Sils Maria

V tom filme je toľko estrogénu, že by sa mohol používať na alternatívnu hormonálnu liečbu. Extrémne ženská záležitosť. Nič nemôže existovať mimo času. Práve čas dokáže nemilosrdne rozdrviť všetko, v čo človek dúfa. Osobne si myslím, že muži sú voči toku času lepšie imúnni ako ženy. Tie keď raz zhasnú, už ich nerozsvieti nič len tak ľahko. Mladosť je radostná, lebo má budúcnosť. Čo z toho ostalo ale Márii Endersovej? Ostala jej charizma. Juliette Binoche je skvelá, Kristen Stewart správna hipsterka, no a Chloe Moretz arogantne energická. Podľa mňa veľmi dobrý film, kúsok od maximálneho hodnotenia... (09.03.2020)

Inspired by Ingmar Bergman. Nešlo přehlédnout dvě ženy, stárnoucí herečka a její asistentka, chata v přírodě na samotě, záběry přírody...hledání svého tady a teď...nemohu říct, že to bylo špatné, ale...když sleduji Bergmanovi filmy, jsem zcela přikována a bez hnutí a dechu žiju příběh co je přede mnou. U Sils Maria jsem se vrtěla a musím to říct i trochu nudila a čekala až budu moct jít domu.... (13.10.2014)

Pro mě velice příjemné překvapení z nenápadného filmu, od mně zatím neznámého tvůrce. Scénář dal prostor pro výbornou souhru dvou hereček dvou odlišných genereací, jež ve svých rolích z uměleckého prostředí předvedly silné výkony, působící čistou úpřimností. Juliette Binoche byla skvělá jako herečka v nesnázích s přípravou nové role, ve vnitřním boji s časem blížícím se pomalu k prvním náznakům stáří; zpočátku lehce odtažitá osobnost z pódia, která ve společných chvílích s mladou asistetkou začne odhalovat vskutku pestré emoce. Kristen Stewart se jí ale k mému překvapení bez potíží vyrovnala. Velká část filmu působí coby jeden dlouhý dialog, začínající kdesi v zákulisí mediálně ostře sledovaného světa divadla a filmu, posléze s výlety v alpských stezkách pokračující až do osobitné zóny mimo zákulisí, s ještě civilnějším nahlížením na hlavní postavy uprostřed nádherné přírody... Sils Maria nenabízí tolik napínavý děj, ale svými dialogy, hereckými výkony a podmanivou atmosférou mě vyloženě upoutala po celou dobu. Poslední třetina jen mírně pozmění styl s prostorem pro více postav, aby plynule přešla k souboji na prknech, co znamenají svět, a na malém prostoru nenuceně připomněla odvrácenou stránku jejich mediálního zákulisí. Tudíž si film zvládne udržet nasazenou laťku až do posledního okamžiku, završujícího zajímavý pohled na vztah mezi hercem a jeho rolí. [85%] (28.05.2024)

Drama s neuvěřitelnou Juliette Binoche, která je tu opravdu skvostná. A zdárně jí sekundují i Kristen Stewart a Chloe Moretz. A myslím, že právě výkon Juliette je to, co si z filmu budete pamatovat nejvíce. Děj mě až tak moc nezaujal, i když se tu najde několik velmi pěkných scén, ale musím říct, že jsem se nenudil. Ale bez té Juliette by to prostě nebylo ono. (10.03.2015)

[Be2Can 2014] Najambivaletnejší film prehliadky. Konverzačný trojlístok Binoche-Stewart-Moretz popisuje akcenty v herectve ovplyvnenom generačným odstupom, vývojom a fyzickým i psychickým dospievaním s pár zvláštnosťami. Každá z nich reprezentuje charakteristický stereotypný obraz, ktorý odráža povrchnú verejnú mienku - konzervatívna klasická herečka Maria v strednom veku s predsudkami voči modernému rázu kinematografie a nastupujúcim hviezdam a "hviezdičkám", jej protipól v podobe obletovanej "hviezdičky" Jo-Ann, stelesňujúcej na prvý pohľad všetko, na čo sa Maria díva s posmechom, ale zároveň snažiaca sa o vymanenie zo škatuľky škandalóznej celebritky prechodom do divadelného a artového odvetvia, a nakoniec ešte stále veľmi mladá, ale zároveň už vyspelá Valentine, ktorá je tak niekde medzi - avšak nie je herečka, len asistentka. Prvú polovicu filmu, príznačne rozdeleného do dvoch kapitol a epilógu, uvedených cez naratívne obrazy alpskej Sils Maria, je súbojom na hrane katastrofy, v ktorom ploché archetypy rozprávajú o ničom a nikam sa nedostávajú. V druhej polovici však nastáva nečakaný obrat, ktorý sa vyjaví úplne nenápadne a akoby len tak mimochodom, avšak zásadne všetko zmení. Jeho dopad nečujný absolútne podrýva predčasne utvorený názor na čisto konverzačný skoropopulizmus (pocit rozprávania o ničom, len pekného obalu bez skutočných základov a pochopenia témy) a stáča výhybku na koľaj, ktorá dovedie vyústenie úplne iným smerom. Inscenácia, ktorá spravila z Marie hviezdu a v ktorej má teraz stvárniť protiklad svojej mladosti a zároveň sa premieta do jej vlastného života - ona Helenu nehrá, ona sa ňou stáva. To nakoniec potvrdí aj príchod Jo-Ann na scénu (ktorý je mimochodom podľa môjho názoru trochu zbytočný, pretože prítomnosť Moretzovej počas 90% filmu len v podobe úzko spätej s jej generáciou - teda fotografií a videí na internete či v televízii, alebo vo filme v kine dodávala jej postave zvláštnu mytizovanú pozíciu, keď si divák nebol schopný overiť, či je skutočne len taká, ako ju prezentujú médiá). Spätne dostáva prvá kapitola nové vrstvy a hrubšie obrysy, ktoré pod svetlom vrhnutým faktami dostávajú iný význam. Vzdanie holdu prírode prostredníctvom zasadenia a citácie starých nemých oslavných dokumentov a filmov s dominanciou zasnežených vrcholkov hôr (legendárny, dnes už prakticky neexistujúci žáner "vysokohorských filmov", ku ktorého koreňom sa film vrhá a jasne na ne odkazuje švajčiarskymi lokalitami). Reklama na Peugeot s Kristen Stewart, ktorej je nevoľno natočená v dvojexpozícii s absolútne odlišným hudobným sprievodom, aký môžme počuť po väčšinu filmu, je zábavná. A na záver zostáva aj jedna nevyjasnená otázka. Alebo viac? Na to už musia prísť diváci sami... 80% (14.10.2014)