Totem vlka

Sledovat a poslouchat bělovlasého kudrnáče Annauda, kterak si uvádí svůj nejnovější počin, byl velký zážitek. Tak velký, že předčil samotný film. Ten svou první vlčí scénou vykročil na lákavou stezku, ze které bohužel postupně zabloudil kamsi mezi šutry a mně tak zbyla jen rozvleklá povídka o Číňánkovi, který měl něco, co mít neměl. Krásy přírody a hudby u mě sice dokážou zachránit hodně, ale i tak se ke mně z vedlejší sedačky párkrát ozvalo "Hele, ty taky zíváš?" (Febiofest 2015) (21.03.2015)

Syto farebna /zaporna/ odpoved na otazku: Je naozaj clovek ten najinteligentnejsi a najdokonalejsi tvor na planete?.. Paradna drama nasytena sentimentom, ale i zasadnymi myslienkmi, peknymi obrazkami, silnejsimi scenami a nadhernymi zvieracimi stvoreniami s krasnymi ocami. Matka Zem si vybera pomaly svoju dan. A asi to vie aj Jiang Rong a Annaud a Wei Lu a iní. Horner vtlaci slzu do oci , Dreujou lesti duhovky na maximum a ja chcem byt vlkom!!! (03.05.2016)

Tento Beethoven na čínský způsob má v sobě vše, co by správný rodinný film na nedělní dopoledne měl mít. Dětinská romance z mongolské stepi s neuvěřitelně kýčovitou hudbou je plná emocí, které mne nechaly naprosto chladným, neb způsob jejich prezentace je ve stylu holywoodském. Soulad s přírodou, a s tím spojená filozofie, se lehounce projevuje jen v postavě dědy Bilika, náčelníka pastevců, ovšem samotný způsob vyprávění je zaměřen na pohádkový souboj dobra a zla a v některých chvílích zabředne dokonce do zoufalosti scénářů umělohmotných seriálů. Pro mě osobně zklamání, které nezachránily ani vizuálně pestré záběry na krásnou a nezkrotnou přírodu Asie. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (11.05.2016)

Po skončení filmu mám hrozně smíšené pocity. Viděl jsem skvělý film? A nebo nudný prázdný film plný mých oblíbených zvířátek? Někdy mám pocit, jakoby některé filmy byly natáčené jenom pro mě. A Totem Vlka je přesně takový film! Kdybych bral pouze vizuální stránku filmu, tak jistě neodolám a filmu dám plnou palbu. Vše je totiž nádherné. Pole, řeky, obloha, hory a skály a hlavně koně a vlci. Nádherná příroda a vlk je alfou a omegou filmu. Což je samozřejmě pro mě zcela ideální, protože já jsem schopný zůstat v zoologické u jejich výběhu klidně hodinu. Navíc se po krásných mongolských pastvinách prohánějí koně. Vizualizace a kamera filmu je prostě úchvatná. Ten, kdo to natočil, ukázal všem dokumentárním filmům o přírodě, jak se to má dělat. Pak ovšem přichází na řadu scénář a příběh. A hle, to bude ten kámen úrazu. Scénář je absolutně strašný, a tak se z pohádky pro dospělé stává pouze nudnou ukázkou člověk versus příroda. Přitom by se dal natočit tak hezký příběh člověka, co vychovává vlče. Ne, raději z toho uděláme nezáživnou směsici scén s rychlým střihem v příběhu. Divák stejně bude koukat pouze na Vlky a koně. Omyl, kdyby byl příběh kvalitní, tak bych považoval Totem Vlka za jednoho z nejlepších filmů za poslední roky. Emoce v závěru jsou natolik prázdné, že stěží někoho dojmou. Ano, morální a naturalistické scény tu najdeme a dokonce za doprovodu krásné hudby z pera mistra Hornera příroda ožívá. Pořád se ale nemohu zbavit pocitu, že bez hudby a toho vizuálu by byl film naprosto nudný. Takhle je snímek nádhernou ukázkou přírody a úkazu, že největší zvíře je člověk. Nakonec po dlouhém přemýšlení dám hodnocení takové, jaké dávám. S tím, že si film někdy pustím znovu a uvidím, jak se mi film bude zamlouvat podruhé. [Viděno v originálním znění] (80 %) (09.08.2016)

Docela mě překvapuje, že si Čína vyprodukovala film, kterej do Číňanů docela nemilosrdně kope a vyobrazuje je v podstatě jako záporáky. A Annaud si opět libuje v nasírání diváka, postavy ve filmu jsem měl chuť opakovaně zaškrtit a nechat těmi vlky sežrat. Je tu znát, že se film, resp. předloha částečně inspirovala skutečným životním příběhem. Z filmařského hlediska to nemá moc směr, nakousne se dost věcí, ale nic není nijak zvlášť pointované a prostě film jen tak poklidně plyne. Annaud má ale dobrý filmařský cit pro snímání přírody a navíc působí tak prazvláštně konzervativně, že jsem měl pocit jako kdybych sledoval o 20 let starší film. Tomuto pocitu dopomáhají i mnohdy nedigitální efekty, někdy na hranici kýče, avšak působící díky tomu neokoukaně. A vyloženě bravurní práci tu odvedl James Horner. I když se dost vykrádá, jeho velkolepé melodie vždycky stály za to. (16.05.2023)