Leviatan

Je to veľmi komplikované hodnotiť tento film. Aspoň pre mňa. Na jednej strane ide o veľmi silný, veľmi kreatívny a veľmi iný film. Európska kinematografia je proste iná, než americká. V prvom rade je tu veľmi dobrý výber hercov, veľmi dobre stvárnený príbeh a vynikajúco stvárnená hlavná myšlienka. Myslím si, že záverečná polhodina je skutočne to, kde film vyplnie veľmi efektívne a všetko čo sa budovalo zanechá hlboký dojem. Moje problémy plynuli najmä asi zo začiatku filmu, kedy som sa jemne nevedel orientovať a strácal som sa. Ale postupne to zapadne. Spôsob akým sudkyňa rozpráva je neskutočne komický. To sú neni ani čiarky ani bodky, len čítať čítať čítať čitať. Vadim je ako záporák nesympatický jak šlak, a človek aj chce aby prehral, len bohužiaľ je príliš mocný. Mám ale pocit, že to potom jemne pretiahli a zašli moc ďaleko. Jedno čo ešte poviem je, že keď hodí pohár o stenu a nerozbije sa, predstavil som si Pelíšky a je vidno, že v nerozbitnosti sa súdruhovia zlepšili. Leviathana som si veľmi užil, mal dobré dramatické momenty, mal aj trošku komédie a všetko je to veľmi silné. Stojí za to si pozrieť. (09.03.2015)

Leviatan je velmi kvalitní drama, ale přesto jsem si od něj sliboval ještě o něco drtivější podívanou, zřejmě kvůli vzpomínce na režisérův Návrat a také velmi kladným ohlasům. A asi to bylo také o tom mém očekávání, že se bude příběh vyvíjet trochu jinak, a to ve smyslu stupňujícího se starostova teroru. Na což také svým způsobem došlo, ale všechny grázlovy podrazy byly tak nějak rozmělněny do 140ti minutového dramatu jedné nefungující rodiny. Prostříhat některé scény a jít přímočařeji k jádru věci, to mi asi chybělo na této jinak pocitově silné záležitosti (i když i ty emoce mohly být u diváka navozovány lépe, což bylo částečně znemožňováno faktem, že hlavním postavám nebylo tak jednoduché hned fandit, člověk si k nim musel nejprve najít cestu). Mnohými zmiňovaný humor tu byl, ale dost černý, šibeniční, až z něho člověku moc do smíchu nebylo. Tak či tak, Leviatan nabízí silný příběh o nerovném boji jedince proti mocným, který rozhodně stojí za zhlédnutí, i když vám z něj bude na konci dost hořko (a u soudních scén či bagru v akci se zase bude cítit maximálně bezmocně). Za mě to budou solidní 4*. (22.02.2015)

Už jsme skoro na konci, a tak můžu zhodnotit, že filmová sezóna 2014 se mi docela líbila. Hodně filmů mě zaujalo, ze spousty jsem byla dokonce nadšená, ale pořád mi NĚCO chybělo. Spousta dobrých komiksů, parádních scifi i artovějších kousků, ale stále ve mě hlodal červík, že to přece nemůže být všechno. A pak přišel ON, TEN film, o němž jsem do té doby měla jen mlhavé představy, vystoupil z hlubin v celé své kráse, bezútěšnosti, inspirativnosti, s elegancí biblického monstra, vynořil se Leviatan. Ohromující svou stopáží, zároveň vyprávějící obyčejný lidský příběh. Ponoukající k zamyšlení, aniž by při sledování nudil. Hýřící fotogenickými záběry, aniž by přerostly v samoúčelné kameramanské cvičení. P.S. Ruské filmy zjevně podléhají tvrdé cenzuře, když se společensko - kritický snímek s proticírkevním vyzněním, ve kterém visí hlavnímu padouchovi Putin na zdi, natočí za přispění státních peněz. (01.12.2014)

(49th KVIFF) Proti Leviathanovi nemá jedinec žádnou páku. "Ty žádná práva nemáš, neměls, a nikdy mít nebudeš." V krásném přímořském prostředí severozápadního Ruska rozehrává Zvjagincev tragédii jedné rodiny a současně odhaluje nepěkný stav současné (nejen ruské) společnosti a církve. Leviatan možná člověku úplně nepohne srdcem, nenechá ho sedět v němém úžasu, ale scénář a režijní uchopení jsou tak perfekcionistické a cílevědomé, že to nejde neocenit. Některé festivalové pětihvězdy jsem dal spíš srdcem, v tomto případě je dávám spíš hlavou. Což však nijak nezpochybňuje jejich sílu. A aby nedošlo k omylu - některé sekvence Leviatana dokážou emoce vyždímat hravě. Pohled na majestátní moře, na vlny, tříštící se o rozeklané skály, do toho majestátní hudba, kdy si člověk uvědomí malost člověka a beznadějnost jeho boje s autoritou, to jsou momenty, které husí kůži vyvolají a rezonují i déle po projekci. (12.07.2014)

Doteraz som nevidel nič od Zvjaginceva, takže som bol pred Leviatanom bez predsudkov. Zo začiatku som bol príjemne prekvapený, pretože ruské reálie boli zobrazené presne, i keď v nekonečne dlhých a často aj prázdnych záberoch. Neskôr mi však začala prekážať diskontinuita rozprávania, ktorú som pripisoval opitému strihačovi (pretože tej vodky vo filme bolo tak neuveriteľne veľa, že musela ostať aj pre tvorivý kolektív). Takže z pôvodne zamýšľaných štyroch hviezdičiek ostali obligátne tri a v pamäti mi ostane iba scéna na policajnej staniciu a búranie Kojlovho domu. Ale keď som si pozrel film opakovane, ostalo mi v pamäti viac scén, ocenil som atmosféru a pridal hviezdičku. (16.06.2015)