U anjela strážneho

Jerzy, Jerzy, bylo pro mě dost obtížné sledovat Tvou životní pouť, kterou provází jen ta flaška v ruce a občasné sebezpytování, spojené s léčbou v protialkoholní léčebně. Já, která jsem téměř abstinentkou, jsem měla chuť jít si nalít irskou whisky, abych se z té deprese, která na mě čišela ze všech koutů tohoto filmu, alespoň trochu dostala. Vláďa Menšík mně byl přece jen trochu bližší ve filmu Holubi se vracejí. (02.01.2015)

O žádný polský Requiem za sen pochopitelně nejde. Oba sice pojednávají o závislostech a oba mají potenciál být drtivým mementem, ale jen Aronofského majstrštyk tohoto cíle i dosáhl. A to ve stejné míře depresivní studií úpadku člověka, jako geniálním Mansellovým motivem. Ten vytvořil jakýsi pevný bod kterého se divák mohl zachytit a koneckonců jím zůstal i po všech těch letech, kdy část scén z filmu dávno vymizela z paměti. Wojciech Smarzowski na chronologickou naraci rezignoval a příběh roztříštil do chaoticky poskládaných scének, záblesků, zmatených vzpomínek a polozapomenutých prožitků. Tím sice působivě přiblížil život alkoholika, ale zároveň znemožnil divákovi aby se s ním ztotožnil. Vtahující schéma "krásní a šťastní lidé podléhají droze a ta jim dělá ze života peklo" vystřídalo odpuzující "podívejte se jak dopadnete když budete pít". Jerzy sympatický není, nebyl a nebude. Z pohledu kamery je jen opilcem a proto je lehké si od něho držet odstup. Silný a pocity přinášející motiv, ať už hudební a nebo jiný také chybí. Ta spousta drobných odporných momentů ho zkrátka nenahradila. Slabší čtyři hvězdičky. Přesto však čtyři, takže pokud by šlo o český film, tak by v naší produkci čněl nad ostatními jako titán nad trpaslíky. (21.12.2014)

,,POKUD NĚKDO PIJE JAKO VY, NEMŮŽE ŽÍT DLOUHO A ŠŤASTNĚ.“ … ,,A JE MOŽNÉ ŽÍT DLOUHO A ŠŤASTNĚ BEZ PITÍ?…" /// Polskej HBO uvádí… tu o ĎÁBLOVI. Příběhy, zkazky, zážitky těch, jenž byly (několikrát) postaveni na nohy, který je naprosto neomylně dovedly zase zpátky. Pohled na lidský dno (trochu jinej, než ten francouzskej). Důvtipem a inteligencí proti alkoholismu – bezvýsledně. PRAVDA JE PITÍ… Alkoholikovi filozofie, psychedelická či trance hudba, delirium… A jaký z toho plyne ponaučení? Že alkohol… ,,tak jsem nakonec celou noc propil...“. Já ne. Nějak nemám chuť. (Dr.Skála by měl radost!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2000 napsal Jerzy Pilch, neznám. 2.) Napadlo mě, že bych nepil... 3.) Thx za titule ,,xLucky“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (28.11.2014)

Tak tenhle film je v trvalé opozici s myšlenkou Járy Cimrmana, chlast - slast. Na tenhle film se dobře nekouká a ani žádný dobrý pocity se z něj nedostaví, snad jedině pocit štěstí, že vyjma piva už jsem se na chlast vysral a tudíž snad nehrozí abych skončil jako Jerzy, kterýho naprosto dokonale vystihl Robert Więckiewicz. Neučesaný vyprávěcí styl, podpořený anarchistickou kamerou mě zrovna dvakrát neseděl, pravdou však je, že depresi rozdává film po kilech. (03.01.2015)

Připravte se na Sebrané spisy alkoholické - vyšeptané hanbou, proložené slzami, provázené klepavkou, vyslechněte si otřesná svědectví zničených životů, sahajících hluboko do rodinných historií a pohleďte metle lidstva přímo do očí... hezky bez rukavic, do všech hloubek ponížení, jaké si dokážete představit... Varování - může vám být dost šoufl, ač jste nepožili ani kapku! Podobnost s Werichovou pekelnou odmašťovnou v povídce "Až opadá listí z dubu" - čistě náhodná. (19.05.2015)