Jan Hus
Réžia:
Jiří SvobodaScenár:
Eva KantůrkováKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michael KocábHrajú:
Matěj Hádek, Jan Dolanský, Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý, Petr Lněnička, Jan Plouhar, David Novotný, Hartmut Krug (viac)Obsahy(1)
Trojdielny televízny film o Jánovi Husovi, významnom stredovekom českom teológovi, katolíckom kňazovi, kazateľovi a náboženskom reformátorovi. Je považovaný za jedného z predchodcov protestantskej reformácie. Scenáristka Eva Kantůrková, vedie divákov príbehom majstra Jána Husa od začiatku 15. storočia až ku kostnickej hranici, v roku 1415. Na rozdiel od tradičného obrazu sociálneho reformátora, sledujeme Husovo myšlienkové a mravné posolstvo, ktoré o celé storočie predbehlo zásadný zlom európskeho vývoja. Dramatický dej, je ukotvený v spletitom stretu názorov, ambícií a mocenských manipulácií cirkevných i svetských autorít – kráľa Václava IV., Jeho brata Žigmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambicióznych kardinálov a troch pápežov, ktorí si robia nárok na pastiersky stolec a z toho titulu aj na odvádzané dane. Západná cirkev prechádza ťažkou mocenskou aj mravnou krízou. Jan Hus, majster Karlovej univerzity a kazateľ v pražskej Betlehémskej kaplnke, pociťuje spoluzodpovednosť za osud rozštiepenej cirkvi vo vzťahu k veriacim a dospeje k presvedčeniu, že jediným východiskom z úpadku, je viera v živého Krista a jeho učenie. Volá po mravnosti tých, ktorí majú byť veriacimi duchovnými pastiermi. To zosilňuje nespokojnosť zo strany vysokého kléra aj konkurujúcich farárov. Našťastie, Ján Hus, sa tešil priazni kráľovnej Žofie. V kritických okamihoch to bola práve ona, kto mohol u svojho manžela, Václava IV., žiadať pre majstra ochranu. Husovým opakom je protipápež Baltazare Cossa, pirát a dokonca možno aj vrah. Paradoxne, tiež v Kostnici, kde bol Hus súdený za údajné kacírstvo, bol Cossa tým istým konzíliom zosadený z pápežského stolca a uväznený. Prapodivným nástrojom, ktorý zohral v prenasledovaní Husa mimoriadnu úlohu, bola nesúrodá koalícia ambiciózneho pražského kléra, žiarlivých kolegov z univerzity, vrátane Husovho priateľa, majstra Štefana z Pálča. Ten sa v Kostnici stal dokonca jedným z hlavných žalobcov. Ján Hus chcel svoje presvedčenie pred Kostnickým konzíliom v rámci dišputy obhajovať. Konzílium však také pravidlá neprijalo a Ján Hus, bol obžalovaný ako kacír. Konečným rozsudkom nebol odsúdený len on, ale aj jeho predchodca, dávno mŕtvy Ján Viklef, ktorého kosti nariadilo to isté konzílium vykopať, spáliť a popol rozptýliť v rieke. (RTVS)
(viac)Videá (6)
Recenzie (284)
Dnešní analogie s nenažranou církví, která žere, jak nenažrané prase a furt má málo, je ideální pro pochopení postavy Husa. Nebyl nijak charismatický, ale v bídě a hnoji své doby prostě mluvil pravdu. A tu chtějí lidé slyšet vždy a všude. Takže za připomenutí, co je ta svinská banda, jménem Církev svatá, zač, za to dávám 5*. Dal bych i sto A idiotovi Kocábovi, kterého za jeho lidské postoje z duše nesnáším, bych nakopal prdel. To debilní kvičení a kakofonické pseudovarhanní etudy v době, kdy hudba byla skřípání na jednu strunu z kozího střeva a mlácení do bubnu, to byl úplný úlet ()
První díl vypadal velice nadějně. Ale jak mohli zkazit tak nejdůležitější pasáž se scénou samotného koncilu v Kostnici a totálně zazdít samotné upálení za zvuků tak příšerné a nechutné hudby to mi hlava opravdu nebere. Milan Kňažko zaslouží největší pochvalu ale na Kocába nadávat nebudu, bude tu na něj špíny až až. ()
Na úvod je nutné říci, že natočit film o Janu Husovi představuje samo osobě téměř neřešitelný problém, neboť naše společnost už zkrátka dost dobře nechápe a ani nemůže chápat subtility středověké teologie, jenže přesně kolem nich se celý Husův spor točí. Našemu pochopení celého problému ovšem brání už to, že nerozumíme ani tehdejším reáliím obecně. Pouze zlomek televizních či filmových diváků chápe složité společenské změny tehdejší Evropy, tehdejší náboženskou praxi, význam a vliv středověkých univerzit, tehdejší pojetí hereze atp atd... Právě proto se ostatně převyprávění Husova příběhu obecně točí kolem jeho urputného boje za pravdu, ovšem bez pochopení skutečného důvodu, mluví se o odpustcích, aniž by se vysvětlilo, co to bylo a kde se to vzalo, z Husa se dělá sociální reformátor, kritik zhýralé církve i bojovník za čistotu a krásu českého jazyka. To všechno jsou ale při nejlepším spíše jen zástupná vysvětlení... Tohle všechno by snad vyřešil nějaký filmový dokument vysílaný před samotným filmem, ovšem nedělám si iluze o popularitě podobného počinu... Asi se nelze na tvůrce husovské trilogie zlobit, že přesně tohle nedokázali předat. Co jim ovšem vytknout rozhodně lze je například až trestuhodná libovůle při výběru lokalit. Už mnoho desetiletí víme jak přesně vypadala Betlémská kaple, přesto jí tvůrci evokují jakýmsi plesnivým neomítaným sklepením, které se skutečným "Betlémem" nemá mnoho společného. Prapodivná byla i ta neuvěřitelná světélkující malba v Husově obydlí. Ba co víc, tvůrcům nevadilo ani anachronické natáčení v prostorách vzniklých téměř sto let po Husovi a tudíž velmi výrazně odlišných (velký sál a kaple na Křivoklátě). Podobné nesmyslné kiksy buďto ilustrují neuvěřitelný amatérismus "odborných poradců", a nebo spíše dokládají, že takové "drobnosti" byly tvůrcům filmu naprosto ukradené, protože většina diváků to stejně nemá šanci poznat... Já to ovšem poznám a dost mě to uráží... Zmiňme ale i další nesmysly. Ačkoli jazykem tehdejší církve i univerzit byla latina, ve filmu se univerzitní mistři v klidu překřikují česky a německy... Ba co víc, zatímco němčina je ponechána v "originále" a otitulkována, italští kardinálové v klidu hovoří česky. To už by bylo lepší netitulkovat nic... Samostatnou perličkou je ovšem i použitý jazyk. Postavy nejen mluví soudobou češtinou a soudobou němčinou, ale Hus navíc například recituje biblické texty v kralickém překladu, což je ovšem nesmysl naprostý... Už tradičně podivná je anachronická psychologie postav, nemluvě o řadě dalších faktických chyb... Snad jediné co stojí za pochvalu jsou slušné herecké výkony. Javorského opilec Václav IV. je velmi živoucí a jako jedna z mála postav i dosti odpovídající své předloze, ani Hádkův Hus rozhodně není herecky nepodařený. To je ovšem asi tak všechno, co se na filmu dá pochválit. Jinak je to bída a utrpení... PS: Pokud se chcete něco dozvědět o skutečném Husovi, tohle: https://youtu.be/QVe3R7oEMX0 je velmi slušný a i pro laiky přežvýkaný výklad. Špatný není ani tenhle pořad: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/215452801400020 byť některá důležitá témata příliš nezmiňuje, což je škoda. Ono se to ale do jediné hodiny všechno cpe dosti obtížně... PPS: Od kdy je Kantůrková historička? To by mě vážně zajímalo... () (menej) (viac)
Zajímavé fiasko. Tři promarněné večery s drahým, leč podprůměrným filmem. Nevím, zda většina problémů pochází ze scénáře, který se snažil být historicky věrný, což nadřadil srozumitelnosti i vyprávění příběhu. Ono to tak mohlo dopadnout i později ve střižně, protože jsem občas měl dojem, jakoby tam nějaké důležité dílky chyběly. Ve výsledku to dopadlo tak, že pokud nemáte nastudovánu historii začátku 15. století, zřejmě se v tom všem intrikaření ztratíte (jako se to stalo mně). V opačném případě zase nevidím důvod, proč trávit čtyři hodiny s tolika klišovitými postavami. Některé scény jsou inscenovány vyloženě hloupě, párkrát se film dostal až na hranici parodie. Také moderní hrátky pana Kocába jsou čiré zlo (naštěstí jich není tolik). I ten pohled na scénu shora tentokrát není božským okem, ale jen režisérskou manýrou. A kde nakonec zůstal Hus – učenec? Smutná pocta k 600. výročí. :-( ()
Hlavní je tvářit se světově, výsledky práce jsou vedlejší. Na jednu stranu tvůrci nechají Kocába, aby se utrhl ze řetězu a rval tam jeden nevhodný motiv za druhým, ale na druhou nemají koule na odbočení ze zajetých kolejí a znovu nechají všechny postavy, aby hovořily vznešenou divadelní mluvou, která na této planetě v reálu nikdy nefrčela. Na to člověk nemusí mít Kámen mudrců, stačí sledovat, jak přirozeně tento projev působí. Další krokem ke světovosti je nechat německé postavy mluvit německy, i když jen některé, ale třeba ty italské pro větší pohodlí česky. Pěstí na oko je pak obsazení postavy, která celou dobu mluví německy za každou cenu známým českým hercem, jehož předabování však značí, že německy neumí. Nechat nováckému ochotníkovi jednu z předních rolí je pak kiksem asi úplně největším, jeho jméno neznám, není pro to důvod. Hádkův dobrácký projev je i tady přesvědčivý, ale na roli jednoho z největších myslitelů českých dějin jen to skutečně nestačí. Ovace nad Javorským mě nechávají naprosto klidným, možná jediný, kdo z toho nevyšel jako někdo z komparzu, byl Kňažko. Největší prasárnou je samozřejmě scénář. Zmatené skákání v kupě postav, které sice pořád něco melou, ale vlastně nic neříkají a šťourání se v různých tématech bez jasných výsledků, značí velkou neschopnost. Takový film dějepisné analfabety nemá šanci oslovit a ty vzdělanější unudí k smrti. ()
Galéria (98)
Zaujímavosti (26)
-
Natáčení začalo 14. června 2014 a poslední klapka padla 27. ledna 2015. Celkem bylo vyrobeno přes 150 kostýmů a mnoho bylo kompletováno z vypůjčených. Na scény do Chebu bylo potřeba vypravit 2 velké kamiony plné kostýmů.
Celkem bylo vyrobeno zhruba 3 000 rekvizit. V dílnách ČT bylo vyrobeno velké množství dobového nábytku či kopií ručně psaných dokumentů a knih – například Bible Václava IV. nebo Husův breviář od královny Žofie. Pro jednu ze scén Středočeský kraj zapůjčil vzácnou kopii Říšské císařské koruny, jejíž výroba stála 800 000 Kč. Největší rekvizitou bylo kompletní vybavení sálu kostnického koncilu – amfiteátr vyřezávaných stěn a křesel včetně 3 trůnů pro císaře a kurfiřty a vstupní brány. (pds)
- Při scéně, kdy hranice hořela, byl Matěj Hádek opravdu nějakou dobu na hranici. Když plameny začaly být nebezpečné, z hranice seskočil. (Kuny27)
- Matěj Hádek měl při natáčení na telefonu řadu poradců, mezi nimi např. biskupa, se kterým konzultoval, jak se má chovat a co v kterou chvíli říkat jako farář. (Kuny27)
Reklama