Jan Žižka

Prvni dil trilogie se mi libil sice o neco vice, i tak si ale Zizka zaslouzi pozitivni hodnoceni. Vyborna vyprava, moznosti byly sice jine nez dnes co se financi a komparsu tyce, kdyz ale vezmeme dnesni technickou stranku, tak vyprava takoveho " velkofilmu " jako Bathory je v porovnani s timto Vavrovym dilem smesna. Velice slusna je i kamera a bitevni sceny. Herecke vykony standartni, nejvice se mi libi Ladislav Pesek jako dvorni sasek. Na stranu druhou jsem rad, ze uz to ma Johanka za sebou, ta me v podani Marie Tomasove iritovala cele dva dily. (30.01.2009)

Neuvěřitelný film v podání Otakara Vávry, dopadl výtečně. Úžasné zpodobnění o Janu Žižkovi a "husitech". Ve filmu je sice svedena jen jedna bitva, ale všechno je hezky do podrobna popsané. Otakar Vávra se opět zasloužil i o pěkné umístění herců. Zkráceně řečeno - je to nejlépe popsaný film o Janu Žižkovi, který kdy existoval, existuje a existovat bude...! (14.05.2012)

Prostřední díl z filmové Trilogie, která se nás „vážně nenápadným“ způsobem snaží přesvědčit, že husitství byla jakási forma protokomunismu. Kde se všichni milovali a žili v jednotě a bratrství bez třídních rozdílů…no zkrátka idyla jak vystřižená ze skutečného Československa padesátých let. Pod taktovkou Velkého bratra tak vznikl film, v němž jsou v podstatě všechny postavy a události pokroucené, jakoby se na ně jeden díval přes prasklé rudé sklíčko. Namlouvá se nám, že český lid byl prost všech špatných vlastností, poháněn láskou k bližnímu svému, a že i nuzáci a lůza v ulicích byli čistí a vymydlení krasavci. Že Žižka byl bůhvíjak významný šlechtic, který trávil život na poradách s tehdejší politickou špičkou (jedou je dokonce přirovnán k Tatíčku Stalinovi). Že Václav IV byl zlý maniodepresivní šílenec. Zikmund proradný slizoun (no to je slabé slovo, spíš absolutní zlo) a všichni ti feudálové stojí za pendrek. Z věrolomných buržoazních měšťanů jsou potom opravdické karikatury – scházelo jim ještě obarvit obličeje nazeleno. A vůbec…Tenhle film se svou hysterickou a nenávistnou agitkou stačí vypořádat s každým, kdo soudruhům z politbyra nešel pod nos: okrajově to slízne inteligence, církev, věřící a všichni, „kdo nejdou s námi, jdou proti nám! A basta!“. Hlavní překážku, kterou tehdejší soudruh scénárista-agitátor obtížně překonával, je fakt, že husité byli taky věřící. Takže husitská víra je tu směšným způsobem prezentována jako „drobná kosmetická vada na kráse prvních světových revolucionářů.“ Skutečným věřícím je mezi husity snad jen Želivský, a ten je v podstatě zaslepený cvok; zbytek husitské kohorty se k víře raději nevyjadřuje nebo se k ní staví vlažně. … Teď něco k filmu samotnému: Hodina dvacet bezbřehých rádobyhistorických pindů a v závěru (na tehdejší dobu) celkem podařená bitevní scéna. Zrychlená vřava sice pro dnešního diváka může působit jak nechtěná groteska, ale takhle se tehdy točilo a bylo to „in“. Co hodnotím opravdu kladně, je vynikající znalost dobových reálií, věrohodné repliky a kulisy, velkolepá (ba přímo monstrózně velkolepá) výprava a úžasné kostýmy od Trnky. Architekti a designéři a technici u mě mají jeden krásný červený puntík. Formálně tedy na výbornou, přes obsahovou část se přenést nedokážu! (24.08.2009)

Velkolepé pokračování smělého činu je naznačeno přímý přechodem od kostnické hranice ke dvoru Václava IV. "Čeledín" (dobový staročeský výraz pro dvořana), stárnoucí zproletarizovaný zeman, nachází v Husově při také smysl svého vlastního života. Kritická chvíle národa zase svého muže. Dvojlomný ráz husitské doby - expanze myšlenky a paralelní chudnutí a mravní chátrání země - byl cenou, kterou jsme platili za to, že po tu dobu u nás vznikaly světové dějiny. Za vyhrocenými výroky obou stran je možné hledat a nacházet vůli po kompromisu, který nakonec vyzněl na konci XV. století vítězně pro evangelickou většinu národa. Štěpánkův herecký projev, skvěle natočené bitevní scény a zejména jasné odlišení střízlivosti od blouznivosti a neodpovědnosti nejlépe prokazují vlastně protirežimní ráz režimu stále se hlásícímu k neudržitelnému sloganu "komunisté - dědici pokrokových tradic". (26.08.2007)

2.díl historické trilogie režiséra Otakara Vávry. Film je velmi dobře zpracován podle románu Miloše Kratochvíla, výborně obsazen našimi předními herci. Nevím, čím to je, ale naše hvězdy tehdy byli též mladí, ale jejich výkony neměly chybu amatérství, což se o některých dnešních mladých hercích nedá říci. (29.09.2007)