Hrdina

Hrdina není filmem, který by se Vás snažil uhnat na příběh, to rozhodně ne, proto je ta poslední půl hodinka plná poselství a emočních zvratů tak nezáživná. Nebo né nezáživná, ale neprobouzí ve člověku skoro nic světoborného. Ta vysoká hodnocení pramení z palety barev, kterou pan Zhang přenesl na plátno. Stylizace barev do určitých period je jedním z nejoriginálnějším a nejnádhernějším počinem poslední doby. Například první červená je monstrozní a vyvolává orgastické stavy snad u každého člověka s citem. __ I když mě naprosto bitky na vodě a na stromech naplňují a wuxia filmy mám rád, nedokážu dát žádnému z nich plný počet. __ Hrdinu doporučuji všem, kteří chtějí vidět barevnou báseň. (20.03.2009)

Vizuálně nesmírně krásný film. Barevně vytříbený. Ať se jedná o letící šípy, nebo poletující listí, vždy z toho má člověk krásný pocit. Každá scéna je v jiném hávu, jednou modrém, podruhé červeném, příště třeba zeleném či bílém. Ale vždy to na duši pohladí. Stejně tak bojové scény jsou propracované a efektivní. Dějově je však film slabý a proto po dlouhém zvažování jdu s hodnocením dolů, i když nerad. (10.05.2009)

Filmová báseň! Ano, Yimou Zhang se sice svezl na wuxia vlně "Tygra a draka", jenomže se poučil z jeho chyb a mistrně z něj vypreparoval přesně to, co z něj dělalo výjimečný film. I v "Hrdinovi" tak najdete překrásně zpracované souboje s úžasnou choreografií, ty ale neslouží jen k vnějšímu zabalení nudného a nezajímavého příběhu, ale naopak překrásně lemují jednoduchou, leč silnou dějovou mozaiku, ve které věci nikdy nejsou takové, jak se na první pohled mohou zdát a která se v podání asijské herecké elity (Jet Li, Donnie Yen, Tony Leung, Maggie Cheung, Ziyi Zhang - bože, co si ještě přát víc?) mění v čisté umělecké dílo. A sakra už jen souboj Jet Li vs. Donnie Yen stojí za čtyři hvězdičky! (12.09.2007)

Meč a hudba jsou jako dvojčata... Hrdina hned zezačátku nabídne krásnou davovou scénu, lehoučkou hudbu a lyričnost v "císařském" setkání. Příběh začíná! První povídka Bezejmeného o jeho boji s chrabrým Nebeským. Krásná scenérie padajícího deště, choreografický briliantní souboj a k tomu hudba slepého starce. Příběh končí vítězstvím a bojovník vypráví dále. Jak jeho vyprávění pokračuje, Císař a sám Bezejmený zjišťují podstaty jejich bytí a umírání. Podstaty boje a života samého. (21.08.2007)

Nevidět "Hrdinu" v kině, asi bych alibisticky zůstal na lepších čtyřech hvězdičkách. Dlouho jsem čekal na to, až se mi tenhle film dostane do ruky a dlouho jsem odkládal všechny pokusy ho získat nebo si ho jen půjčit. Ovšem nabídce místního multiplexu se už odolat nedalo...Začnu srovnáním, kterému se tady nevyhnula většina uživatelů - "Tygr a drak" je i v mých očích lepší, nebo lépe řečeno - osobnější. Jenže "Tygr a drak" je naprosto dokonalé dílo a svým filosoficko-poetickým záběrem se vymyká všem podobným snímkům. Přesto ani na "Hrdinu" v životě nezapomenu. A důvod je jednoduchý - "Hrdina" zhmotňuje všechno, co jen film dokáže. Velkolepá, emotivní podívaná, která vás s naprostou samozřejmostí přenese do neomezených končin fantazie a dovolí vám zapomenout na okolní svět. Při návratu z kina mi město připadalo strašně, strašně šedivé a obyčejné...Po formální stránce je "Hrdina" uměleckým dílem - barvy, hudba, zvuk, choreografie, kostýmy - to vše tvoří jednolitý, geniálně promyšlený a úchvatný celek. Navíc se může opřít o propracovaný scénář a rafinovanou strukturu vyprávění. A také skvělé herecké výkony všech zúčastněných...Mimochodem, k té kontroverzi - napadlo vás, že kdyby v Číně nikdy žádný komunistický režim nebyl a Zhang Yimou by "Hrdinu" natočil do detailu stejně jako to udělal, že by byl naopak všemi poplácáván po ramenou, jaké že to morální poselství svým filmem nabídl?! Ale na to klidně zapomeňte - a "Hrdinu" prostě berte s otevřenou myslí. Pak se dočkáte komplexního zážitku. Takhle totiž vypadá filmové umění. (08.11.2006)