vlna vs. breh

Postupem času mě ty monotónní hospodský řeči začaly unavovat. Ale rád bych takovéto umělce potkal na nějakém hudebním festiválku a v přestávce mezi kapelami si s níma u piva popovídal ve festivalové megahospodě. Posledních 20 minut se začnou vést i hlubší filosofické řeči. Film bezvadně funguje jako zvuková kulisa , jako rádio. (23.05.2020)

Dokument působil od začátku velmi svižně, svěže a hravě (to už od úvodních titulků). A tak i když jsem zainteresované neznal (tedy s výjimkou Martina Štrby), nuda dlouho nebyla a já se zájmem poslouchal. A samozřejmě sledoval prostřihy na jejich zajímavou tvorbu (nebýt laik, možná bych použil i výstižnější přívlastek), vhodně doplněnou výrazným zvukem (se kterým si tvůrci dobře pohráli), popř. hudbou. Nicméně, dokumentu by podle mě bohatě stačila stopáž o délce jedné hodiny, protože po tomto časovém úseku film začal brutálně ztrácet nastolené tempo, doslova mu docházel dech a protagonisté pak spíš už jen dělali blbosti a mluvili v podstatě o ničem (takže na tu nudu nakonec bohužel došlo). Ale rozhodně oceňuju, že jsem dokázal dlouho udržet plnou pozornost u dokumentu, jehož téma mi jinak absolutně nic neříká a nezajímá mě. Za to dávám palec nahoru a slušné 4* navrch. (13.07.2016)

Kolekce zajímavých fotek, které jsem si neměl čas prohlédnout. Zkrátka film galerii nenahradí. K tomu spousta rozhovorů a historek, které možná dávají smysl těm, co u toho byli. Prostě jako když sledujete cizí home video plné interních narážek, které nechápete. Přidanou hodnotu měly asi tvořit hudba a záběry z vlaku. A já se čím dál víc nudil... (23.09.2015)

Pro nezasvěceného určitě méně pochopitelné Balábie tak za dvě hvězdy. Pro toho, kdo se ocitl alespoň na chvostu této komety, báječné vzpomínání za hvězd víc. V těch posraných OSMdesátkách, kdy Češi i Moravané propadali patologicko nihilistickým skepsím se z čista a jasna objevila skupina naprosto neřízených a nezřízených Slováků, která šířla tak odporný optimismus, humor a groteskní obraz naší oplakávané existence, až nás všechny srala. Ale s odstupem let si všichni plácáme po ramenou, že jsme u toho byli. Takže za milou vzpomínku a za to, že to všechno mělo smysl, nemohu jinak, než si ty čtyři hvězdy nadělit. (23.09.2015)

Asi najlepší SR/ČR dokument aký som videl. Téma ma dvakrát nezaujímala a v kine som skončil len kvôli voľnému času. Ale to čo som videl na plátne ma doslova dostalo. Hravo a dynamický natočená látka, ktorá ma zrazu zaujala a celý film som si užil ako dlho nič. Takéto filmy by sme mali posielať do sveta. Filmy o ľuďoch, ktorý niečo dokázali a hlavne ovplyvnili nie len druhých, no aj fotorgafovanie samotné. [10. MFF Cinematik 2015] (17.09.2015)