Môj kamoš obor

Kamoš obor a patrí k úplne najslabším Spielbergovým počinom v jeho úžasnej kariére. Pre dospelých je príliš infantilný a pre deti príliš neakčný a navyše trpí nie príliš šťastným štýlovým uchopením. Ideálna by pre neho bola buď animovaná podoba alebo niečo v štýle Tima Burtona z čias, keď bol vo forme. Aj napriek tomu všetkému The BFG nie je zlým filmom. Ten by asi Spielberg nedokázal natočiť ani keby chcel a môj palec aj napriek veľkým výhradám smeruje stále hore. Má krásne momenty a množstvo vynikajúcich dielčich záležitostí. Akurát od tvorcu prinášajúceho väčšinou maximálnu kvalitu som čakal niečo zaujímavejšie konzistentnejšie a hlavne zábavnejšie. Skrátka lepšie. (07.12.2017)

Ťažko sa mi dávajú len 3* zvlášť keď presne tento žáner rodinného fantasy mi u Spielberga sedí najviac. Hneď na začiatok dodám že nie som sklamaný. Obzvlášť prvá polovica filmu kde spoznávame hlavné postavy je celkom pútavá a technicky brilantná. Či už kamera, strih, hudba, obsadenie.....po každej stránke skvelé dielo. Avšak dejová línia s kráľovnou v druhej polovici filmu celý príbeh značne podkopáva a slúži ako nutná výplň stopáže kde sa príbeh nijako nevyvíja a ani neposúva. (máme tu síce niekoľko humorných vsuviek ktoré však pôsobia dosť parodicky a nevhodne) Je to veľká škoda ale tomuto filmu brutálne chýba nejaké akčné finále a tak záver ostáva v tieni veľmi dobrej prvej polovici. 70% Dobrý rodinný film ktorému však chýba pútavejší dej. (03.09.2016)

V Tintinových dobrodružstvách to Spielbergovi ešte vyšlo, v Obrovi ale jeho výlet do žánru detského filmu a detskej fantázie pôsobí ako zúfalá snaha o oslovenie menšieho publika. Látku mohol nakrútiť hocikto priemerný, napríklad Rattner, a osobne by som si rozdiel medzi majstrovým rukopisom a zameniteľnou rutinou ani nevšimol. Dvojhodinový film trpí absenciou poriadnej zápletky a vizuál ju nahradiť nedokáže, prípadne môže niekomu zážitok ešte viac znepríjemniť. (25.12.2017)

Film, na kterém se vyřádili trikoví mistři (z Weta Digital), jinak je to převážně roztahaná, utahaná a přepáleně infantilní "cukrkandlová" dětská revue, která z Obra Dobra, disponujícího vzhledem vyléčeného a zkulturněného dědy alkoholika z ulice, vlivem přetrvávajících abstinenčních příznaků komolícího slova, dělá obřího sympaťáka. Stevene Spielbergu, takhle fakt ne. Neřeknu, když si tuhle látku vezme do pazour debutující filmař, ovšem režisér tvé pověsti na tom přece nemůže nic trhnout. Abyste film nějakým způsobem absorbovali, je třeba přivyknout si na úděsně natahované pasáže, které se v podstatě ničeho nedoberou. Obr unese holčičku ze sirotčince do Obří Země, kde žije...bum prásk...půlhodina keců a triků v jeho příbytku, Obr jde do "práce", chytá sny...bum prásk...půlhodina o původu exkrementu za doprovodu triků. Vrcholem je, alespoň trochu vtipná pasáž s anglickou královnou v Buckinghamském paláci, kde si to mistr rozházel s anglickými diváky, když nechal jejich symbol vznešenosti prdnout. Nejlepším z celého filmu je parta ošklivých a lidožravých obrů, kteří Dobra šikanují, následně ucítí člověčinu, takže mu jdou po krku. Pasáží s nimi je málo, ale jsou úžasné. Následné finále, kdy vyzbrojená armáda, kterou vyslala samotná anglická královna, má obry pochytat, nedosáhlo potřebné epičnosti. Docela divné bylo, že Obří Země působila rozlehlým a nekonečným dojmem, přesto je v ní jen devět obrů, respektive víc jich ukázáno nebylo. Malá Sophie (Ruby Barnhill) nebyla vyloženě otravná, i ona obstarala pár komických momentů. A tím to hasne. Film má dvouhodinovou stopáž, kterou prostě nemá optimálně vyplněnou. Hudební doprovod Johna Williamse je čistá rutina. Rebecca Hall měla nasmlouvanou gáži, tudíž se musela zjevit na scéně v útrobách paláce, Mark Rylance v roli CGI obra je nejpřeceňovanějším a nejzbytečnějším hercem všech dob. Za ním už je jen Marek Taclík s Davidem Gránským. Ne že by Spielberg nebyl ani tentokrát kreativní, to on je, nicméně podobnými výtvory nemůže dosáhnout nesmrtelných výšin. Výškově to obr není, tak raději hledět zpříma do očí Indiana Jonese a uskutečnit realizaci potenciálně zajímavých projektů. Obry nechat začátečníkům, kterým je zaštítí svojí produkcí. Film má "vánoční" atmosféru, i když se v tom čase vůbec neodehrává. Diváci jej v té době můžou poctít zhlédnutím a vzít jej na milost. Já chválím vypiplanou technickou stránku a trikové pasáže. 5/10 (09.11.2017)

Jistoty jsou v životě nejdůležitější. Dalík do vězení nenastoupil (ok, tak na konec překvapivě ano), Babiš v rámci předvolebního xenofobního populismu zašel až k popření holocaustu (ok, tak prý se jenom nepřesně vyjádřil a nezná rozdíl mezi pracovním a internačním táborem) a Steven Spielberg zrežíroval další výborný film, byť se u nás OBR DOBR na rozdíl od zahraničí nedočkal příliš příznivé divácké a kritické odezvy. Mezi nejčastější výtky patří, že jde o špatně odvyprávěný počin, potažmo že závěr není kompatibilní s (pohádkovým) zbytkem. Důvody těchto dvou nesmyslných kritických připomínek jsou dle mého následující._____ OBR DOBR (THE BFG) není skutečně odvyprávěn jako jiné rodinné spielbergoviny (E.T. - MIMOZEMŠŤAN, HOOK, případně i ten JURSKÝ PARK). Na místo příčinné provázanosti jednotlivých bloků upřednostňuje uspořádání typické pro poslední spielbergoviny (LINCOLN, MOST ŠPIÓNŮ). Staví na paralelismech na rovině vyprávění (střídání holčičí a obří perspektivy, rytmizující prozkoumávání obou světů) i stylu (různé typy svícení pro každý svět, delší záběr kontinuálně sledující hrdinku v ohrožení každou cca půlhodinu). Propojuje spíše jednotlivé motivické (od postav odvislé - klukův kabátek, holčičí deka, veganská obří pochoutka a pití...) a na nich napojené tematické (od významu odvislé - slabší by se neměli nechat požírat silnějšími, humanistické řešení situace) linie. Celou dobu to přitom nezapomíná být nesmírně hravé, blbnoucí s perspektivou (3D efekt, nadhledy a podhledy, průchody mezi světy, running gagy založené na odlišné velikosti apod.), odkazující se na jiné Spielbergovy snímky (E. T. - MIMOZEMŠŤAN, 1941, BLÍZKÁ SETKÁNÍ TŘETÍHO DRUHU, INDIANA JONES A POSLEDNÍ KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA, JURSKÝ PARK, ZTRACENÝ SVĚT, ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA...) a reflektující tvorbu (kinematografických - viz stínohra) snů._____ A ten poslední akt? Spielberg vždy kombinoval několik poetických tradic, za jejichž slučování byl mnohdy kritizován (naposledy nejvýrazněji asi za spojení artového štafetového způsobu vyprávění se stylem klasických hollywoodských děl ve VÁLEČNÉM KONI). V OBR DOBR to je od Dickense odpíchnuté a z Dahla vycházející fantasy (ba že pohádka - na to se příliš soustředí na definování fikčního světa) s britskou fraškou (královský dvůr). Kompatibilní to je nejenom díky stejné zemi původu obou kombinovaných tradic, ale i pro zužitkování všech předtím nastíněných tematických (např. povstání proti větším, ale mírovou cestou, rozumná domluva mezi lidmi různých národností i velikostí), motivických (např. kabát jako připomínka ztracené osoby i dlouhodobého problému s lidojedy...) i narativních (např. chytání snů a jejich šíření) otázek. Jinak: OBR DOBR je další spielbergovskou okamžitou klasikou a dosavadní převažující výtky vychází pouze z necitlivosti k filmové formě a neznalosti poetických tradic. Jeden z kinofilmů roku 2016. (01.09.2016)