Ready Player One: Hra sa začína

Vyznání lásky k popkultuře, které vystavělo camea a easter eggy na piedestal a tak nějak jsem měl nutkání ukazovat ploutví na plátno a řvát věci jako "Akira!! Duke Nukem! Jason! Šedesátkovej batmobil!" a jiné obdobné duchaplnosti, plné rozjímání nad filozofičností jsoucna. Je to zábavný film? Je, nejen díky výše napsanému, ale především díky tomu, že je jednoduše perfektně natočený (pasáž s Osvícením!!), ale hrozně obludným způsobem tomu podráží nohy příběh, který kulhá na všechny nohy, chapadla, pařáty a všechny možné končetiny, protože je jednoduše pitomoučký a tupý, především řešení úkolů je napsáno tak blbě, že veškeré hádanky jsou naprosto pitomé a jejich zapeklitost je na úrovni dětských puzzlíků o pěti dílcích. A samotná kostra příběhu je jen další verzí tisíckrát viděného, kdy hrdina ke štěstí, holce a přátelům přišel a je to neoriginální a klišovité až na půdu (ale tady se dá mluvit o tom, že to samo o sobě je odkazem na xy různých dobrodružných záležitostí). Bavilo mě to, ale mohlo mnohem víc, i tak je to ale když už ne na poklonu, tak alespoň na letmé smeknutí klobouku. (30.03.2018)

Sucker Punch od Spielberga? Leda do mé tváře.. Konejšivě sladké popkulturní vjemy a šup - zvedák na bradu pro ty, co preferují úterky a čtvrtky. Díky za těch pár vteřin cizího peří před kinem a v interiéru hotelu Overlook s Main Title Theme, které v porovnání se vším předtím a se vším potom ukázaly, jak na tom Ready Player One doopravdy je.. (26.09.2019)

Celkem paradox vidět film, který trikově staví na virtuální realitě, a CGI tu vypadá reálněji, než ve filmech, které trikově staví na "realitě" (zdravím Jurský svět a Rogue One). Tohle je starý dobrý Spielberg ... a jak jsem psal, ten digi bordel si tu člověk vyloženě užívá (o všemožných odkazech nemluvě) ! (29.03.2018)

No teda! Snad v každé scéně z Oasis, je tolik odkazů na hollywoodské blockbustery posledních cca čtyř dekád, že vypsat sem jen polovinu z nich, by zabralo rekordní počet řádků v mém komentáři. Tento snímek ve mně opět probudil hráče a mám chuť si zase pořídit nějakou tu herní konzoli a ponořit se do světa, ve kterém jsem kdysi trávil celkem dost času. Film mě bavil, nespustil jsem od něho zrak a při hledání druhého klíče v hotelu Overlook, jsem jen několik minut zíral s otevřenou pusou (úžasná filmařina a zároveň nostalgie) a nevěřil vlastním očím. Alan Silvestri muzicíruje jako John Williams v dobách své největší slávy a Steven Spielberg, který pro hlavní roli objevil svého mladšího dvojníka, se se vší parádou vrátil na pole sci-fi. No a Matrix může jít pomalu do penze... (24.10.2018)

Lepší předlohy, která je příliš rozkročená mezi žánrovkou pro mládež a cílením na nostalgické (pěta)třicátníky. Filmová adaptace adresuje většinu nedostatků, upravuje úkoly pro filmové plátno, rozumí popkultuře i komerčním videohrám, ustojí záměrný a stylizovaný digibordel, neutápí se v aluzích, ale je během finálního úkolu stopáží příliš nabobtnalá, postavy nikdy zcela nepřirostou k srdci a stále to je hloupé (speciálně řešení prvního a třetího úkolu; na to netřeba zasvětit život, závodní "glitch" by objevil troll během prvního závodu a to poslední by napadlo většinu hráčů 30+). Každopádně Spielberg je po dlouhé době zase v duši za děcko a tak si hraje s formátem, tempem vyprávění (OASIS versus skutečný svět) a mnohdy až nadočekávání nápaditě pracuje s popkulturou (speciálně zasazení druhého úkolu srdéčko rozplesá; ony vůbec časté horrorové aluze tu patří k vůbec nejzdařilejším). Výsledný megamix popkulturních easter eggů, Karlíka a továrny na čokoládu, Matrixu, tradičně střižené amblinovky, Sucker Punche a Posledního akčního hrdiny je výrazně lepší než čím hrozily ukázky. On je dokonce tak dobrý, že těch pár otravných "ale" ve výsledku zamrzí o to více. (29.03.2018)