Amy

Tak konečně jsem se dočkal a zhlédnul jsem tento mnou tak očekávaný dokument o královně jazzu, Amy Winehouse. ___ Dokument Amy mezi ostatními životopisnými dokumenty o slavných hudebních interpretech s neblahými životními osudy vyčnívá hlavně ve své autenticitě, kterou se krásně vžijete a zároveň malinko porozumíte těžké roli hudebních celebrit, které bohužel ne vždy končí šťastně. Pokud existuje nebe, určitě si v něm Kurt Cobain a Amy Winehouse zašli na kus řeči. (09.11.2015)

Skoro půl roku nevím, co sem napsat. Jako fanoušek od prvního alba Frank, je tento dokument pro mne silně emotivní záležitost. Dnes jsem jej v kině viděl podruhé a již to vím. Pro lidi, co ji milovali jako já, byla to pro ně PANÍ zpěvačka skvělá osobnost, to je hrozné psychické týrání. Pro ostatní je to snad dobrý dokument. (11.01.2016)

Zapneš film a strhne se uragán videí i dost nekvalitních a prvních 10 minut jsi mimo než se pořádně zorientuješ. A takhle běží celý dokument, jen s rozdílem že časem jsou videa lepší a lepší. Docela jsem valil oči, když jsem zjistil, že to má neuvěřitelných 128 min, ale nějak záhadně jsem to přežil. Možná by si to zasloužilo o chlup lepší hodnocení, ale nejsem cílovka a ani fanoušek Amy. Jediný důvod, proč jsem tento snímek shlédnul je, že jsem to měl ve filmové výzvě. Takže tak a doporučení se zdržuji. (06.01.2017)

Ujíždím na dokumentech všeho druhu a čumím na ně v podstatě mnohem víc než na samotné filmy, takže rozhodně mám s čím srovnávat a očekávání ohledně oskarového dokumentu mám tedy jasně nastavena. O tomto konkrétním filmu už přes rok slyším ze všech koutů, že je to prostě dech beroucí perla, ze které si každý sedne na prdel. Možná bych si sedl i já, pokud by to byl třetí dokument, který jsem v životě viděl, případně bych byl fanatickým fanouškem Amy Winehouse, což rozhodně nejsem. Pokud by byl ovšem dokument tak kvalitní jak je uváděno, pak by samotná absence fandovství neměla hrát výraznější roli, jenže hraje. Jedná se o zcela průměrný životopisný dokument, ve kterém autor udělal pár rozhovorů, zajistil záběry z bulváru a to je asi tak všechno. Vše, co mohlo dokument poslat výš, na to se rezignovalo, například chyběla sebemenší vsuvka s fotrem, který je na začátku představen jako člověk, který se na rodinu Amy v jejím dětství vysral a na konci je v podstatě parodie na jejího manažera, který evidentně žije z jejich peněz, ale nikdo se neobtěžuje ukázat, co bylo mezi. Naprosto vše v dokumentu tedy stojí na nudně převyprávěném příběhu ústřední postavy, který bohužel není vůbec ničím zajímavý a pokud by se samotná Amy tak "nečekaně" neufetovala a neuchlastala k smrti, patrně by krom zcela stereotypního výjevu života globální superstár na drogách ani neměl co ukázat. Pokud by tedy Amy i nadále žila, patrně by žádného Oskara nedostal, přitom její smrt hraje v celém dokumentu roli tak ve dvou minutách, což je pro mě další nepochopitelná věc, protože stručné prohlášení: "Vypadala jako když spí, ale nespala", to je v podstatě výsměch těm dvěma hodinám, kdy smrt tak mladého a talentovaného člověka by měl být jakýsi dopodrobna vysvětlený vrchol dokumentu a přitom má menší pozornost než permanentně zoomované fotky jejího obličeje z dřívějších minut. Že šlo také o jakési poukázání na hrůznost paparazzi a bulváru? Za veškerou pozornost toho dna žurnalistiky si mohla Amy výhradně sama tím, že prostě chodila zfetovaná po ulici, ta má skutečně do nějaké vybájeně oběti bulváru tak strašně daleko, že tohle bych vůbec nevytahoval a mám pocit, že ani tvůrce ten bulvár nekritizuje, spíše jen hodně stručně ukazuje jak funguje, škoda, že tak málo a povrchně, opět zcela nevyužitý potenciál, který mohl dokument vylepšit. Senna od stejného autora je pak na míle daleko v podstatě ve všech směrech, ačkoliv příběh jezdce F1 rozhodně není přirozeně tak lákavý jako pohled od zákulisí pěvecké hvězdy. Dokument u mě za dvě hodiny nevzbudil absolutně žádnou emoci, nějaké pocity, či chuť pátrat dál, zkrátka jsem ho zkonzumoval, šel napsat tento komentář a za dvě hodiny nebudu vědět, že jsem ho kdy viděl. Hype, který si odnesl Oskara za úctu k hlasu mrtvé, nikoliv za objektivní kvality filmu samotného. 44% (05.08.2016)

Amy jsem v jednom období dost poslouchala, ale i kdyby ne, tak to byla taková persona světové hudební scény, že by mě dokument o ní zajímal tak jako tak. A protože jsem ji během jejího života až tak nežrala, dozvěděla jsem se spoustu věcí. Bylo to autentické, smutné, drsné a syrové, poučné a místy dechberoucí. (24.01.2016)