Bohéma

Seriál s velmi dobrým úmyslem, od kterého jsem čekal "České století 2", ale tak úplně jsem se ho nedočkal. Především za to může příliš mnoho epizod, které Bohéma má, a to, že její děj zdržují postavy, které si tvůrci vymysleli, ačkoliv by to docela stejně šlo i bez nich. Také jaksi nafoukaná režie Roberta Sedláčka se mi ne vždy líbila. Zkrátka dílů mohla být klidně polovina a mohly se soustředit pouze na to nejlepší - na herecké výkony Vladimíra Javorského, Michala Dlouhého, Jaroslava Plesla, Petra Stacha, Saši Rašilova nebo Lenky Vlasákové, díky nimž to celé stálo alespoň trochu za to a bez nichž by Bohéma nebyla ani zdaleka taková. (20.02.2017)

Na BOHÉMU se lze dívat ze dvou výchozích bodů. Buď jako na umělecký dokument, nebo jako na umělecké postižení mimořádně rozporné doby. V  prvním případě lze určitě nalézt řadu pih na kráse, které ovšem rozezná jen zvlášť poučené oko. V druhém nezbývá než sledovat kvalitu scénáře (určitě dobrou), režie (solidní) a přehlídku polistopadového herectva staršího (střední generace) i mladšího (mileniálové). V obou případech nanejvýš dobré a vlastně  povzbudivě kvalitní až výborné (Pleslův Miloš Havel nebo Javorského Vlasta Burian či Dlouhého Zdeněk Štěpánek nebo Rašilovův Oldřich Nový). Dobrý je i nápad s ruskou srpnovou agresí a přihlížející dramaturgovou dcerou. Byla tu ještě jedna možnost: osobnosti filmového mikroprostředí přejmenovat a fantazii popustit ještě více uzdu. Zbývá otázka, jak by to bylo nebo mohlo být přijato. (20.02.2022)

Je mi strašně líto, že nemůžu dát vyšší hodnocení. Líbí se mi, že vyprávění bylo ohraničeno dvěma okupacemi, které zničily životy dvěma generacím, je mi sympatické, že seriál zkoumá osobní a profesní hranice, které umělec může či nemusí prolomit při své profesní kariéře, ale v tom hlavním seriál selhává. Nejde o problém, zda by Vávra poplácával Štěpánka po tváři, ani to, že byly vytvořeny fiktivní postavy, kolem nichž se točil děj, i to, že je historie občas přizpůsobena, by se dalo za určitých okolností pochopit, ale jen za jediného předpokladu - že tyhle všechny věci poslouží celkovému záměru, vyznění a ozřejmí to, co chtěli tvůrci říct a to se tady nestalo. Fiktivní záležitosti buď úplně zapadly, nebo lidi mátly, popřípadě naštvaly (často neprávem), ale nijak zvlášť Bohému neozvláštnily. Mé naděje, vkládané do scénáristky Terezy Brdečkové (která má celkem sympatické rozpětí činností, přes televizní pořady, k práci na filmových festivalech až po to, že je dcerou Jiřího Brdečky, takže k filmu má blízko), byly asi příliš vysoké. (27.02.2017)

Fantastický seriál. Nechápu jak může mít jenom 57 procent. Já bych mu dal tak 70 procent. Seriál byl krásně udělaný a vybraní herci na své role opravdu seděli. To musím opravdu pochválit. Tipy herců pro tento seriál byli vynikající. Bylo skvěle udělané, že příběh opět někdo vyprávěl ze současnosti do minulosti. Celý seriál se odehrává v letech 1939-1954. Fantastické:-). Dobu si autoři vybrali skvělou, protože jsem toho názoru, že v této době se u nás točili opravdu precizní filmy jako třeba Kristián nebo Jan Žižka. Michal Dlouhý jako velice charakterní herec Zděněk Štěpánek, Pavel Batěk jako Otakar Vávra, Vladimír Javorský jako Vlasta Burian, Saša Rašilov jako Oldřich Nový a hlavně skvělý Jaroslav Plesl jako Miloš Havel a Petr Stach jako Martin Frič. Tihle dva byli podle mě snad vůbec nejlepší ze seriálu. Skvělý byl i David Novotný jako Jaroslav Marvan. Fiktivní postavy Lilly Krallová, kterou ztvárnila Judit Bárdos a Arnošt Žák kterého ztvárnili Michal Balcar a Ondřej Pavelka mi v seriálu vůbec nevadili. Právě naopak byl jsem velice rád, že tam byli. Jinak scénář byl celkem dobrý i když v něm byli celkem zásadní chyby jako nějaké překlepy a omyly. Všechny díly se mi moc líbily. Režie se Robertu Sedláčkovi tentokrát povedla. Kostýmy, masky a výprava skvělé. Kamera perfektní a skvělá hudba. U mě krásné čtyři hvězdičky. (10.03.2017)

Bohéma nabízí na rovině konkrétních rozhodnutí i obecnějších principů solidní představu o tom, co se dělo v zákulisí milovaných filmů pro pamětníky. Veselohry s Burianem nebo Marvanem vám nyní už tak veselé připadat nebudou, v čemž spočívá zřejmě nejpodvratnější tah Roberta Sedláčka, tvůrce, který se zas a znovu pouští do toho, k čemu většina jeho kolegů nemá odvahu – odkrývá slabiny české národní povahy. V širších souvislostech sérii nahlížím tady. (20.10.2018)