Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princ Ludvík Otomar Karel XII., zrodený Vznešený, má veľmi blízko k svojej milujúcej mamičke, kráľovnej Ľudmile. Lenže Ludvík je už tak trochu „prerastený“ princ, má 39 rokov. Bojí sa skoro všetkého, do ženenia sa veľmi nehrnie a väčšinu života trávi pofľakovaním sa po prepychovom zámku a priľahlých zverniciach. Múdry kráľ Radomil mu preto na narodeniny pripraví nečakaný darček – princ sa jedného rána prebudí v lese v obyčajných šatách a v sprievode drsného rytiera Hudrovala sa má vydať do sveta, aby zistil, o čom je život a možno konečne aj dospel. Na jeho veľkej dobrodružnej ceste ho čakajú zážitky, o ktorých doteraz čítal len v knihách. Stretne sa s mocným čarodejníkom, zlými čarodejnicami, duchom i samotnou pani Smrťou. A možno nájde aj lásku svojho života... Čo na to všetko povie milovaná mamička? A bude kráľovský otec s jeho „výkonom“ spokojný? (Bontonfilm SK)

(viac)

Videá (4)

Trailer 1

Recenzie (327)

oveckaoa 

všetky recenzie používateľa

V podstatě divná pohádka takový spletenec bůhví čeho v čem.  Rozmazleného prince na 39 narozeniny otec uspí a vyhodí do lese dá mu nějakého sluhu co je zbojník pokud jsem to pochopil dobře a chce po něm , aby se setkal se smrtí jinak nebude nikdy vládnout. Mezitím tam on potká čarodějnice co jsou Růženka s Zlatovláskou v hnusné verzi co mluví jak dezoláti na Václaváku (čti postiženě) ti ho pak unesou potká místní dívku co tam pracuje do té se zamiluje a na konci se nechá zavřít do rakve , aby tu smrt potkal. Určitě bych to nepouštěl dětem (nechápu jak to může být mládeži přístupné) jelikož je tam docela hororová  scéna mluvení s oběšencem následovaná scénou kdy smrtka plave ve vodě (tahle scéna nedává ani smysl). Princ je nesympatický a jediný na koho se dá dívat  je Kubařová naopak Nagyová zde z neznámých důvodů mluví i německy. I filmově je to levné jeden zámek , jeden hrad , jedna hospoda a les  vtipné to taky není. P.s. zdá se to jednom mě nebo snad v každé pohádce hraje Kubařová a Polívka to nemáme jiné herce? P.s. 2 však žádný úkol nesplnil lhal jí a měl tam zůstat Kubařová mu nějakým způsobem pomohla ačkoliv je řečeno , že to nejde a za to dostal korunu  40 procent ()

ZoltanCZ 

všetky recenzie používateľa

Na jednu stranu nevšední pohádka s docela povedenými hororovými scénami (duch, setkání se Smrtí) a vlastně ani ne úplně špatným příběhem. Na druhou stranu bylo mnoho scén zbytečně natažených (například ty s totálně otravnými a uřvanými čarodějnicemi, které šišlaly tak, že jsem nerozuměl tak půlku replik), takže se pohádka dost táhla a nedržela při sobě. Vlastně ani nevím jak hodnotit, jsou to takové silnější 2*. Osobně by mi asi více sedlo, kdyby se Budař držel spíš hororovějšího pojetí, čímž by nás uchránil od trapných čarodějnic. ()

Reklama

KASUGI odpad!

všetky recenzie používateľa

Není to prvoplánovaný odpad. Nechával jsem si den na rozmyšlenou, abych to vstřebal. Je to originální, zapamatovatelná pohádka (i když úplně jinak, než Budař zamýšlel). Má to dokonce i pár zajímavých a atmosférických momentů. Pokaždé ale, když jsem se sám za sebe rozhodoval, dát aspoň jednu hvězdu za originalitu a odvahu pustit se do takového námětu, si vždycky vzpomenu na ty děti, co u toho musely trpět. Protože jednou je to pohádka a jako pohádka se musí hodnotit. Troška točí pro pětileté děti, tohle byl extrém z opačné strany a Budař natočil pohádku pro... ani neznám cílovku. Malé děti se u toho pokadí a přivodí jim to noční můry, pro děti 8-12 naprosto nestravitelné. Pro teenagery je to  nuda. No a dospělý člověk si klepe na čelo, co je to za brutální bizár. Už při úvodním citátu jsem hodil blink man gif (vygooglujte si) a po cca 20ti minutách, u scény z dubem, jsem tento výraz držel thruba po celý zbytek filmu. Že je pohádka strašidelná a řeší téma smrti a posmrtného života není úplně průser, ač je to pro dítě těžké a nepochopitelné téma, jak tu mnozí zmiňují. Průser je v tom mišmaš zpracování. Budař šíleně přestřelil a snažil se tomu dát jakýsi ártovní přesah, takže tu máme jakési psychadelické halucinogení výjevy, zpomalovačky a všeobecně hororové záběry. A do tohohle "umění" se infantilně pitvoří dvě šišlající čarodějnice, (prý si byl Budař u Trošky na nějaké rady, to by vše vysvětlovalo), z nichž jedna se snaží mluvit jak Jiřina Bohdalová a starý dub zase mluví jako Jiří Kemr. WTF?!!!!!!!!!! Jako proč? Arabela Nagyová s posmrtnou maskou a zavřenými víčky, na nichž jsou namalovány oči - to už jsme u nějakého Mazací hlavy od Lynche. Těžké psycho. A jak píšu, nemuselo to tak být. Ta cílovka je mi fakt záhadou. Můj tip je ten, že měl Budař zajímavou pohádku, ale  v divadle prohrál nějakou sázku s kolegy a musel si ji nedobrovolně zprznit, protože mi jinak hlava nebere, že by tohle někdo dobrovolně a z vlastní vůle natočil. TVL nad čím přemýšlel, když to točil? Každý filmař, co má aspoň základní sebereflexi, ví, jak jsou češi alergičtí na modernizaci pohádek. Co čekal, krevety? Si ještě může oddychnout, za těch 51%. Kdyby se to před tím nehrálo v kině, ale šlo to direkt do tv na první, nebo druhý svátek vánoční, skončilo by to nekompromisně v černém hodnocení. Čt moc dobře věděla, proč to strčit někde ke konci roku. ()

Agatha 

všetky recenzie používateľa

Vydržel jsem do doby, kdy nesnesitelně šišlající a pitvořící se šenkýřky začaly olizovat mamánkův dopis. Pak jsme přepnuli na Knihu džunglí. Bože to byl nebetyčný rozdíl... Možná to někdy dokoukám do konce, ale ani na ty 3 hvězdy to nevidím. Škoda, fandil jsem tomu. ()

Trustme 

všetky recenzie používateľa

Něžný a hřejivý název a označení pohádka může zlákat na pokoukání v rodinném kruhu. Mamánkovský obličej Jana Budaře láká na veselou podívanou o rozmazleném princi. Jenže...  ...je to past! Protože Jan Budař není normální a divák se musí mít na pozoru, pokud si přečte, že tento film je zahrán, produkován, napsán, režírován a ohudebněn samotným Budařem. Tedy pojistil si takříkajíc hlavní pozice a spustil tento cirkus. Spíše něž k tradiční české pohádce se tento softhorror blíží k Erbenovským a skoro i Grimmovským báchorkám a taktéž hororovým pohádkám Juraje Herze (kvalitou je Mamánek samozřejmě o několik tříd níže). Divák psychoanalytik někde u konce rozšifruje podobenství o vnitřním souboji superega prince Ludvíka a odbourání Oidipovského komplexu. Dětský divák se bude trošku bát prapodivných ježibab a zcela určitě se pochčije strachy jakmile se zjeví smrtohlavá tvář Vladimíra Javorského, který nemusí být ani maskován a zřejmě asi někde v polovině bude rodiči většina dětí odehnána od této psychopohádky. Plusem je netypická mluva některých postav, která nečekaně ve filmu z dávné doby překvapí současnou civilní hovorovou řečí a chováním. Dále pak jistá originalita, snaha o vybočení, manýrismus. Speciální a vtipný bonus, který asi málokdo odhalí je použití "hlasu" Josefa Kemra pomocí imitátora Petra Martináka. ()

Galéria (38)

Zaujímavosti (15)

  • Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 4 miliony korun. (SONY_)
  • Když se Ludvíkovi (Jan Budař) v lese zjeví otec a matka na trůnech, v jednu chvíli je vidět špatně vymazaný efekt zeleného plátna, který lehce „vyžírá“ královnin trůn. (JT19)
  • Král (Martin Huba) nosí na krku Řád draka. Řád draka, často označován také jako Dračí řád, byl založen v roce 1409 uherským a českým králem, římským císařem Zikmundem Lucemburským. Účelem řádu byla ochrana křesťanské víry, boj proti nevěřícím a později i proti husitům. Skutečným cílem však bylo upevnění královské moci, neboť Zikmund předpokládal, že členové Řádu jej budou podporovat v jeho rozhodnutích. Členství v Řádu přinášelo jejím členům značné výsady. Účastnili se králova politických rozhodnutích a mohli téměř beztrestně činit vše, pokud tak činili ve jménu šíření a upevnění víry. Případné spory mezi králem a členem Řádu řešil zvláštní smírčí soud. V případě, že zemřel člen tohoto Řádu, měl král povinnost se postarat o pozůstalou vdovu a sirotky. Po smrti Zikmunda však Řád ztratil prestiž a později upadl v zapomnění. Ve znaku Řádu bylo stočené tělo draka škrtícího se vlastním ocasem. Na zádech byl drak rozetnut červeným křížem sv. Jiří. Drak symbolizoval nepřátele křesťanství, kříž vítězství Krista nad silami zla. Později se červený kříž oddělil a figurka draka byla pod ním zavěšena. Novější historie Řádu není známa. Nejstarším známým historickým dokumentem je kopie ustavujícího ediktu z roku 1707, která je ve vlastnictví bukurešťské univerzity. V současné době je znám tzv. „The Imperial and Royal Dragon Court and Order“ (Císařský a královský dračí řád). Tento spolek je registrován u budapešťského vrchního soudu a prohlašuje se za následovníka Dračího řádu. Nejznámějším nositelem Řádu Draka byl Valašský kníže Vlad II. Dracul a po něm Vlad Tepes (Napichovač), známější jako Vlad III. Draculea Tepes (Dracula). (BrianStorker)

Reklama

Reklama