Dva z onoho světa

♫ Zapište si to všichni za čepice, život je nejkrásnější učebnice... V roce 1962 se generace filmů tzv. nové vlny pouze začala rodit, některé scény v sobě ještě ukrývají budovatelský charakter a tak se samozřejmě Dva z onoho světa nemůže rovnat s filmovým muzikálem o dva roky mladším Starci na chmelu (rovněž z pera Vratislava Blažka). Nicméně docela zábavná, barevná a na svou dobu moderní retro komedie s Oldřichem Novým v hlavní dvojroli. Oceňuju především výborný soundtrack Orchestru Karla Vlacha a z pozice současného diváka taky dobový pohled na generační rozdíl v hudebním vkusu (moderní jazz vs. klasika). Mírně kritické srovnávání života a názorů dvou hudebních milovníků v ČSSR a z USA snad i trochu naznačovalo, že se brzy začne blýskat na lepší časy. Alespoň na pár let... S mírným nadhodnocením 70% (27.09.2017)

Je smutné sledovat herce, který už nemá tu vitalitu. To platí o hereckých osobnostech, ne o těch šašcích, co nyní hrají v nekonečných seriálech. Ale i jim rozumím, neb je vozí k lehké práci, jsou mezi lidmi, a ještě dostanou slušně zaplaceno... O. Nový zažil ve stáří šok. Nějaká omladina ho seřvala na ulici, utahovala si z něho, jak je starý a ošklivý, on pak už nevycházel z bytu... Pro mě byl osobnost, a bude i nadále. (04.08.2010)

2/10 Jak se spoustou vybornych hercu natocit opravdu hroznou agitku? Takto! To by clovek neveril, jak dolu se da jit - "v americe je blaze, ale ponekud draze..." neni nad poradnou akci Z kombinovanou s jazzem. Ale bylo tam par zapichu treba v podani Kopeckeho treba o stolicce ;] jinak opravdovy potrat (08.01.2007)

Pro Nového a Třísku mám slabost a líbila se mi Helga Čočková, jíž jsem během filmu nemohla přijít na jméno, až jsem se sem musela jít podívat, která že holka to hrála Alenku. Daly se i některý písničky a zajímavý byly záběry Prahy za doby socialismu. Vzhledem k výšeřečenému jsem se rozhodla udělit rovnou polovinu z celkového maximálně možného počtu hvězdiček. (25.11.2012)

Tak především: název téhle veselohry budí falešnou představu, že půjde o duchařskou historku nebo něco podobně fantastického (tomu napovídá i výskyt dvou Oldřichů Nových na fotkách). Oním světem není míněn svět astrální, nýbrž imperialistický a těmi dvěma nikoli Nový v dvojroli, ale jen ten americký a jeho syn Jan Tříska. Vratislav Blažek, nejplodnější autor tzv. pozitivní či komunální satiry, měl dva cíle: poskytnout svému oblíbenému komikovi v rámc možností trochu dstojnou příležitost v socialistické kinematografii (předtím se o to rozpačitě pokusil už Hudbou z Marsu, potom o poznání líp ve Světácích) a pak si taky do našeho "lidově demokratického zřízení" šťouchnout. Takže zápletka se točí kolem dvou bratrů, z nichž jeden je zatrpklý sešlý Čech a druhý pozitivní, čiperný Američan. Vymění si role a Amík ukáže Čechovi, že nemá tak rezignovaně podléhat systému. To všechno je přepečlivě zamaskováno několika brigádami a všeobecným pozitivnem, ale někde úplně vespod to je a je to aspoň trochu znát. Líbí se mi scéna, kdy americký Nový vejde do třídy svého bratra, studenti nic netuší, on si je vychutnává a k jejich údivu zapěje swingový song o tetě, co hrávala na trumpetu. :-) Pěkný moment, Nový má jiskřičky v očích... 30% (26.01.2006)