Žena jde napřed

Nejdřív o filmu jako takovém: dobrý scénář, promyšlená režie, moc hezká kamera ve starém stylu, stejně tak hudba. Problém je ale v tom, čemu říkám "přepisování minulosti filmem", tedy naaranžovanými pohyblivými obrazy (to se teď dělá i u ryze dokumentárních filmů, což sice může někomu přinést zábavu, jinému ale pochybnosti). Příběh o dvou lidech se dá vymyslet na tisíce způsobů, trochu problém ale vyvstává, když se jedná o známé osobnosti. Catherine Weldonová se znala s Tatankou Jotankou už od dříve a ani ovdovělá nebyla (a ani ten obraz, který ukazují, není od ní, což je ke škodě). A co se týče Sedícího Bizona, tak je tu nepřesností tolik, že by se mu také mohlo říkat jinak. Pozn. 1: Cituji "aforismus" při dělení Velké Siouxké rezervace z knihy Dee Browna "Mé srdce pohřběte u Wounded Knee" (překlad Dušan Zbavitel), který nicméně není s filmem v rozporu: "Dříve než mohl Sedící býk opustit poradní kruh, zeptal se ho jeden novinář, jaký pocit mají Indiáni, když se vzdávají své půdy. "Indiáni!", zvolal Sedící býk. "Kromě mě už žádní Indiáni nejsou. Pozn. 2: Miroslav Stingl popisuje smrt Tatanky Jotanky následovně: "Druhý seržant Oholená hlava pak ranou do týla zabil Sedícího býka". Pozn. 3: Možná to už vychází ze špatného překladu názvu filmu, správný je: "Žena kráčí vpředu" (viz kniha Eileen Pollackové "Woman Walking Ahead". "Žena jde napřed" se používá v jiných kontextech (jako, že si potřebuje mezitím ještě něco vyřídit; nebo že má přednost"). (29.04.2019)

Nakonec dávám možná trošku horší 4*. Film sám o sobě nemá až tak zajímavý příběh a možná v něm chybí i nějaká ta pointa, ale já ho beru spíše jako náhled do té části amerických dějin, o které se moc neví nebo se o ní nemluví. Samotná Catherine Weldonová je dějinami zapomenutá osoba, což je nesmírná škoda, když bojovala za práva Indiánů v době, kdy se Američani chtěli na tomto národě pomstít za bitvu u Little Bighornu (a na konci filmu taky zjistíme, jak ta pomsta vypadala). Plusem pro mě bylo také dobře zvolené obsazení v čele s Jessicou Chastain a Samem Rockwellem. Není to moc silný indie film, který by ve vás zanechal nějaké silnější emoce, ale pokud se zajímáte o historii (zejména tedy tu americkou), pak "Woman Walks Ahead" dejte určitě šanci. (29.06.2018)

„Žena kráča vpred” z Brooklynu do dakotskej rezervácie namaľovať portrét náčelníka Sitting Bulla z kmeňa Siouxov. Je rok 1890, keď si Caroline Weldon zrejme ešte tak neuvedomuje, že nenávisť voči pôvodným obyvateľom Ameriky zásadne neutíchla, pretože títo pokryteckí zbojníci ich chcú ozbíjať už aj o ten najposlednejší kus pôdy. Akonáhle vystúpi z vlaku, je plná všelijakých ideálov, skrátka, srší samou ctižiadostivosťou, veď predsa predošlé zákazky spočívali v maľovaní senátorov, a tak si i teraz veľmi verí. Keď sa ale jeden z cestujúcich, dopočuje, čo tam ide vlastne robiť, tak jej bez servítky ihneď venuje jeden poriadne veľký pľuvanec rovno do tváre, že toto je v podstate iba začiatok konca, či zároveň aj na úvod, podlomenie jej načatého sebavedomia ?! Napätie sa bude čoraz stupňovať, atmosféra by sa dala normálne krájať, že i ďalekozraké orly to z ptáčej perspektívy perfektne vidia, ako priateľstvo medzi bielou ženou a «vysoko postaveným» indiánom, lomcuje s primitívnymi, miestnymi občanmi, ktorí ho pociťujú, ako „hanobenie” , ktoré jej musia rýchlo vytĺcť z hlavy. „Schyľuje sa k brutálnej bitke, ktorá by ju mala od toho definitívne odhovoriť” ? Z maliarskeho umenia sa postupne dostávam na úplne iný stupeň levelu, pretože indiánov od nepamäti trápia úplne iné starosti, než je maľovanie »chiefov« , a tak samozrejme, dôjde aj ku konfrontácii - vykorisťovateľov s vykorisťovanými. _ Režisérka - Zuzana Biela i napriek tomu, že je naozaj biela, nakrúca pozoruhodný film, venujúci sa „DIVOCHOM” , keď sa už vonkoncom nikde vôbec nespomína (nerieši): INDIÁNSKY HOLOCAUST, ktorý je tak extrémne očividný, a tak zatiaľ, čo sa Židom a Afroameričanom dostáva ctenej pozornosti zo všetkých svetových strán, i v početných, filmových spracovaniach, na pôvodných obyvateľov Ameriky, zatiaľ úplne všetci zvysoka kašľú ! Konečne sa už niekto popasoval s touto témou, ktorá by sa mala podľa mňa - objavovať oveľa častejšie, ako bolo tomu doteraz ! Obsadenie je základné, dominuje mu ústredná dvojica - Jessica Chastain a Mike Greyeyes, Sam Rockwell bol tentokrát za všiváka. Pod produkciou bol podpísaný aj Edo Zwick, ktorý máva taký zvyk sprostredkovať v dobových snímkoch - nádych po histórii, čo inak cítiť z každého záberu ! Kvalitná záležitosť, ešte kvalitnejšia, než si myslíme ! (02.04.2020)

Asi od polovice ma to prestalo zaujímať. Nemalo to spád a dlhé ýpravne zábery vo filme, kde ide indiánom o kejhák ma skutočne nenadchli. Sam až veľmi normálnych, bez výstredností a scén, ryšavka bez duše ako maliarka a bojovníčka za práva niekoho koho pozná 5 minút to síce zahrala dobre, ale nebavila ma a celkovo ten film pôsobil tak, že amíci si sypú popol na hlavu, ale nie veľmi. 2 z 5 (20.04.2019)

Tak vážne neviem kto čo na tomto filme má, mňa osobne to skoro unudilo k smrti. Rozťahaný a nezáživný príbeh, bez života a plný patetických dialógov, ktoré mi nie raz nadvihli obočie. Jediné čo sa ako tak dalo bola herecká stránka, ale aj toho mi bolo ľúto - takí skvelí herci a zahrabú sa v takejto nanič plochej nude. Podpriemer. 40/100 (01.04.2019)