Máte doma lva?

Škoda, že to není krátký film, tak na 40 minut, ten by měl jistě jiný švih. Zde několik pěkných nápadů, zvláště těch animovaných, ale ty se utápí ve vatě, která má zaplnit zbývajících 40 minut. Moc se mi líbí výtvarná stránka zajišťovaná Janem Brychtou, jehož obrázky v dobových dětských časopisech a knihách jsem měl moc rád. Jinak, ten námět, že dva kluci předškolního věku bloudí sami Prahou až do zatmění je dnes tak námět na sci-fi či horor, nikoliv na pohodový dětský film. (22.05.2017)

Velmi příjemný film plný dětské fantazie o dvou bratrech, co mají jet na výlet s mateřskou školou, ale výlet se pro infekci nekoná, školka je zavřená, a tak bratři zažívají různá dobrodružství ve městě. Hrají: Ladiskav Očenášek (Pepík), Josef Filip (Honzík), Olga Machoninová (dívka s okarinou), Miloš Preininger (otec), Dagmar Kofroňová (matka), František Löring (muž s deštníkem, mluví O. Korbelář). Jan Brychta (malíř). Film. získal několik cen na XVI. MFF v Benátkách v r. 1964. (30.10.2006)

Velmi příjemná dětská groteska plná fantazie a kouzel. Dva malý bráškové Pepík a Honzík spěchají s taťkou do školky. Mají jet na výlet. Nestíhají a tak je taťka ještě venku opustí před onou školkou, vběhne na poslední chvíli do autobusu a odjede. Kluci však zjistí, že je školka zavřená z důvodu nemoci. Začnou se tedy toulat velkoměstem a všímat si běžných věcí doplněné svou fantazií. Byť je film převážně černobílý, některé důležité věci ve středu zájmu jsou barevné (namalovaná červená helikoptéra na plátně, žlutý deštník nesoucí přísný pán v klobouku...) a některé pasáže jsou celé přes barevný filtr, jaké známe třeba s filmu 'Limonádový Joe'. Ony barvy jsou však tak pobledlé, že si toho snad málokdo všimne. Dojde i na animaci soch a pohádková strašidla. Zkrátka, dětská fantazie nemá mezí. Nevím jak v 60. letech, ale dnešního dětského diváka tento snímek těžko zaujme. Natočeno je to báječně, ale spíše si z nostalgie zavzpomíná dospělý divák. Opomíjený dětský film, což považuji za velikou škodu. (02.11.2013)

Honzík a Pepík, dva bráškové, se jednoho dne kvůli zavřené školce toulají po Praze: řídí dopravu, seznámí se s malířem na Jiráskově mostě, a co namalují, to je skutečné; následně je provází mluvící pes, ať už Národním muzeem, nebo černokněžníkovou říší pod fontánou. A to stále není vše: dostanou se totiž rovněž na zasedání strašidel a končí dramatickými automobilovými závody. Zkrátka by se zdálo, že při takových rozmanitých zážitcích musí být film nabitý akcí. Jenže není. Všechny scény jsou přibližně třikrát delší, než by potřebovaly. Pochybuju, že to kdy nějaké dítě dokoukalo do konce. A už vůbec případný dětský divák nemohl vědět, o co tam jde... místy je to poněkud surreálné. :) Ale herci si s velkou rolí poradili dobře. Menší Honzík se pořád do všeho cpe, rozumbrada; Pepík je umírněný a zachovává si zdravý odstup. "Pane, prosim vás, umíte číst?" - "To je moje věc." :) (16.01.2019)

Groteskní část s malířem a jeho trablemi se stojankem a pak následně hravé animované malování Karlova mostu přímo na Karlově mostě, to byly dvě pasáže jdoucí po sobě, u kterých jsem se na ten film nemohl vynadívat. Bavilo mě v tom i pár dalších scén a výtvarných i hudebních nápadů, překvapily mě dvě snad nikdy neslyšené dětské písničky nazpívané mladým Karlem Gottem(!). Ale jestli se na něco nemůžu vynadívat teď, tak od údivu, kolik zdejších fajnšmekrů a náročných cinefilů včetně uživatelů Bluntmanova kalibru šouplo této pozapomenuté infantilní raritce pro děti a mládež plných 5 hvězd!(?) Já jsem si říkal, že ty slabší 3 hvězdičky sice dám, protože zdařilé momenty to v sobě mělo častěji a jisté kouzlo jsem cítil i v závěru. Stejně tak nápad skloubit film pro ty nejmenší s tak obrovskou dávkou surrealismu se každý den vážně nevidí. (Z domácích šedesátek jsem ještě v podobném duchu viděl Automat na přání a ten se mi navzdory zdejšímu nižšímu hodnocení líbil určitě víc.) Ale spíše, než cokoliv, co by zavánělo klenotem a velkým zážitkem, beru Máte doma lva? jako nanejvýš originální kuriozitku, u níž jsem se občas nevyhl i znudění. Některé scény mi připadaly dlouhé a pár vtípků až bizarních. Celkem mě dostalo, když československý pes z roku 1963 začal kombinovat češtinu s anglickými hláškami typu very well. :o) Závěrečné auto závody jsou nasnímané dostatečně poutavě, ale nejsem si jist, kolik z nich tvoří jen koláž archivních záběrů. [55%]                                                                                                                                          * Hudební okénko: ♪ Daleká cesta, daleká  // ♫ Abyste kluci věděli (29.11.2022)