Všichni dobří rodáci

TOP 5 Československého filmu bez debat. Vskutku nádherný, geniální a nadčasový film který má co říct i dnes takřka po čtyřiceti letech ! Reálné příběhy velmi originálně a sugestivně přetvořeny v lyrickou výpověď, mimořádné myšlenkové hodnoty se zdůrazňujícími citovými stránkami síly člověka i kolektivu. Děj filmu začíná nevinně.. Z počáteční filmové pohody (upřímná radost a spokojenost lidí), přichází tvrdá realita ,,vlády" komunistů. Film je cenný i vtom, jak zachycuje tvrdou realitu nejlépe v podobě lidské zrůdnosti. Např. z letitého kamaráda, se stává zrádce a udavač ! Proto si myslím že je to i varování, pro současnou společnost, a proto je velkou škodou že se ,,Rodáci" až zas tak často v televizi nevysílají, a vlastně snad ani nevyšli na dvd..? Faktem ale je že by se to mnoha lidem asi moc dobře nezamlouvalo že ? A nebo právě proto..Prosím častěji opakovat !!! Trvalý a hodnotný zážitek. (10.01.2007)

3 hviezdicky za dobry scenar, za realitu, v akej bol zobrazeny komunisticky rezim. Cudoval by som sa, keby tento film nebol za komancov v trezore. Taktiez ma potesila pritomnost mojich oblubenych hercov, predovsetkym Vladimira Mensika a v mensej ulohe Helenu Ruzickovu. Ale nemam rad v tychto filmov zbytocne nudne a zdlhave zabery, kde sa dlho hra na dychovych nastrojoch, kde sa dlho tancuje na tuto hudbu, beha nejaky konik po lukach a to nie raz, alebo sa dlho vychadza z kostola a podobne... Viem, ze fanusikovia tohto a vobec ceskeho filmu ma vysmeju, ale proste to su fakty, ktore mi jednoducho vadia a vadili by mi aj v slovenskom filme a preto len 3 hviezdicky. _________ Vlastimil Brodský - (Očenáš) +++ Radoslav Brzobohatý - (František) +++ Vladimír Menšík - (Jořka Pyřk) +++ Waldemar Matuška - (Zášinek) +++ Drahomíra Hofmanová - (veselá vdova) +++ Pavel Pavlovský - (Bertin) +++ Helena Růžičková - (Božka) +++ Jiří Kodet - (muž) +++ Hudba: Svatopluk Havelka +++ (24.07.2008)

Nemůžu začít jinak než , že......právě jsem shlédl jeden z nejlepších česko ( slovenských) filmů ( z mého pohledu) , co jsem měl doposud možnost vidět! Příběh epických rozměrů, odehrávající se v jedné vesničce líčí osudy místních obyvatel. Všichni si tu žijí poklidným životem, nic je nevyrušuje z jejich dosavadního zaběhnutého života. Přes den se starají o svá hospodářství a po večerech se všichni schází v místní hospůdce, popíjí a tančí za vyhrávání muziky až do února 48, kdy se vesnice rozděluje na dva tábory. Opravdu mistrně podaná obžaloba kolektivizace v 50. letech. Nejsme přitom svědky " pouhého " popisného vyprávění. Toto je vskutku poetické převyprávění dramat jednotlivých lidských osudů ( charakterů) , které se dostávají do kontaktu s mocí, krutostí.. Jsme svědky toho, co s člověkěm provede vidina moci, majetku, rozhodování o osudech ( životech ) ostatních.Co musím vyzdvihnout kromě úžasné režie Vojtěcha Jasného je brilantní kamera Jaroslava Kučery, zejména jeho úžasný smysl pro DETAIL, dobře zvolená hudba a opravdu povedené herecké výkony a přirozené civilní hraní všech zůčastněných od Radoslava Brzobohatého, přes Věru Galatíkovou, Vlastimila Brodského , Vladimía Menšíka, Waldemara Matušku....... Nesmírně silný a intezivní zážitek a člověku je ihned jasné, proč tento pozoruhodný snímek zůstával po takovou dobu uložen hluboko v trezoru. TOP5 mezi česko( slovenskými filmy)! p.s. I přesto, jaké silné téma film řeší a jaké poselství dává dalším generacím mi v paměti utkvěla snad nejvíce věta : Franto, kde tě to vzalo? Ne chlapci, nevzalo mě nic, enem sem se posrál... :o) (22.06.2009)

Dvě desítky známých herců v hymnické oslavě selského stavu, z jejichž tváří divák leccos dokáže vyčíst. Protože ani čtyři malé děti, ani slepý otec za pracovitého a přemýšlivého hospodáře Františka v podání Radoslava Brzobohatého louku nedosečou, když si pro něho přijdou. Pomůžou mu jiní. Všechno chce svůj čas – mimochodem nesmírně silná scéna. Režisér a scénárista Vojtěch Jasný přichází s látkou, která pravdivě zobrazuje osudy jedné moravské vísky, kterou semele konflikt s mocí. Právě komunistická politika tu krutě míchá kartami (s výraznou obrazovou podporou kameramana Jaroslava Kučery). Každý ráz v životě zakopne!! (07.04.2013)

Klasika, které jsem se velmi dlouho (a zcela zbytečně) bál. Žádná oslava venkovského životního ducha se nekoná. To jen upřímnost toho, jak někdy lidem začne být ku prospěchu zcela jiná zatvrzelost než kdy předtím, vyvolá až překvapivě smutný výraz na divákově tváři. Vojtěch Jasný jde díky archetypálním postavám sošného Františka nebo bohémského Zášinka dost razantně k jádru věci a nezbrzdí ho ani pár zbytečně nepadnoucích podobenství. (20.07.2012)