Sedem samurajov

80% - Právě jsem dokoukal nejdelší film v životě (dokud neuvidím Cestu do Ameriky) a nemůžu říct, že bych byl zklamaný nebo naopak nadšený. Na svou dobu muselo být Sedm samurajů převratné dílo s poutavým příběhem a vynikající akcí. Pro současného člověka vše vyzní obyčejně a tuctově. Neříkám, že by akční sekvence byly špatné, to vůbec, jsou pohledné i v této době, jen pro současníka ničím vyjímečné. Opravdu se musí k tomuto historickému klenotu přistupovat tak, že byl natočen před více než padesáti lety a vzhledem k tomu, že i přes 207 minut dlouhou stopáž jsem se nenudil, několikrát se zasmál povedeným vtípkům, kroutil hlavou nad japonskou uřvaností, jsem hlavně obdivoval na svou dobu opravdu vyspělý film... (27.10.2008)

„Musíme nájsť hladného samuraja.“ Niektoré staré filmy je radosť pozerať a SEDEM SAMURAJOV (r. Akira Kurosawa), ktorý sa dočkal amerického remake SEDEM STATOČNÝCH, nie je výnimka. O akciu nejde, krásne dlhé zábery sústredené okolo vynikajúcich hercov z nádherne čistej réžie však nie sú ani žiadnym hlúpym semenišťom pre pseudo filozofické rozmýšľanie nad nesmrteľnosťou chrústa - proste zábavný film. (29.08.2008)

Z mého pohledu je trochu odvaha podívat se na film, který trvá tři a půl hodiny, je černobílý, mluví (křičí) se tam japonsky a ještě je to s titulkama, ale nakonec jsem se odvážil a dal to. I po tom všem musím říct, že jsem se nijak zvlášť nenudil a docela mě to i chvílema bavilo, asi nejvíc ten samozvaný samuraj opičák, který to tam poměrně dost oživoval. (15.11.2018)

Až do shlédnutí Sedmi samurajů jsem tvrdil, že mě asijské filmy vůbec neberou. No ale nechal jsem se přemluvit a pak jsem 207 minut zíral, jak mi neskutečně sedí Kurosawovo pojetí zoufalého boje vesničanů (těch, kteří skutečně vyhráli), podpořených partou perfektně napsaných a zahraných samurajů. Nesmírně zajímavé je už samo sledování rozdílu v přístupu k v podstatě stejnému ději, jako u Sedmi statečných. Zatímco v americké verzi hlavní roli hrají hrdinní kovbojové, kteří obstarávají veškerou špinavou práci, samurajové jsou spíš vůdčími osobnostmi starajícími se o taktiku a morálku. Vesničané jsou zpodobněni jako lidé naprostým zoufalstvím (scéna s ukradenou rýží se zaryje pod kůži) dohnaní k neuvěřitelné odvaze, i když u toho fňukají a pláčí, o to je to uvěřitelnější a syrovější. Právě tahle zemitost u mě vítězí nad ubohými moderními pokusy o kůl akci a supr choreografii plnou zpomalovaček, která sice je hezká na plátně, ale jinak celkem na hovno. Boj je ve filmu rychlý, zoufalý, smrtelný a reálný. A mimo něj dobře sedící herci. Jestli Seiji Miyaguchi opravdu držel meč v ruce poprvé, klobuk dolů, protože přirozeněji zobrazeného šermíře jsem snad neviděl. Vynikající film. (29.03.2007)

Velmi zdařilý film, v němž je mnoho úžasných scén, které vděčí za svoji poutavost hercům tohoto snímku. Je vidět, jak moc - lépe řečeno - v jak velké míře se tvůrci Sedmi statečných nechali inspirovat tímto Kurosawovým počinem. Každý ze sedmi samurajů je něčím sympatický, ovšem hlavní z nich (Kambei), mladý Katsuširo a vynikající šermíř Kyuzo jsou jednoznačně na prvním místě. Hned za nimi je bouřlivák Kikučiyo a dívka Šina. Ovšem i Heihači, Shičiroji a Gorobei dokonale zapadají do sedmičky hrdinů. Celkově se mi tato původní verze líbila méně než adaptace umístěná do prostředí divokého západu. Co mi lehce vadilo? 1. Stopáž - svojí délkou dává možnost se u některých scén nudit = nudné scény, ke konci jsem byl již sledováním unavený. 2. Boj - očekával jsem zcela jiný závěrečný boj. Představoval jsem si kovově průrazné zvuky samurajských mečů dopadajích svým hrůzunahánějícím ostřím na sebe, pořádný hromadný souboj, také více duchovního života ze strany sedmi statečných samurajů, ale též i rolníků. Dlouho jsem věřil, že nakonec ohodnotím 5*, ovšem musím jednu ubrat. Poslední etapa boje přivodila dobrý závěr, takže dojmy mám dobré, čtyřhvězdičkové. (11.11.2009)