Réžia:
Tereza NvotováKamera:
Martin ŽiaranHudba:
Jonatán PastirčákHrajú:
Vladimír Mečiar, Tereza Nvotová, Milan Žitný, Fedor Flašík, Fedor Gál, Ladislav Snopko, Petr Pithart, Michael Kocáb, Tom Nicholson, Martin M. Šimečka (viac)Obsahy(1)
Film Mečiar je spoveďou mladej režisérky Terezy Nvotovej o Vladimírovi Mečiarovi a o vplyve, ktorý mal tento politik na slovenskú spoločnosť, ale aj na život samotnej Terezy. Keď v roku 1989 padol v Československu totalitný komunistický režim, mala Tereza jeden rok. Lídri Nežnej revolúcie sa vtedy rozhodli usporiadať konkurz na ministra vnútra, do ktorého sa prihlásil Vladimír Mečiar, v tom čase neznámy podnikový právnik zo slovenského vidieka. Vladimír Mečiar sa po úspechu v konkurze dostáva až na politický vrchol, odkiaľ vládne krajine radom diskutabilných praktík. Na pozadí udalostí, akými sú rozdelenie Česko-Slovenska či únos syna prezidenta Slovenskej republiky, Tereza a jej rovesníci prežívajú svoje detstvo. (PubRes)
(viac)Videá (1)
Recenzie (148)
S nikým už nekomunikujem, vy ste výnimka, vraví Mečiar Nvotovej. A tá ho sníma ako zakladá oheň, opeká špekáčik, hrá sa s vnúčatami... K slovu sa dostávajú kritici Mečiara, jeho názor na veci ju akoby až tak nezaujímal. Výberu komentátorov sa nedá veľmi čo vytknúť, akurát minimum priestoru, ktorý dostávajú, neumožňuje ísť skoro vôbec do hĺbky. Film je skôr stručným exkurzom politickým dianím od Nežnej revolúcie po voľby v deväťdesiatom ôsmom, azda určený cudzincom či možno mladým (čítaj: ešte mladším ako režisérka). Záver filmu je chvíľu optimistický, ihneď však robí paralelu s Ficom, zato na človeka, ktorý bol hlavným hrdinom Mečiarovej porážky, sa akosi zabúda. Dzurinda sa objaví asi v dvoch sekundách stopáže na archívnom zábere a jeho meno ani len nezaznie. Je to pre mňa nepochopiteľné. Autorke skôr odpustím úlety ako pýtanie sa podgurážených puberťákov počas silvestrovskej noci 2015, čo si myslia o Mečiarovi, no miesto videí seba samej mohla venovať priestor aj niekomu, kto niečo znamená. ()
Otázka je jaké publikum film zajímá. Jsou zde většinou archivní záběry, takže pro mladé představuje obtížně zachytitelnou historii. Film jsem viděl v Evropském institutu v Praze. Na návštěvě u spokojeného rentiéra Mečiara vidíme povšechnou konverzaci místo konfrontace. Film ale trochu klame tělem a má v sobě aktuálnost. Jde spíše o historii než o samotného Mečiara. Nová fakta se ale nedozvíme. ()
Tereza Nvotová na Mečiarově příběhu ilustruje dějiny Slovenska a své rodiny a kontroverzního politika vnímá skrze rodinnou tradici. Je znát, že Mečiara její rodiče moc nemuseli. Po právu, však to byl gauner. Jakkoli ovšem nepřinesl nic dobrého a "mafiánský kapitalismus" Slovenska 90. let nese jeho podpis, nechyběly mu mimořádné schopnosti. Film ho líčí jako obdivuhodného převlékače kabátů - při listopadové revoluci jako podnikový právník jednu chvíli neochvějně stojí za komunistickým vedením, aby druhý den stál v čele stávkujících dělníků. Jeden den byl přesvědčený federalista a Čechoslovák, následující ráno je z něj slovenský nacionalista a příznivec rozdělení... A fantastický manipulátor. Jedna z hodně pitomých premis často kritizuje mladé lidi, že se nemůžou vyjadřovat o době, kterou nezažili, respektive si ji nepamatují, zatímco pamětníci ano. Je to nesmysl. Naopak: nezatížený pohled je třeba mnohem víc než tvorba lidí, kteří ve zdokumentovávané době žili. Právě ti mají dojmy subjektivně zkreslené, často se v hloubi duše za hříchy minulosti stydí - proto je třeba nové generace, aby nemilosrdně zobrazovala nedávnou minulost a nikoho nešetřila. To jde Nvotové výborně. A je tam i varovné memento pro nás. V závěru dokumentu, po konci Mečiarovy vrcholné kariéry, Nvotová naznačuje, že "mečiarismus" pokračuje v podobě Roberta Fica. Jeho blízký spolupracovník tam bez skrupulí a cynicky nastiňuje, jak se dělá politický marketing - stačí charismatický lídr, tři miliony eur, nestydět se plácat hlouposti - rázem máte stranu s dvacetiprocentními referencemi. Jak prosté. Přesně tohle se teď u nás děje. Kdokoli volí Babiše, Zemana nebo Okamuru, ať si dá facku. ()
Povedený dokument o Vladimíru Mečiarovi - politikovi, který spolu s českým protějškem Václavem Klausem domluvili rozdělení Československa. Snaží se ukázat podstatnou špínu, která v politice na SK byla v 90. letech a její propojení s organizovaným zločinem. Dokument není nestranný, poukazuje na možnou a pravděpodobnou spojitost těchto zločinů s osobou Mečiara. Nejhorší nebo lépe řečeno nejpikantnější je ten závěr, který se snažil ukázat, že s koncem moci tohoto politika a příchodem nového hegemona Fica Slovensko nastartovalo (snad) nový kurz. Dokument je z roku 2017. V době natáčení tedy ještě Ján Kuciak se svou snoubenkou žili a Fico byl premiérem. To co se stalo v roce 2018 pouze potvrdilo, že marasmus z doby Mečiara přešel i do doby Fica a ten dopadl snad ještě hůře, když se provalily indicie na propojení mafie s politickými strukturami. Prostě špína v politice vždy byla, je a bohužel asi i vždy bude. ()
Musim dat ctvrtou hvezdicku, protoze dokument obsahuje spoustu dobovych zaberu, ktere daji vzpomenout na me mladi a ja si zive vybavuji spoustu udalosti, ac uz se z vetsiny jedna o samostatne Slovensko. Meciar milovany a zatracovany, maloktery politik byl tak rozporuplny jako on a urcite si zaslouzil obsahlejsi dokument, ktery by vubec nebyl spatny, pokud by se Tereza Nvotova odprostila od sveho vnimani one doby a nezminovala ani sve rodice, protoze me ve filmu o Meciarovi skutecne nezajima, kdy ho stary Nvota volil ci nevolil. ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (3)
- Nvotová dokument nejprve natočila jako středometrážní bakalářský film na FAMU a v roce 2013 jej s velkým ohlasem uvedla na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Tvar postupně rozšířila do podoby celovečerního snímku, ze 100 hodin natočeného materiálu a 250 hodin archivních záznamů ani tak všechno použít nemohla. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama