Mečiar

Retrospektivní pohled do slovenské moderní historie (dětskýma) očima autorky. Má to takový zvláštní atmosférický podtón. Hodně archivních záběrů je skvěle vypovídajících. O Mečiarovi je to jen první pohled. Daleko více to bilancuje samotný národ, jenž se stále motá ve stejném kruhu. Závěr je mrazivý + jak se tvoří na zakázku lidu nový Mečiar...uf, tohle by měli vidět všichni lidé (nejen) na Slovensku. 76%. (23.10.2017)

Dokument Terezy Nvotové o Mečiarovi, kterým si odpovídá na naivní otázky svého dětství a tím odvypráví historii moderního Slovenska. Obsahově to nějak objevné není, rozhovor s Mečiarem není ani konfrontační a jediné unikum jsou, že bývalý premiér ukáže kde bydlí a účast bývalého agenta SIS Oskara Fegyverese, který se účastnil únosu syna prezidenta Kováče. Nejprve se mi ten dokument zdál hrozně slabý a nijak přínosný v hloupé formě, ale pak jsem si uvědomil, že cílovým divákem jsou mladí, kteří ty divoké devadesátky nezažili a tohle je vlastně dokonalý a relativně poutavý způsob jakým tyto lidi informativně přehledně vzdělat něco jako Slovakian history for dummies. PS: fascinovala mne paralela fanouškovské základny tetek a babek , které mají Mečiar a Fico společné, zajímavá stála voličská podpora navzdory všem aférám a přešlapům. (16.07.2020)

Dokument Mečiar začíná velmi zajímavé a nastiňuje, že by se mohlo jednat o dílo zpracovávající životopisné téma významné politické osobnosti a jejich prohřešků z netradičního a osobnějšího úhlu pohledu, ovšem jak čas ubíhá, stává se z Mečiara čím dál tím více klasický dokument, který ve výsledku nenabízí vůbec nic nového formálně a ani informačně, což je vzhledem k počátečním ambicím nakonec solidní zklamání. (08.03.2018)

„A čo s tým mal Mečiar?“ – „Všetko.“ Neviem, čo si o tom mám myslieť. Nie je to dobré, ani zlé. Nie je to povrchné, ale ani detailné. Je to také... nuž, nijaké? Mohol by som sa ľahko pridať na stranu tých, ktorí tvrdia, že 29-ročná režisérka na takú náročnú tému ešte nedozrela, na strane druhej nemám pocit, že by niečo vyložene odflákla, alebo že by bola meganaivná. Na strane tretej, nemožno tento film obviniť ani z toho, že by mal jasnú, ucelenú víziu. Tereza Nvotová len ukladá jeden záber vedľa druhého, jeden dialóg vedľa tretieho a vy si s tým celým neviete moc poradiť. 90. roky boli na Slovensku jeden veľký hnus. Humus. Odpad. Boli temné a boli doslova životu nebezpečné. Pre niektoré typy obyvateľstva. Na strane druhej, normálne rodiny, ako bola napríklad tá moja, si aj vtedy žili svoje bežné životy s tradičnými problémami. (22.12.2017)

Nezvládnutý pohľad na osobnosť Mečiara nahrádzajú insitné dobové pohľady na spoločnosť 90´rokov. Po pravde pohľad na mečiarovskú éru okom prominentnej dcérušky ("už sme sa mohli z Trnavy presťahovať do Bratislavy") s jej osobnými postrehmi pôsobí ako študentský film. Samotný Mečiar hovorí v "aktuálnom" čase len krátko, alebo opeká klobásu. Myslím, že by pri vhodnejších otázkach povedal viac, alebo aj povedal a nie je to v dokumente? (26.10.2017)