Potvora

Čistá tragikomédia! A pritom to bola dosť hodnoverná reálna reflexia z prostredia partnerských vzťahov. Samozrejme, nie je všetko až tak čierno-biele ako to je občas v tomto filme vykreslené, ale nemalo to veru ďaleko od toho, čo sa často vo vzťahoch odohráva. Rasmus sa mohol snažiť akokoľvek, vždy sa našlo niečo, čo sa milostivej slečne Márii nepozdávalo. Miestami to bolo naozaj až na smiech, no keď sa tak človek nad tým zamyslí, tak je to skôr na zaplakanie. Takže to bol taký vyvážený gogoľovský smiech cez slzy. Bohužiaľ, ženy sú až neuveriteľne komplikované (česť výnimkám, ktorých je skoro ako šafránu). Film bol naozaj trefným portrétom, ktorý to celé vystihol priam ukážkovo. Možno tomu chýbalo trochu viac drámy, ale na druhú stranu to takto aspoň pôsobilo o to viac reálnejšie. Ponaučenie: Ženám človek nevyhovie! (24.07.2018)

Asi to známe všichni, mnohdy i z vlastní zkušenosti, jak si ženská dokáže chlapa omotat kolem prstu. Takových vztahů je v běžném životě nepřeberné množství. Potom záleží jedině na tom, co všechno muž ženě dovolí. Christian Tafdrup rozvinul ve filmu Potvora dané téma až do krajnosti. Hlavní hrdinka Maria svého partnera Rasmuse totiž zpacifikovala natolik, že ztratil sám sebe. Ačkoliv si Rasmus vše uvědomoval a vnitřně ho to zžíralo, bylo už pozdě vzít zpátečku. (75%) (03.10.2021)

Zajímalo vás někdy, jak by vypadalo 500 dní se Summer, když by je natočil dánský režisér pod zcela pod povrchem zakořeněným vlivem Dogma 95? Zkuste Potvoru. Precizně odpozorovaný a roztomile podvratný tutorial pro (ne)šťastný vztah. I když je to vlastně film docela dost vážný, nemohl jsem se přestat skoro celou dobu smát. Těch momentů, které v nějakém vztahu zažil skoro asi každý z nás je v Potvoře požehnaně a právě asi díky tomu mě film i emočně zaháknul a zajímal. 8/10 (10.05.2018)

„To se poddá, slibuju. Hlavu vzhůru! Vždyť jsou to jenom ženský.“ Každý prošel nějakou nepříjemnou vztahovou zkušeností. Zřejmě i tvůrce tohoto dánského dramatu, který přináší mnoho skvěle odpozorovaných detailů nevyrovnaného partnerského vztahu. Začíná to klasickým oťukáváním na večírku, pokračuje rychlým poblázněním a nastěhováním se jí do jeho bytu. Vše je růžové, ona našlapuje lehce, ale úderně a postupně ukousává díl po dílu jeho životního prostoru a dosavadních „jistot“. V plné počáteční zamilovanosti se přece snadno leccos odpouští… Režisér Christian Tafdrup (v jeho nedávném úderném dramatu Nepřivolávej nic zlého, kdy jedna rodina pozve druhou famílii z dovolené k sobě domů na několik dní na návštěvu, je z počátku také vše zalité sluncem) skvěle dávkuje hořký humor, ukazuje všední situace, které je jeden vůči druhému ochotný akceptovat (i ve výše zmíněném thrilleru manželský pár u hostitelů také mnohé toleruje), a i když je to vlastně dost obyčejné a úsporné, diváka to spolehlivě drží od začátku do konce. Tafdrup se holt rád otírá o stádo odevzdaných kývačů či snadno ovladatelných oveček. (24.12.2023)

(7,5/10). Ve chvíli, kdy se Amanda Collin podívá do kamery jsem věděl, že se bude jednat o parádní, ale zároveň o hodně náročný film. Ten její pohled mě naprosto dostal. Příběh je to až děsivě reálný a vůbec není nemožné, aby se vyplnil. Jsem rád, že režisér nezašel příliš daleko držel se krásně na hraně "nesnesitelnosti". Jediný problém vidím v samotném názvu snímku, protože prostě víte co od něj čekat. (09.01.2021)