Réžia:
Mary LambertScenár:
Stephen KingHudba:
Elliot GoldenthalHrajú:
Dale Midkiff, Fred Gwynne, Denise Crosby, Brad Greenquist, Michael Lombard, Miko Hughes, Stephen King, Andrew Hubatsek, Kavi Raz, Blaze Berdahl (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Pro většinu rodin je přestěhování novým začátkem. Pro Creeedovi je, ale spíše začátkem jejich konce. Právě se totiž nastěhovali do místa, které je nedaleko starého indiánského pohřebiště, kde žádná mrtvola neleží dostatečně dlouho. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (321)
Podle Stevena Kinga knihy a musím uznat, že tento snímek je jeden z nejpovedenějších, které jsem doposud viděl. Atmosféra je naprosto famózní a děj od začátku zajímavý. Bohužel herecké výkony nebyly dostačující a opět mi nevyhovovaly. Podle mého ty lidé, kteří vybírají herce nemají vkus.. 7/10 = 75% ()
Adaptace knihy Řbitov zviřátek velikána literárního hororu Stephena Kinga, ke které autor jako k jedné z mála sám napsal scénář, představuje osobitou variaci na některé ze základních motivů a konceptů zombie žánru. A to ačkoli ve filmu samotném nikdy slovo zombie nezazní. Poté, co se Louis Creed s manželkou a dvěma dětmi nastěhuje do domku vedle rušné silnice, dozví se od starého souseda, že v nedalekém lese se nachází hřbitov, kam malé děti z okolí po desetiletí pohřbívaly své mazlíčky, které o život připravila projíždějící auta. Když rodina stejným způsobem přijde o milovaného kocoura, jehož ztrátu by obzvláště těžce nesla malá Ellie, odhalí soused Louisovi tajemství o tom, co leží za zlověstnou přírodní bariérou na odlehlém konci hřbitova. Staré indiánské pohřebiště je údajně místem, odkud se pohřbení mrtví navrací zpět k životu. Přejetý kocour ovšem nebude posledním, koho takto zoufalý otec připraví o věčný spánek. Již historicky první zombie film Bílá zombie (White Zombie, 1932) využíval motiv oživování mrtvých coby zrcadlo pro nezvladatelně iracionální tužby svých postav. Ačkoli tam se jednalo o touhu podmanit si osobu svého srdce a Hřbitov domácích zvířátek přináší hororově varovnou úvahu nad touhou přemoci smrt, pro obě vyprávění je klíčové, že mrtví, jež se navrátili mezi živé, postrádají svou původní osobnost. Stephen King svůj příběh zabydlel ještě dalšími nadpřirozenými fenomény, které spolu s centrálním tématem utvářejí zahuštěný hororový konglomerát, jenž z různých stran dramatizuje téma traumatizující konfrontace se smrtí. V souladu s tím, jak se hlavní hrdina pod tíhou ztráty dává všanc světu mimo racionální chápání, také vyprávění opouští úvodní rámec uchopitelné reality a propadá se do přízračných vizí a nočních můr. Vše pak kulminuje prostoupením těchto světů během blouznivého a děsivého finále. Film se svého času setkal s pozitivním přijetím především na straně příznivců Stephena Kinga, kteří oceňovali relativně věrnou adaptaci jeho předlohy. O tři roky později vzniklo volné pokračování, které bolestně ukázalo, že kvality prvního filmu spočívaly výhradně ve scenáristickém vkladu Stephena Kinga. Režisérka a producenti tentokrát bez jeho účasti vytvořili hystericky vypjatý kýč, kde vypořádávání se s úmrtí blízkých je pojaté s povrchní afektovaností a významovou prostou, jež jako by předznamenávaly módní životní styl emo nového tisíciletí. (text byl původně psaný pro katalog LFŠ) ()
Kingovu předlohu jsem nečetl, takže jsem si mohl dovolit ten luxus neporovnávat. Viděl jsem tudíž celkem slušný duchařský horor, na kterém je bohužel vidět zoufalý nedostatek financí a vše je zahaleno do laciného televizního balení. přesto se našlo pár věcí, které dokázaly na chvilku zmrazit krev a kdyby zodpovědná osoba trošku dokázala pracovat s atmosférou, mohlo to celé být ještě o kapánek lepší. Konkrétně tady si myslím, že přišla chvíle pro remake. 55% ()
Film se od knižní předlohy příliš nevzdaluje, aby taky ano, když se její autor podepsal i pod scénářem. Na snímku je těch dvacet let hodně znát, silně se projevilo i nutné osekání knižního textu, některé záležitosti pak působí nedotaženě, zkratkovitě nebo nelogicky, protože jim chybí kontext. Přes všechny tyto nedostatky mě film i dnes bavil, jeho atmosféra na mě stále funguje a užil jsem si i závěrečné Ramones. Kdo nečetl knihu, nemůže tu vzájemnou provázanost s kapelou pochopit, já to kvituji s kontrolovaným nadšením a zvyšuji své staré hodnocení. ()
Jedna z najpôsobivejších adaptácií románu Stephena Kinga. Film výborne zachytáva hlavnú linku knihy; vplyv opusteného mikmackého pohrebiska na život a činy doktora Creeda, ktorý vo chvíli obrovského zúfalstva nad smrťou svojho malého syna, prebudil toto strašné miesto. Stephen King je zároveň aj autorom scenára a dokonca sa vo filme i mihol v jednej maličkej úlohe. Pet Sematary sa môže hrdiť strhujúcou atmosférou a Kingovsky tragickým koncom. No a scénu, kde sa po ceste rúti truck, ktorý zrazí malého Gageho a z kazeťáka toho kamionistu hučí pieseň od Ramones "Sheena Is a Punk Rocker", tak tú doslova milujem. Takže tento komentár ukočím časťou textu ďalšej skladby od tejto americkej kapely, ktorá znie počas záverečných titulkov a priamo sa týka témy. "I don´t wanna be buried in a PET SEMATARY, I don´t want to live my life again. Oh-no-no-no! **** ()
Galéria (76)
Zaujímavosti (28)
- Mačky v úlohe Churcha boli špeciálne trénované. (rador)
- "Churcha" hralo vo filme 7 mačiek. (rador)
- Udalosťou, ktorá je námetom k filmu, je zrazenie mačky dcéry Stephena Kinga. (rador)
Reklama