Vrah mezi námi

Když jsem si projížděl TOP250 na imdb a uviděl jsem film s magickým názvem M, hned jsem se o něj začal zajímat. Detektivka z počátku 30. let, která má svým příběhem hodně co říci i po téměř 80 letech. Hodně nadčasová záležitost, která mě svým zpracováním na svou dobu dokonale odrovnala. Myslím, že i dnes má divákovi hodně co nabídnout a ani zub času snímku moc neublížil. Co jsem znatelně postrádal je hudba a menší prostřihání by také nebylo na škodu, protože některé záběry jsou nudné a zbytečné. Peter Lorre se svým vzezřením na roli vraha dokonale hodí a dodává filmu ty správné grády. Fritzu Langovi se podařilo natočil jeden z nejlepších německých předválečných snímků. Škoda, že snímek není příliš známý, jinak by se mu dozajista dostalo většího uznání........ (06.05.2008)

Na snímku je zvláštní, že v něm nevidíte vlastně žádnou násilnou scénu, přesto z něj mrazí. Co se mi velmi zamlouvalo, byla myšlenka, že 'cech kriminálníků', poté, co je otráven neustálými prověrkami policistů, hledajících tajemného vraha malých dětí, spojí své síly se sítí bezdomovců a sami se rozhodnou najít toho nepostižitelného a psychicky nemocného člověka. Na rok 1931 je to slušný materiál a i díky melodii z Peer Gynta mi zůstane v hlavě dost dlouho. (08.10.2014)

Rovnaké pocity ako som mal pri Metropolise. Vo veľkej väčšine stopáže úžasne progresívne podaná perfektná story. Ale miestami tááááááákto rozťahaná rozprávačská bezradnosť príliš poplatná svojej dobe. To nič nemení na tom, že ide o jeden z najvýraznejších, navýznamnejších a možno aj najlepších diel kinematografie. Ale nedokázalo mi to naplno učarovať 9/10 (29.12.2014)

Famózní hříčka na pomezí dokumentování rozkladu společnosti ve stavu ohrožení, napínavé detektivky a existenciálního dramatu o vině a neodolatelné síle pudovosti. Peter Lorre vede svou postavu od nesympatického slizkého devianta až po zmučenou trosku, která před kafkovsky krutým tribunálem vzbuzuje účast. Langův tradičně vytříbený vizuál táhne zejména brilantní práce kamery, neuvěřitelně moderní střih a novinkově pomocnou ruku podává i selektivní zvuková stopa, která svou progresivitou předběhla dobu. V M se střídají momenty odtažitě popisné s naprosto strhujícími pády do hlubin temnota, momenty komiky s momenty tragiky, momenty divadelní exprese s momenty syrového filmového "odrazu" skutečnosti. M se dá interpretovat různě, jako drama o vině, napínavá honba za vrahem i jako deziluzivní portrét německé společnosti. Troufám si říct, že lepší studii masového vraha a jeho okolí by člověk i po více než 70i letech hledal těžko. (16.02.2009)

Asi jsem od filmu čekal před projekcí něco trochu jiného, ale zklamání se nakonec nedostavilo. Z nenápadné kriminálky se postupně vyklubalo drama s mnoha závažnými otázkami ohledně spravedlnosti, morálky, práva jedince, touze po odplatě a mnoha dalšími. Vrah mezi námi sice nenabídl tolik napětí, ale jako slušně propracovaná detektivka nebyl vůbec špatný. Navíc mě zaujala ta paralela s pomalu nastupujícím nacismem, přestože nebyla původně tak úplně zamýšlena. Akorát mám určité osobní výhrady ke zvuku a částečně k hudbě. Byl to sice režisérův první zvukový počin, přesto mě ty pasáže vyplněné tichem vcelku iritovaly (ano, pravděpodobně měly být předností) a vrahovo pískání si takové pecky jakou je In the Hall of the Mountain King od Edvarda Griega se mi ze začátku moc líbilo, ale postupně jsem čím dál víc toužil, aby skladba zazněla v plném (a bez urážky, neprzněném) orchestrovém rozsahu, leč marně (jistě zajímavý nápad nezařadit do filmu hudbu jako takovou, u mě však moc nepochodil). Celkově tento německý snímek (a zároveň moje první a jistě ne poslední setkání s Fritzem Langem) vidím na slabší 4*. (27.02.2013)