Léto 84

Vykalkulovaná "jakože amblinovka", která se (krom očividných zdrojů) inspiruje především u Fright Night či Disturbie. Dlouho spíše tuctové osmdesátkové retro "když to umí Stranger Things/To, zvládneme to také", které nad vodou drží krom solidního tempa především sympatické obsazení pubertálních rolí. Vykoupení z tuctovosti přináší až nekompromisní závěr, který navíc nepůsobí na sílu naroubovaný jako u nedávného (v mnohém podobného) Super Dark Times. (01.09.2018)

Osmdesátá léta, skupina dětí,  malé město, temné tajemství. To to není, stejně jako žádný jiný King, ale podobná letní ospalá pohodovka nemůže výrazně uškodit.  Vše se vlastně celou dobu nese přesně tak, jak se dá čekat. Klukovská parta je šablonovitě dokonalá. Zápletku si nelze lepší přát, máme tu peepshow v podobě krásné sousedky, nevěřící rodiče a samosebou onu velkou a nebezpečnou záhadu.  Celé to pěkně drží pohromadě a závěrečný úkrok do  větší temnoty v rámci tzv. decentně špatných konců mě výrazně nenadchl ani nezklamal.   Nenadšení a nezklamání , to vlastně tak nějak převažuje,  vcelku spokojené tři hvězdičky. (26.08.2021)

Rekvizitní sázka na osmdesátkové retro, která atmosféru udržuje elektronickou hudbou a pozornost honibrckým hecováním, ale abych šel s hodnocením výše, museli by autoři část svého fanboyství vyměnit za schopnost vyprávět a taky přijít s lepším koncem. Buď operaci Mack Attack ukončit zcela optimisticky, a nebo ponechat závěr s tím, že se vynechá scéna odhalení na policejní stanici, která z následného počínání Cape May Slayera udělala už cosi téměř nadpřirozeného (třeba nechápu, jak se za dané situace dostal k policejnímu autu, když ipswichtí cajti měli evidentně jen jedno s číslem 010). Stejně tak mi hlava nebere, proč si Randy Disher nezavolal k rozlousknutí případu pana Monka. Sanfranciská sbírka fobií by to měla za pár minut a ještě by Eatsovi roztřídila pornočasáky podle čísel.. (13.09.2018)

Je to až téměř komedie o tom, že i nejvíce přátelský dům může mít svá tajemství. Typ filmu "můj soused je vrah" dokáže myslím pěkně podráždit diváky. Má to své temné chvilky, ale není to ani zábavné ani hrůzostrašné, aby to ve mě zanechalo dojem. Ve chvíli kdy film začíná být zajímavý je už moc pozdě. Je to nostalgický film, který paradoxně ukazuje na nebezpečí vášně pro nostalgii. Myslím, že filmový a televizní trh je nyní zaplavený osmdesátkovými horrory, komediemi, dramaty apod. Prostě nostalgická nota. (11.04.2020)

Asi jsem čekal (respektive doufal), že to bude lepší. Obsazení je veskrze nesympatické (obzvláště ten špekoun mě tam sral neskutečně), nemá to v podstatě žádnou atmosféru (a třeba soundtrack je vyloženě strašně mdlý a nevýrazný), i tempo je dost rozvleklé a určitě by to sneslo trochu zkrácení a rychlejší spád, a vlastně to ani není napínavé, protože je od začátku jasné, že Davey má pravdu - jinak by ten film nedával smysl. Na malou chvíli mě ovšem napadlo, že by bylo docela zábavné, kdyby tím sériovým vrahem teenagerů byla Daveyho vysněná krasotinka Nikki (u které jsem celou dobu doufal, že aspoň něco ukáže - marně). Jinak policajti jsou zde klasický neschopný kreténi jako v 99 % všech filmů, což mi zde přišlo podobně otravné jako zmíněná dějová předvídatelnost nebo ta falešná osmdesátková nostalgie, na kterou začínám být pomalu alergický. (26.12.2019)