Dvanásť rozhnevaných mužov

Už dlouho se mi nestalo, aby film, který má hodinu a půl, mi uběhl, jako by to byla sotva hodina. 12 rozhněvaných mužů je filmový klenot. Je to perla, která i po 52 letech (!!!) dokáže zapůsobit a má co říct. Je to film, který musí milovat každý, kdo se vyžívá v logice a logických věcech. Je to film plný argumentů, protiargumentů, ale hlavně, je to film, který nechá rozhodnutí na Vás. Jistě, porotci nějak rozhodnou, ale vy se NEDOZVÍTE, jestli rozhodli správně, nebo ne. Jeden z filmů, který si zaslouží být v žebříčcích tak vysoko, jak je nyní. A pokud nechcete dopředu vědět, jak porotci rozhodnou, tak si nečtěte komentář od uživatele johny89. (21.12.2009)

|| Scenár: Reginald Rose | Hudba: Kenyon Hopkins | Produkcia: Henry Fonda, Reginald Rose | Distribúcia: United Artists | Rozpočet: 350,000 $ || Pozor: Silne subjektívne: Ukážkový film o tom, že najdôležitejším prvkom je scenár! V tomto prípade je to otázka života a smrti v rukách 12 odlišných ľudí na šachovnici argumentov a dobre položených otázok. Ďalej je to príklad toho, aký je svet malý - Voskovec medzi hereckou elitou HW. A hlavne dôkaz o tom, aký neefektívny a nespravodlivý je justičný systém v Amerike, a tiež v celom svete. Až mráz lezie po chrbte... (29.01.2012)

Rozehrát na tak malém prostoru a prakticky v jedné místnosti takhle působivé drama, to se jen tak nevidí. Sidney Lumet to ale dokázal a stvořil snímek, který je podle mého názoru nejlepším z prostředí soudních síní. Henry Fonda si mě svým výkonem omotal okolo prstu a vůbec, všech dvanáct charakterů porotců je tak dobře prokreslených, až to bere dech (představí se nám např. Jiří Voskovec, Lee J. Cobb či můj oblíbenec Martin Balsam). Výborné herecké výkony a poutavý děj, který nemá ani jedno hluché místo, dělají z tohoto filmu silnou podívanou. A to nejen pro milovníky komorních dramat. Jak by se asi příběh vyvíjel, kdyby v úvodu Fonda (takový šťouravý předchůdce poručíka Columba) neupozornil na pár nesrovnalostí v případu? Brilantní film, jehož 8. místo v žebříčku na ČSFD, je naprosto odpovídající a zasloužené. Jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. P.S. K mé převeliké radosti je na DVD původní český dabing z roku 1961 (!!). Hlasy zde porotcům propůjčili např. Lubomír Lipský, Václav Voska, Radovan Lukavský, Bohuš Záhorský, Bohumil Švarc či Čestmír Řanda. Jako trešinka na dortu je Karel Höger, coby elegantní Henry Fonda. Pro fanoušky starého českého dabingu, je to naprosto unikátní lahůdka. (27.02.2010)

Klasické dílo klasických parametrů stále živé úcty a vážnosti, kterou si určitě zaslouží. Výprava je důležitá, herecké obsazení je důležité, to vše je důležité, scénář, dobrý scénář, nosný námět jsou však nenahraditelné. S nimi vše stojí a padá. Jsou základem dobrého anebo i nadčasového díla. Zdánlivě divadelní snímání mezního námětu - rozhoduje se "pouze!" o lidském životě - je ve skutečnosti bytostně filmové. Lumetova metoda je postavena na mozaice detailů všeho druhu a dynamickém střihu, který posouvá repliky všech členů poroty dějově znatelně dopředu. Sbor, doslova sbor vynikajících herců, mezi nimiž Voskovec není poslední ani co do prestiže, ani co do výkonu, toto výchozí scéma oživuje a jednotlivým promluvám, s nimiž scénář a režie stojí i padá, propůjčuje žádoucí individuálnost a rozmanitost, která zpětně činí ze všech zúčastněných vskutku živoucí lidi a ne kazatelská mentorující apriorní schémata. Rozehrát takové téma, udržet ho v jeho hodnotě mravního poselství i akčního fabulačního posunu, vystačit přitom s rétorickými schopnostmi a kouzlem osobnosti všech protagonistů bez rozdílu je výkon skutečně mimořádný a téměř neopakovatelný. Tehdy před padesáti lety i dnes generacemi jeho stále početnějších diváků napříč. Je to také sen o profesionalitě, která u nás i osmnáct let po listopadovém převratu zůstává namnoze snem. (13.03.2008)

Vidět Dvanáct Rozhněvaných Mužů na divadle, to je ode dneška další z mých snů. Čest Henrymu Fondovi, ale proč si nepřiznat, že tento film je především o těch ostatních porotcích. O těch postavách a postavičkách od zakřiknutého bankovního úředníčka přes skvělého "zdvořilého imigranta" Jiřího Voskovce až po moudrého starce s ostřížím zrakem. Jsou to právě oni, kdo vynášejí tento film do výšin. Právě oni jsou zdrojem té letité fascinace, z nich vychází ta dusná atmosféra, ve které vtípky fanouška baseballu a zkazky reklamního agenta působí naprosto příšerným dojmem. Opona, výkřiky bravo, skandovaný potlesk ve stoje a ode mě hodnocení 100%, neboť takhle přitáhnout diváka, i když od prvních minut tuší, jak to celé dopadne, to je naprostá bomba. PS: 21.11.2007 se mi sen splnil. Mahenovo divadlo v Brně a místo ve druhé řadě mi daly jeden ze zážitků, na které se nezapomíná. (01.12.2006)