Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, František Řehák, Míla Myslíková, Jana Preissová, Jiří Menzel, Bohuš Záhorský, Vlasta Jelínková, Alois Vachek (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (365)
Tento způsob humoru zdá se mi poněkud nešťastným. Ani ta kniha, leč byla psána jazykem dávno nepoužívaným a nebezpečně krásným na mě zásadním dojmem zapůsobit nezvládla. Film není o mnoho horší. Rudolf Hrušinský nastoupivši kdekoliv, všude září. Tady též. Film knihu docela věrně kopíruje. Menzel čeho se ujme to nezkazí. Příběh na mě však žádný dojem neudělal, protože je strašně jednoduchý a strašně hloupý. Já se snad ani na ty 3* nezmůžu, leč neustálé kouzelníkovo zdokanlování přecházení provazu za zhlédnutí jisto jistě stojí. Lepší 2*. Nemám totiž příliš rád lyriku a kniha i film jsou lyrikou zahlceny, tudíž jsem vůči filmu nepřiměřeně zaujatý. ()
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným." Zajímavý, milý a hřejivý film, kde jediné, co člověka zatíží jest filozofie tří přátel nad smyslem života a dokonalostí a krásou žen. Jsou dva důvody proč jsem se na to podíval. První: mám rád Menzela. Druhý: literatura středních škol. Předlohu si přečtu, protože ta milost, vtip a hřejivá nálada mě zasáhla a zajímalo by mě, jak na tom pracuje Vančurův originál. Pěkný film, kde jediné,co člověk může brzdit je básnický jazyk (chvíli mi to trvala, ale adaptoval jsem se na něj vcelku rychle). Ve filmu je dost pamětihodných dialogů, které člověka upřímně rozesmějí nebo vyčarují jen úsměv na tváři. Mám rád Hrušínského a tady se mi v roli (občas tak trochu pubertálního) Důry líbil. No a Janu Preissovou jsem poznal okamžitě. Hned, jak vyšla z přítmí maringotky jako půvabná Anna s maskou na tváři jsem ji poznal. Mohl jsem na ni oči nechat. Pěkný film, ke kterému se určitě ještě nejednou vrátím. "Milovati a býti milován je to nejlepší v našem žití." 80% ()
Jako pohyblivá zvuková ilustrace Vančurovy knížky je to převelice krásné a vkusné, ale "Něco" mi tam chybí (což je obecně můj problém s Menzelovými adaptacemi Hrabala a Vančury). Závěrečná píseň při titulcích velmi kazí dojem. Nic proti Matuškovi, ale tohle byla pěst na oko. Naopak díky za Hrušínského, Brodského, Řeháka, Myslíkovou. Pět hvězdiček, ale víc ani ťuk. ()
Já bych tak strašně rád dal o hvězdičku víc, ale prostě nemůžu. Filmařsky i herecky je to naprostý skvost, poetické to je dost a celkově to je docela příjemné, stejně jako stopáž, ale celkově mě Rozmarné léto prostě minulo, vůbec jsem se do něj nedokázal dostat a tak jsem se u toho spíš nudil. Možná to bylo tím, že tomu naprosto chybělo něco jako příběh a po téhle stránce by to bylo srovnatelné s většinou současných českých filmů, ale jinak nevím. Taky jsem možná nebyl ve správné náladě, takže někdy na ten film kouknu znova a třeba ho docením víc. Zatím tu nechám silné 3* ()
60 léta, zlatá éra českého filmu, doba ve které během deseti let vznikly všechny nejlepší české filmy a která se vepsala do dějin nejen české, ale i světové kinematografie. Rozmarné léto je jedním z mezníků té doby. Vančura by nešel natočit lépe. Mnezel jeho příběh opatřil jakousi aurou magického realismu a sám si zde zahrál nezapomenutelným způsobem podivína Arnoštka. ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (25)
- Pro Františka Řeháka byl jeho abbé první filmovou rolí. Režisér ho proto neustále chválil, aby mu dodal sebevědomí. Jiří Menzel na herce používal i jiné praktiky - pány Hrušínského a Brodského například jednou pozval na oběd ke své mamince na švestkové knedlíky. (Cucina_Rc)
- Dřevěná plovárna stála na soutoku řeky Lužnice a Bechyňského potoka, dnes už ji nenajdeme. (sator)
- Shodou okolností bylo počasí v době natáčení velmi slunečné, a takfilmaři trávili mnoho času čekáním na oblaka. Některé deštivé scény bylo pak nutno natočit s pomocí hasičů. (ČSFD)
Reklama