Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvým záberom filmu je kreslený obrázok železničnej stanice s vlakom, cezeň je veľkými písmenami napísané „letný čas, čas dovoleniek". Následne vidíme tú istú stanicu s tým istým vlakom, ako ožijú, sledujeme odjazd vlaku, vo viacnásobnej expozícii potom jazdu vlaku krajinou... Nejde ani tak o konkrétnu jazdu vlakom s konkrétnymi pasažiermi, ako skôr o základný pohyb, takpovediac všeobecnú trajektóriu smerujúcu von z mesta. Skrz tieto vysoko poetické obrazy sa dostávame na vidiek, kde žena z mesta (tak je postava označená v úvodných titulkoch) zvádza jedného z domácich, ktorý je však ženatý a má malé dieťa. Ba čo viac, žena z mesta ho hucká, aby svoju ženu zabil a odišiel s ňou do mesta. V mužovi, hoci sa spočiatku tejto myšlienke vehementne bráni, sa predsa len usadí vôľa poslúchnuť radu zvodnej ženy. Pri plavbe loďkou sa však jeho manželke podarí utiecť a nasadne do električky smerujúcej do mesta, no muž ju dohoní. Spolu sa tak ocitnú vo veľkom meste a majú celý deň na to, aby si vyjasnili svoj vzťah. (ASFK)

(viac)

Recenzie (124)

Hwaelos 

všetky recenzie používateľa

Už přesně vím, co myslel Truffaut, když říkal, že poslední velká vizuální osobnost filmu před Hitchcockem byl Murnau. Ten film naprosto nemá chybu. Už samotná struktura děje je pozoruhodná. Na počátku melodrama, vprostřed romance s prvky chaplinovské komiky a na konci opět melodrama. Mnohem podstatnější je ale "jak" je vyprávěno. Režisér na poměrně komplikovanou zápletku téměř nepoužívá mezititulky a vystačí si pouze s širokou paletou obrazových prostředků. Obzvlášť mě fascinuje pasáž, kdy ústřední dvojice přechází ve městě přes silnici a náhle se ocitne kdesi v letním sadu, aniž by přišel střih. V dnešní době by na to bylo potřeba zelené plátno a klíčování a Murnau si vystačil se zadní projekcí a šikovnými pochyby kulis. Neuvěřitelné. Jeden z nejlepších "němáčů", co jsem měl možnost vidět. ()

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Murnau získal neopakovatelnou příležitost od Foxu natočit si film zcela podle vlastního gusta bez jakéhokoliv zásahu studia. To znamenalo, že se spojil s německým štábem a vytvořil za velmi slibný rozpočet evropský snímek v amerických reáliích a s americkým espritem. Vznikl neodolatelný zážitek, který je daleko od klasického stylu. Zpočátku vévodí chmurná atmosféra nedaleká německému expresionismu, přenášející manýru do architektonicky osobitých interiérů (falešné perspektivy, zveličené části dekorací) i do přepjatých hereckých výkonů (fatální svůdnice má velmi blízko Nosferatovi v ženských šatech). Poněkud těžkopádný počátek, provzdušněný nanejvýš typicky odpoutanou kamerou (působivé jsou momenty, kdy kamera nalezne v ladném oblouku výmluvný detail obličeje ve výrazný moment) se však začíná náhle projasňovat a nastupuje podmanivá lekce impresionistických postupů s vábivými prolínačkami (především zrození nového dne skrze vodní hladinu) i animovanými mezititulky a umným užitím víceexpozicí, pronikajících do mysli hlavního protagonisty. Po zažehnané tragédii přichází nejzajímavější část započatá silně poetickou cestou pitoreskní tramvají (velmi umně zkomponovaná zadní projekce s notnou dávkou stylizace) , která vnáší dvojici do víru velkoměsta, které jim nabídne bezpočet příležitostí pozvednout jejich vztah s popela - nastává nečekaný žánrový zvrat - vír scének z různých prostředí, míchající civilismus se situační komedií a prvky grotesky, v nichž je znát i typické středoevropské figurkaření a zemitější humor. Na diváka je dvojnásobně přenášena úleva a katarze, která je však jen mezičasem před další ranou osudu, která velmi rychle vrací příběh do temných rovin a v německém stylu (nyní již výrazně dynamičtějším) snímek také vrcholí. Murnau se zde skutečně stává stylovým a žánrovým chameleonem, ovšem vzhledem k rozvíjení příběhu postupuje zcela organicky - evropská i hollywoodská zkušenost má spíše podobu rozsáhlého rejstříku, z něhož Murnau velmi obratně vybírá prvky a postupy, které nejniterněji a zcela vizuálně dokáží rozvíjet příběh v daných okamžicích. Oba herci v hlavních rolích se v průběhu děje postupně otevírají, Gaynorová po emotivních výpadech nalezne svoji spontánnost a její výkon se stává velmi pozoruhodným, O´Brien působí spíše klasickým "prožívaným" herectvím, ale proměna jeho postavy je velmi koherentní. Východ Slunce je jedním z vrcholů dovršeného stylu němé kinematografie, obohacený navíc velmi silným příběhem a svojí emotivní sílu neztratil ani po více než 80 letech. První historický Oscar se skutečně dostal do těch nejsprávnějších rukou. ()

Reklama

Webb 

všetky recenzie používateľa

Technicky kvalitně natočené se zajímavým, jednoduším příběhem. Bohužel je jednoduchý scénář až moc rozvleklý. Střihačské prostřihávání by tento film potřeboval, potom by zůstalo to hlavní s polovinou této stopáže. Takto to rozhodně nemá takovou sílu a pocity po zhlédnutí jsou o to slabší. [6,5/10] (Fox) (Němý, čb. /// Produkce: William Fox /// Scénář: Carl Mayer podle románu Hermanna Sudermanna /// Kamera: Charles Rosher, Karl Struss /// Hudba: Timothy Brock, Hugo Riesenfeld /// Oscar: William Fox (umělecký počin), Janet Gaynor (herečka), Charles Rosher, Karl Struss (kamera) /// Nominace na Oscara: Rochus Gliese (výprava)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

viperblade 

všetky recenzie používateľa

Dokonalost v každém frameu, povinnost pro všechny začínající filmaře (a nejen proto, že z tohoto filmu může prakticky i začátečník "číst", jako v knize). Hra s barvami (milenka je oblečena v černé, manželka v bílé) hudební podkres, příběh i celkový pocit z filmu prakticky dokonalý. Pro tohle miluju staré filmy - práce s hudbou v každé scéně, to je prostě něco… dneska máme různé (a skvělé!) soundtracky, hudební doprovody a dalších X tisíc věcí, které ovlivní celkový pohled na film, ale takhle podtrhnout scénu hudbou, to už dneska (ať je soundtrack jakkoli dobrý) prostě nemá ten účinek. Tenhle film vypráví svůj (lehce prostinký byť o to více uvěřitelný) příběh všemi svými "součástmi" (kamera, hudba, herci, výprava) a proto se mi líbil. Prostě, když miluješ, není co řešit. 100 %. ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Tato filmová báseň má spíše nespornou historickou hodnotu, než že by okouzlila svým obsahem. Když si vezmete, že k dnešnímu dni uběhlo od vzniku filmu 93 let, tak zůstávám v němém úžasu. Vynikající přizpůsobení se němému formátu a velmi kvalitní vyprávění prostřednictvím obrazu a podmanivé hudby. Dokonce mám takový pocit, jestli se tu náhodou nepsala historie. Prolínání obrazu a jiné nadčasové triky v takhle starém filmu zatím nepamatuji. Příběh je neuvěřitelně jednoduchý, avšak dokonale energický, takže i když je to jen ubohá romanťárna, jejichž nejsem fanouškem, tak v tomhle případě nemohla být o nudě vůbec řeč. I když bych nebral v úvahu rok vzniku filmu, tak tento snímek by přesto strčil do kapsy spousty nesmyslů současnosti. Natočit něco, co zaujme o po více než 90 letech úplně jinou generaci diváků - tomu můžeme zřejmě říkat umění. Přesto mám pocit, že snímek je převážně vhodný ke studijním účelům vybrané sorty diváků, která si nad použitými technikami může vzájemně pohonit ohony, než že by byl vhodným pokrmem pro obecné diváctvo současnosti s mnohdy pokřiveným vkusem. Za sebe dávám v porovnání se vším, co jsem kdy viděl pěknější 3 kousky, i když se znovu zopakuji - historická hodnota je jednoznačně 5hvězdičková. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (22)

  • Vůbec první film studia Fox s nahrávkou hudebního doprovodu. (džanik)
  • První a jediný film, který získal cenu Akademie pro ”nejlepší snímek” v kategorii "Umělecká kvalita produkce” (nebo "Jedinečný a umělecký snímek”). Rok 1929 byl jediný, kdy se tato cena předávala. (džanik)

Reklama

Reklama