Ostrov snov

Znáte to, že si máte dát pozor na to, co si přejete? Protože by se Vám to mohlo splnit? Well... Fantasy Island Vám splní jedno přání. Ať je jakékoliv. Film z počátku nepůsobí jako horor, ale jako obstojná komedie. Pak se začne vraždit a tím, že film nemá hodinu a půl, tak musí do konce stihnout ještě dva tři zvraty. Proboha proč? Nečekal jsem kvalitní film. Ne čekal jsem průměrný film u kterého se budu bavit. A stejně jsem zklamaný. Samozřejmě že se dočkáme největších klišé a samozřejmě, že pravda vypluje napovrch ne napoprvé, ale až napotřetí. Přesto mě to vlastně vůbec nebavilo. Možná tak z počátku, kdy rozmazlení výherci našli svoje ceny. Zbytek je ale k uzoufání nudný a dialogy si film nezíská nikoho. Na to byli příliš hloupoučké. Jediná postava Rookera vypadá, že by mohla.... Ale ne, nemohla. Ten film nic nezachrání. (40 %) (25.05.2020)

Že točí BludnýHouse fakt bludy jsme se už několikrát přesvědčili. Get Out, Nope, Sinister, Halloween, Černý telefon.. ano, tohle a mnohem více Jason Blum produkuje [stále musíme ocenit, že ten chlap umí držet budget na hraně, a za málo peněz hodně kvalitních marží, ten židák to prostě umí..], ale pak se posere něco takového, co se nedá nazvat nic jiným než vše, co bylo na šesté řadě Ztracených špatně. Když už by Čedok vytvářel zájezdy na tenhle ostrov potěšení, nebo snadno splnitelných přání, krom kurev v bazénu bych si přál, ať mi splatí hypotéku a dluhy, do toho bych si přál aspoň o 10 kilo schodit, i když stará by řekla 20 kg, nu což, a celoživotní zásobu zmrzliny Ben a Jerry's, nevztahoval bych se žádných námitek, prodal bych svoji duši, a nechal bych se hýčkat taiwanskými ostrovankami. #odpadnísklizeň [2023] (17.10.2023)

Tak toto beru jako takový opožděný aprílový žertík. Tvůrci se tu snaží servírovat rafinované tříchodové menu, ale ve finále dostanete akorát tak rozbředlou, připálenou kejdu, kterou jdete po ochutnání spláchnout do kanálu. Začátek jsem ještě tak nějak do té půlky vnímala, nemůžu snad ani říct, že by to bylo nějak nudný, ale ta ''myšlenka'', jejíž tvář se nám Jeff Wadlow snaží nastavit je opravdu velice zfackovaná doruda a věřím, že ani na papíře tohle prostě nemohlo dávat smysl. Hlavně, že to má áčkový vizuál, rádoby známé tváře, naleštěný design a opravdu draze vypadající kabát. Tu jednu hvězdu dávám vlastně zároveň i s oceněním toho, že Fantasy Island byl prý docela film za babku. Zpětně ale vůbec nedokážu říct, o čem to vlastně bylo. Každopádně, neztrácejte s tím čas. (20.05.2020)

Snímek Fantasy Island se sice může pochlubit nádhernými exteriéry, avšak to na nějaký alespoň průměrný divácký zážitek nestačí ani zdaleka. Režisér Jeff Wadlow totiž vůbec neumí pracovat s příběhem, charaktery a ani s atmosférou, takže se před Vámi rozestře brakově zmatená a neskutečně stupidní podívaná, s níž vážně nemusíte ztrácet čas. Nestojí to zkrátka za to. (21.04.2020)

Invenční hrátky s hororovými i méně hororovými fantaziemi. Účastníci zájezdu na ostrově splněných přání jsou rozmanití, načež i jejich fantazie jsou různého druhu. Někdo si chce i po letech zaprcat s kakaovým doutníkem, jako třeba Maggie Q, jiná by se ráda pomstila dávnému školnímu tyranovi, jako třeba Lucy Hale, někdo ze zúčastněných mužů preferuje hru na vojáky a duo s pochybnou sexuální orientací by zase rádo mělo všechno na světě. Na tajemném ostrově, jehož správcem je stejně tajemný Michael Peña, si dalo dostaveníčko pět šťastlivců, které iniciátor tohoto osvěžujícího nápadu z hororového hlediska poněkud šetří. Celá slibovaná tryzna má poměrně krotký průběh, tudíž z hlediska gore se zde nevyskytuje nic abnormálně nechutného na pohled a ani úspěšné močení do peřin coby následek vyvolání noční můry žádný z diváků hned tak neprodělá. Nicméně přece jen se pořád ve filmu něco děje, pořád se něco horlivě řeší a výrazně tomu pomáhá trefné herecké obsazení. Lucy Hale a Maggie Q jsou jasné magnety pro pánské publikum. A leckterý nositel trenek nepohrdne ani blond přírůstkem Portia Doubleday. Ženská část osazenstva má zjevně navrch ve zvučnosti jmen své hrdé kategorie B. Jména Austin Stowell, Jimmy O Yang a Ryan Hansen si ještě nějaký ten film budou muset počkat než definitivně prorazí k (českému) publiku. A budou to mít o to těžší, neb poslední dva jmenovaní tvoří jakési dementní bratrské duo, ve všech ohledech otravné a určené k fyzické likvidaci. Jeff Wadlow se specializuje na scénáře, které většinou vždy alespoň minimálně zavánějí něčím neotřelým, osvěžujícím a troufají si vybočit z klišoidních řad. A to platí i v tomto případě, ačkoliv se doporučuje moc nezapínat mozkovnu. Trochu víc se zamyslet nad dějem, jeho nedomyšlenostmi a jeho průběhem by znamenalo pro tento film jasné k.o., takže je mnohem lepší přijmout jeho škádlivou multižánrovou hru na (možná) překvapení, pokusit se být vyjevený z těžkopádného rozuzlení a tvářit se, že se to režírujícímu Wadlowovi podařilo sjednotit v kompaktní celek, což se mu nepodařilo, ale radost bych mu nechtěl kazit. Ono to skoro vypadá, že produkující Blumhouse do toho stříkl pár finančních injekcí, aby leckteré scény a scenérie měly dobrou fazonu, takže se hned tak nestane, že Wadlow už k režii nebude připuštěn. Jeho smysl pro bující originální tvůrčí přebujelost neutuchá a jeho záměr pobavit zas a znova u mě fungoval lépe než poněkud kostrbatě překombinované vysvětlivky stran funkčnosti ostrova. V každém případě se jedná o poměrně zvláštní počin, který má své invenční přednosti, ovšem neodbourala se určitá nedotaženost a křečovitost v určitých fázích vyprávění, což se přehlédnout nedá. Nápad ovšem zajímavý a celkem poutavá byla i zvolená forma. 7/10 (24.04.2020)