dubinak

Viděno v rámci Festivalu otrlého diváka s živým dabingem, který by u mě tentokrát vyšponoval film tak maximálně na průměr, ale pokud ho budu hodnotit jako původní film se svým vlastním dějem, asi z toho kvůli absenci jakékoliv logičnosti víc než jednu nevytřískám. Jako takové nesmyslné povyražení třeba při chlastací hře s přáteli to může posloužit ale docela slušně. Působí to fakt jak kdyby měl režisér zbytečný prachy na to, aby si natočil akčňák s výbuchama, autama, motorkama, letadlama, blondýnama s kozama jak vozama a svalnatýma korbičema, který mezi sebou jenom kopulujou a občas se prostě s někým daj do přestřelky nebo naháněčky. Takže co na tom vlastně hodnotit? :D

U prvního pokusu zhlédnout tento film jsem slušně vytuhla hlavně asi proto, že se tam hodně dlouho neděje nic, co by posouvalo děj kupředu. Na druhý pokus už to dopadlo, ale jeho vražedně pomalé tempo nebylo nic, co bych si úplně užívala. Když už v rámci možností začíná film gradovat tak místo, aby v některých momentech scény zrychlily a vyvolaly akčnost, tak se děje pravý opak. Oceňuji ale scénu před příchodem zkázy, kdy divný důchodci nahánějí mladý po baráku a má to docela dobrou atmosféru. Samotný závěr byl pak ale celkem zoufalé řešení, takže si to u mě film zase pochroumal. Zkrátka, když Viejos vynecháte, asi o nic nepříjdete.

Ambice nejspíše větší než možné zrealizování. Strach mi je sympatický už jen tím, že se pouští do těchto konspiračních látek a navíc dodává přidanou hodnotu tím, že kamerou oceňuje architektonické památky a vzdává holt historii a kultuře. Scénář je ale tak prapodivný, že jsem nebyla s to pochopit vícero detailů, které mi bránily v získání nějakého komplexnějšího zážitku a spíše jsem byla konsternovaná tím, jak divně to nefungovalo. Navíc chování postav je nelogické a jejich motivace nepochopitelná. Působí to prostě dost lacině, na to jaké to má vysoké cíle. Stracha ale uznávám a ty dvě hvězdy tomu věnuji aspoň za to, že měl na takové téma vůbec koule.

Docela slušný psychologický thriller, nicméně můj manžel uhádl a vyřkl jeho pointu asi po pěti minutách filmu, takže překvapení se pro mě nekonalo, jelikož jsem velmi brzy ty indicie odhadla také. Obecně, pro bystřejší diváky asi platí, že mají hodně velkou šanci pointu odhalit velmi brzo. Dost dobře nechápu, proč se scénář nesnažil to všechno více držet pod pokličkou. Až na záhadnou nemoc zdejší hlavní hrdinky se tu totiž moc šokujících momentů nekoná. Dost krkolomné bylo i chování postav a celkově měl ten film takový weird feel, ale to asi nezazlívám, protože Finnegan prostě takový rukopis má a vlastně je to díky němu asi více zapamatovatelné. Zpracování bylo fajn, taktéž herecké obsazení, škoda jen toho jednoduššího scénáře. Díky filmu jsem se alespoň dozvěděla o existenci stavu, který se rovná opaku placeba, o čemž jsem doteď neměla ani tušení.

Tomuto snímku bych se chtěla vlastně omluvit, protože jsem k němu byla nejskeptičtější co jsem byla za posledních pár let a vlastně se mu chtěla obloukem vyhnout on mě dokázal naprosto usměrnit svým nepředvídatelným zpracováním a ve finále i scénářem. Samozřejmě jsem opět čekala nějaké to jeptiškovské, klášterní vymítání, kterého mám poslední dobou fakt po krk a věřím, že nejsem jediná. Immaculate ovšem sází na úplně jinou kartu. Nedokážu přesně popsat, v čem mě tak překvapil, ale už jen vizuál a práci s kamerou jsem dokázala ocenit a pak tedy i to, že se příběh točil jinam, než jsem čekala. Film si držel svou skromnost a zvládl mě ničím nenaštvat. Takže není to nic objevného, ale moje pokynutí na znak uznání si docela dobře zasloužil.

Čistokrevná, nezávislá, originální festivalovka, na kterou, s přihlédnutím k dnešnímu dění ve světě, vzpomínám až úporně často. Proto ve mně Vincent musí zemřít zanechal notnou dávku obav, kam bude tento svět za chvíli spět, protože jeho reálností se mi vryl pod kůži. Karim Leklou to hraje skvěle a na roli chudáka, proti kterému je doslova celá společnost se hodil výborně. Na to, že jádro scénáře v sobě skýtá spíše sci-fi prvky, jak už jsem řekla, jeho vize je až nadmíru reálná. A to mě na tom filmu děsilo nejvíc. Do budoucna mě budou zajímat další projekty zdejšího scénaristy Naërta.

Tady je to hodně o tom, že se pravidelně střídá trapnost s naprosto odzbrojujícím, šíleným a leckdy nevkusným humorem. Kdo je ale na ten černý, tak bude spokojen. Mordy ze strany medvěda jsou často až překvapivě brutální, takže si přijdou na své i ti úchyláčci na krvavé lázně. Kdo by to byl řekl, že na režijní stoličce seděla tentokrát Elizabeth Banks. Horko těžko to zasadit do nějakého pevného žánru, thriller je tu za mě spíše přestřel a pojmenovala bych to jako šílenou animal-hororovou komedii. S tím jsem do toho i šla a měla nulová očekávání, takže pro mě zaručeně příjemné překvapení.

Tento případ jsem znala už předem a můžu vám o něm klidně doporučit mnohem poutavěji zpracované video na Youtube, než tento dokument, který vlastně spoléhá jen na výpovědi a dokola se opakující záběry z výslechové místnosti. Pro mě tudíž naprostá zbytečnost. Kdo případ nezná, tak mu stejně napoví název, tak je to vlastně jedno.

Sice jsem vyrůstala spíš s Jetixem a později Disney než s Nickelodeonem, ale pár pořadů jsem od nich kdysi taky viděla. Jako dítě vás ani omylem netrkne, že je to vlastně celý špinavej a zvrácenej byznys a vytahování špíny na velikány svý doby je teď prostě trendy, díky bohu za to, a navíc jako dokument to funguje opravdu dobře a hlavně šokantně. Ta část s Drakem Bellem mnou, můžu říct, i poměrně otřásla. Je to hnus fialovej a je to téma, o kterém by se rozhodně mělo mluvit, takže za mě super látka.

Chytlavý dokument, který odkryl spoustu neviděných záběrů, dosud neslyšených výpovědí a poskytl opravdu detailní náhled do tohoto unikátního případu. Je vidět, že Mirek Vaňura je chlap na svém místě a dělá svoji práci opravdu kvalitně. Myslím, že co se týče látky o Stodolových, nic lepšího tu ještě nebylo a asi už nic lepšího ani nepřijde, a tím už bychom těmhle retardosům mohli zastavit jejich čas na "výsluní", kterého měli teď díky svému "výročí" poměrně dost.