Polnočný expres

Film to je opravdu dobrý, to bez debat. Prvních deset minut je bez nadsázky geniálních, taky bez debat. Ale něco mi na tom vadilo. Znáte ten pocit, kdy se díváte na film, víte, že je skvělý, ale na druhou stranu něco chybí? Jako byste čekali na něco většího, na nějakou geniální scénu, na cokoliv, ale… nepřijde nic. Midnight Express je výborný film, ale opravdu jsem po skončení filmu nevěděl "kudy" teď. Zatím jsem se rozhodl pro tu mírnější variantu, 80 % je, si myslím, taky vynikající hodnocení a po čase si tento film dám znovu a kdo ví, možná si ho užiju míň, možná víc. (02.12.2011)

Od začátku syrový a realisticky působící snímek, skoro jsem měl u první scény pocit, jako bych ten hašiš pašoval já. Fakt jsem se u toho potil. Po Billyho zatknutí to jde z kopce. Vidina brzkého propuštění se rozplývá stejně tak, jako v zasmraděných celách mizí i smysl pro naději a rozum. Co se týče závěru, přišel mi bohužel malinko uspěchaný a nemyslím si, že by v něm bylo obsaženo vše, co bych očekával - nabrání posledních zbytků sil a racionality, vůbec onen impuls k útěku a jeho provedení, které nakonec působí jako celkem jednoduchá a jasná souhra okolností.., tomu mohla být věnována větší pozornost. Ke konci už se přece jen nezdálo, že by totálně vyšinutý a zničený Billy zvládl natolik chladnokrevný "odchod". Nabízí se pak otázka: Proč se tomu nestalo již mnohem dříve?... (15.11.2008)

Všechny filmy Alana Parkera jsou politikum, nejinak je tomu i u Půlnočního expresu. Mají-li ale jeho ostatní filmy politické opodstatnění, pak tady se Parker zřejmě dal do služeb studené války. Půlnoční expres zavání propagandou na sto honů. Nepochybuji o tom, že turecké vězení, zvlášť v 70. letech, bylo peklem na Zemi, ale natočit film o příčinách a pobytu v něm takhle tendenčně, za tím je patrný zřejmý ideologický záměr - vykreslit Turecko coby prohnilou totalitu a amerického ,,hrdinu" coby nevinou oběť. Ani jeden jediný Turek v celém filmu není normální, slušný, charakterní; relativizuje se vina, jako by pašování drogy bylo vlastně něco normálního; věci, které se běžně dějí i v amerických věznicích a existují z podstaty této instituce (viz třeba jen o dva roky mladší Brubaker), jsou připisovány charakteru turecké reality (drsný bachař zneužívající své moci, násilí, homosexualita...); navíc mne uzemnila americká arogance a nerespektování tradic a místních zvyků (řeč u odvolacího soudu; Američanka jde navštívit hlavního hrdinu do vězení, navíc v 70. letech, bez podprsenky jen v bílé průsvitné halence, u soudu zase sedí v minisukni...verbální odsuzování homosexuálních praktik mezi tureckými vězni je pak korunováno romanticky inscenovanou milostnou scénou mezi americkým a skandinávským vězněm...což je pointováno něžným! odmítnutím). Oceňuji atmosféru snímku i profesní kvality (úvodní scéna má grády), navíc sám film je legenda, etalon subžánru vězeňských dramat, ale při jeho zhlédnutí mi bylo smutno spíš z jeho podstaty, než z osudů v něm zobrazených, teprve po přesunu do ,,sekce 13" jsem začal mít pocit, že míra viny mladého arogantního Američana není adekvátní míře trestu. (24.05.2015)

Silný príbeh o chalanovi, ktorý za svoju hlúposť draho zaplatil. Ono veru naozaj Turecko nie je Amerika, aj keď ani v Amerike to väzni nemajú práve dvakrát ľahké (to nie ako v Nórsku, Dánsku...). Niektoré momenty z tureckého väzenia stáli za to, hlavne tie v ktorých sa vyskytla postavička Randy Quaida, ani herecké výkony spolu s hudbou neboli najhoršie, ale popravde, videl som už aj lepšie filmy s väzenskou tématikou. 70/100 (19.06.2016)

Až za mnou jednou příjdou mé ratolesti, že by toužily jet do Turecka, velmi ztěžka oddechnu, pomalým krokem se vydám do své filmové knihovny, vezmu malý disk s nápisem Midnight Express a vložím jej do přehrávače. Velmi bych se divil, kdyby se jim při závěrečných titulcích do té země ještě chtělo.... Ač Turci nejedí vepřové jsou to Pigs! 80% (12.10.2020)