Bedári

Přiostřené překvápko z Francie, jež se nebojí vytasit drápy do řádných rozměrů. Až se mi nechtělo věřit tomu, co jsem viděla a ač je v dnešním světě možné úplně všechno, moc doufám, že takhle to na francouzských předměstích ještě nevypadá. Zobrazení následků multikulturního moderního světa dokázal Ladj Ly interpretovat sice až trochu moc gangstersky a krutě, ale za to poutavě, akčně a "zábavně". V podstatě to můžeme brát spíše jako akční krimi. Postavy tu jsou od toho, abyste je nenáviděli a tento účel plní velmi obstojně. Celkově bylo prostě náročné tyto Bídníky sledovat, ale pro někoho, komu nevadí násilí to bude slušná jízda. Rozsekalo mě i to nevyřčené finále a to, jak se film nestaví ani k jedné straně a prostě nechává diváka jen koukat. Nebýt té až přílišné přehnanosti (doufám) a ostrosti, dala bych klidně pětku. (30.09.2020)

Název trochu klame, protože s Bídníky nemá kromě místa děje a závěrečného citátu nic společného. Samotný děj vlastně ani nejde popsat. Snad jen, že se jedná o všední den z francouzského ghetta, který vyústí v nečekaný závěr a v průběhu filmu šokuje jednou scénou za druhou. Trojka zakomplexovaných policistů hrajících si v černošských, cikánských a gangových ghettech na bohy, hromada vedlejších postav představujících ten největší odpad zdejších ulic a parta dětí, které se zapletou do špatné situace. Emočně nabité, realisticky podané, perfektně zahrané i obsazené a jako celek je Les Misérables famózní a dechberoucí film, který nakonec zanechá jen husí kůži a nepřijemný pocit. Dlouho jsem neviděl tak úderný a zároveň reálný, uvěřitelný kousek. Scénaristický i kameramanský masterpiece, který diváka nemilosrdně vtáhne, jakoby byl jedna z hlavních postav. (30.07.2020)

Převedení klasického díla do novodobé a hodně nehostinné Francie, vypadal zajímavě. Stejně tak i realistické, dokumentární pojetí. Bohužel výsledek je méně poutavý a zajímavý, než by se mohlo na první pohled a z prvních minut znát a přestože divák očekává emočně vypjatý závěr, minimálně za mě se nedostavil a celé co jsem si z filmu odnesl, je to, že do Francie nechci a ta přistěhovalecká pakáž si zaslouží to nejhorší možné, co se jim může stát. (11.07.2021)

Název dost klame, avšak na slavného romantického spisovatele a jeho patrně nejslavnější román ve filmu dojde. Navíc jeho přiléhavý citát vše zakončí. Nechtěl bych být v kůži francouzského policisty sloužícího na některém z pařížských předměstí. Musí to být denně nekonečně frustrující, depresivní a nápor na nervy jako málokde. Nelze se potom divit a asi takového policistu odsoudit, když se jednou dopustí chyby, učiní něco v afektu, jiné silné emoci, když mu přesně, jak je ve filmu znázorněno, "péter un câble". Ladj Ly je podepsán částečně u Atheny, žánrově i obsahově podobného snímku. Mám pocit, jako by Athena začínala tam, kde Bídníci skončili. Bídníci jsou ale filmařsky mnohem lépe zvládnutí.  A jsem jediný, komu Chris připadal jako Sheldon Cooper?! To mi trochu narušovalo zážitek, protože autistický fyzik do tohoto prostředí rozhodně nepatří. (10.01.2024)

CIRCUS ZEFFIRELLI Dřív mě štvala sociální kinematografie s předsudkem. Bídníci předsudeční nejsou. Tvůrci zprávu vyvážili úzkostlivě pečlivě - nikdo v příběhu z Hugova předměstí není úplně cajk. Nezáleží na barvě pleti, sociální a etnické příslušnosti, fandit lze všem a nikomu. Problémy, na něž je poukazováno, jsou četné, nesourodé, většinou systémové, ale řešením nejsou ani paralelní instituce.  A film mě štval i tak :-) Možná prostě už nemám rád sociální kinematografii. Oceňuji realistické vykreslení poměrů a reálií a pozoruhodný výkon Alexise Manentiho. (30.05.2024)