Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...

Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (348)

ClintEastwood 

všetky recenzie používateľa

Do Kubrickova mistrovského díla 2001 bylo tehdy ještě daleko, ke Scottově Vetřelci ještě dál a tak si režisér Jindřich Polák natočil vlastní sci-fi, které se vymyká jakémukoliv jinému českému filmu a v rámci žánru zůstává v domácí tvorbě dodnes ojedinělé. Naprostá klasika, doprovozená uhrančivě skvostnou hudbou Zdeňka Lišky, působivými triky a skvělým hereckým obsazením. V roli vědců, putujících vesmírem k nečekanému objevu, se představí takové legendy českého filmu jako - Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Radovan Lukavský, Rudolf Deyl ml. či Otto Lackovič. Ikarie XB 1, je dodnes opomíjeným a polozapomenutým snímkem, což je věčná škoda, protože má rozhodně co nabídnout i dnešním divákům. Film už nám trošičku zestárnul, ale jeho tíživá atmosféra stále trvá. Hodně pochmurný příspěvek pana Poláka. ()

Mariin 

všetky recenzie používateľa

Celkem suchopárný sci-fi příběh, v němž je zřejmá komunisticko-utopická myšlenka: lidstvo se již vyvinulo k lepšímu (20. století s atomovými bombami je tu již nepochopitelnou minulostí). Ten závěr filmu je opravdu až dementně optimistický. Tvůrci se sice snažili co možná nejvíce ukázat obyčejnou lidskou stránku posádku vesmírné lodi, ale stejně je to takové nevesele "vyprahlé". Dávám tři, ale slabé. ()

Reklama

tron 

všetky recenzie používateľa

Česko-slovenské sci-fi z roku 1963? Sem s tým! Tešil som sa na WTF desaťročia... a dočkal som sa nudy. Nechápte ma zle - samozrejme triky sú úsmevné, nápady zostarnuté (obed v podobe jednej tablety o veľkosti šumivého celaskonu alebo robot natoľko trápny, že oproti nemu vyzerá aj Číslo 5 žije ako Terminátor), rozhodne sa pár WTF nájde (spoločenské tance, telocvičňa) a film je veľmi často nechtiac smiešny (ako keby triedu z Marečku, podejte mi pero! niekto vystrelil do kozmu). Ale scenáru chýbajú väčšie konflikty, problémy, zápletky. Takže je to len kuriózna nuda. V dobe vzniku neviem posúdiť, lebo som vtedy nežil, ale v roku 2016 pozerateľné len ak viete, do akej rarity idete. Niekto to prirovnáva ku Kubrickovi, prinajhoršom k Lucasovi. No... ehm! Ja by som to opatrne šupol skôr k Edovi Woodovi. Snáď len hudba a kamera mi pripadali ako-tak pokrokové resp. nestarnúce resp. pomaly starnúce. A psycho úvod. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Dnes možná více než úsměvný pohled do budoucnosti tak, jak si jej v třiašedesátém vyprojektoval režisér Polák, nicméně neměli bychom zapomínat, že tehdy byl vesmír terpve cosi jako tabula rasa, nepopsaný list, velká neznámá. Vůně nedozírných dálek, možnost nechat pracovat fantazii na plné obrátky, pokusit se o absurdní příběh vzdálený milion světelných let. A kosmická loď s posádkou snů, rozuměj hereckým Olympem (Štěpánek, Medřická, Lukavský, Lackovič, Kačírková, Smolík, Deyl, Macháček a další), se jen stěží odmítá. IKARIE je jistě film moderní, alespoň v rámci možností a doby, která na něj bezprostředně působila. Je zhmotněním představ tady a teď. Star Wars, Star Trek a další hrdinové následujících generací velkých i malých diváků se měli teprve zrodit. ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

S každým dalším zhlédnutím musím obdivovat výtvarnou stránku filmu, jeho atmosféru i herecké výkony. Je to dokonalý sci-fi šperk, který jako by byl součástí moderního výtvarného umění, jako tomu je u německých expresionistických filmů. Posádka je podobná té budoucí v kosmické lodi Enterprise, kde by se o komunistické dalo také hovořit. Jenže komunistická společnost nikdy fungovat nemůže, protože na to jsou lidé až příliš rozdílní, a tak je tomu i u té vesmírné. Film nepostrádá napětí, kopici mrtvol, radost z nového života i nového objevu. Na herce je radost pohledět. Taková Irena Kačírková jen pronese pár slov, napůl z oka spustí slzu, přimhouří víčka a člověk jí věří vše. A co se týká odkazu na 20. století, pak i v původním seriálu Star Trek se najde podobný díl.... viděno už ani nevím po kolikáté, spokojenost ale zůstává. ()

Galéria (36)

Zaujímavosti (45)

  • Vo filme museli de facto obísť jedinú vec, a to bol stav beztiaže, ktorý sa dal v tej dobe natočiť len v určitom stave letu lietadla na niekoľko sekúnd, čo by bolo pre natáčanie dosť náročné. (Raccoon.city)
  • Spoločenský tanec budúcnosti hostia filmového festivalu v Terste pomenovali „kozmický twist“. (Raccoon.city)
  • Zaujímavé bolo riešenie zamrznutých očí pre jednu z pôsobivých hrôzostrašných scén. Hercom sa nalepili na oči nepriehľadné sklenené buľvy a potom s nimi museli chodiť asistenti aj na záchod. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama