Posledný súboj

Hned první věc, aby bylo jasno - štve mě, že si někdo nedal lepší práci s historickou věrností, je to škoda, škoda, vše je moc tmavé, špinavé, má to divné helmice, co jsou z půlky úplně na pytel, nebo to nosí fakt divné bradky. A co z toho vyplývá? Vůbec, ale vůbec nic, film je totiž vážně dobrej a tyhle věci ho nijak nenarušují. Hlavní slovo tu má trojí vyprávění jednoho příběhu, což sice není nic nového, ale pořád je to celkem originální věc, obzvlášť u velkého filmu, navíc zde podpořeno třemi vážně dobrými hereckými výkony a jedním, který je sice taky fajn, ale podezřívám Bena Afflecka, že si svojí roli užíval až moc a tunu orgií si do scénáře napsal pro vlastní obveselení. A o tom to vlastně celé je, jeden ne zrovna složitý příběh, ale pokaždé podán jinak a pouze drobnosti dělají detaily mezi každým podáním a to jen a jen díky citlivé režii a dobrému hraní. Závěrečný souboj je fajn, mnoho plusových bodů má za to, že zdejší zbroj opravdu funguje jako zbroj a nedá se probodnout nožem na máslo.   (26.04.2022)

Kdo by to byl čekal, že se z chlapácké rytířské legendy vyklube silný a velmi funkční feministický manifest? Tým kolem Ridleyho Scotta spojil těžkopádný, povídavý a v řadě ohledů zastaralý obraz středověku s moderním poselstvím, jež je dostatečně čitelné, aby si ho museli všimnout i diváci, kteří přišli na historickou rubačku. Důraz na konverzace, společenské i psychologické pozadí ústředního sporu však má do epičtějších Scottových kusů jako Království nebeské či Gladiátor hodně daleko; spíše se blíží slavnému Rašómonovi z hlediska převyprávění jednoho příběhu z několika úhlů pohledu. Tenhle svět ovládají muži, kteří jsou však hnáni spíše svými křivdičkami nežli Boží spravedlností. Přihoďte trochu krve na těch správných místech, nepříjemného násilí na jiných a středověkého tmářství, jež ženám nepřiznává žádná práva a nastavuje inspirativní zrcadlo i současnosti. Dvě a půl hodiny utečou a člověk je mile překvapen, jak progresivní film v poctivě oldschoolovém hávu dovede režijní matador i po osmdesátce natočit. (20.10.2021)

Film, který chce být zároveň feministický, protože to je cool a in, a zároveň historický a o intrikách u dvora, protože to táhne, a zároveň se věnovat problému subjektivní pravdy a fenoménu interpretace a sebeklamu, protože to je dostatečně intelektuální, a zároveň chce být o přátelství a o vazalství atd. atp., a při všech těch liniích, kterým se tak či onak věnuje, je vlastně obsahově rozpadlý a působí jalově, a navíc poněkud arogantně opomíjí fakt, že ve všech zvolených kategoriích už má kinematografie svoje opusy, takže takovéhle spojení by u slavného režiséra mohlo fungovat, jen pokud by všechna ta pole ovládl, jedinečně skloubil, aby se navzájem posilovala v nějakém uhrančivém, nesmlouvavě platném a originálním nasvícení našeho vztahu ke skutečnosti. To ale nebylo Scottovou ambicí, stačil mu divácky poutavý, ale vlastně nenáročný, nehluboký a ve všem průměrný počin, který potáhnou slavná jména a jistá kinosálová výpravnost. Nabízí sice zdánlivě celou řadu témat k zamyšlení, ale sám s nimi nijak objevně nepracuje. Je to vlastně nenáročný kýč. Tři různé perspektivy nejsou nijak do hloubky propracované, jejich odlišnosti pochopitelné jsou, to v čem se shodují, se naopak někdy opakuje zbytečně, nadbytečně, nebo dokonce bezmyšlenkovitě a lze rychle pochopit, že se nad tím nemá uvažovat příliš do hloubky, stejně jako nad těmi rozdíly - jejich součet netvoří ústrojný celek s vlastním významem, mají se interpretovat jen ad hoc, jednotlivě, odtržitě. Ostatně oslabující pro vyznění (zato méně autorsky náročné) je i to, že právě prožitky jednotlivých protagonistů nejsou natočené z osobní perspektivy, jejich očima, takže se pro diváka objektivně stírá, co režisér zamýšlel zdůraznit jako rozdíl, v čem měla být shoda, byť by to třeba do prožívání postavy zapadalo jinak, a co ho jen dostatečně nezajímalo, aby o tom uvažoval. Snímku chybí hloubka, kompaktnost, integrita a přesah. A humor, mimo jiné se tenhle film bere zbytečně vážně, na to, jak je vlastně povrchní. Musím bohužel konstatovat, že zatímco se s gustem dychtivě a po kdovíkolikáté vrátím ke Zneuctění, , které při vší vtipnosti na totéž téma zároveň dokáže i zastavit srdce a zazábst do morku kostí, než abych věnovala ještě další zlomek myšlenky tomuhle produktu, který se chce hlavně zavděčit širému mainstreamu. *~ (26.12.2021)

Dal bych nevím co, zúčastnit se natáčení filmu Ridleyho Scotta a proniknout pod pokličku jeho umění. Jeho filmy vypadají tak opravdivě. Jedním táhlým kamerovým záběrem pojme náladu celého středověku – rozestavěná katedrála, kamenný most s cestou pokrytou hlínou, chatrče u řeky, po níž se plaví čluny, sedlák s volským spřežením, a za ním kohorta vojáků na koních, dobytek za plotem, špinavá prasata se válejí v bahně, prašiví psi pobíhají kolem a všude takové to do hněda zbarvené středověké pošmourno, nádhera. A pak je tu ten příběh, který by se dal lacině spláchnout jako politicky korektní me-too storka, ale není to tak. Je to silný příběh o síle ženy, která navzdory hrozbě kruté smrti upálením bojuje za svoji čest. A v závěru to rozsekne asi nejlepší rytířský souboj, který jsem v kinech viděl, i vzhledem k tomu, že se ve filmech objevují tak zřídka. Jodie Comer výborná, a všechny chlapy herecky zastínil Adam Driver, je to borec. A Ridley, až jednou skončí, bude mě to bolet. (23.10.2021)

A pak, že se už netočí skvělé velkolepé historické kousky. Ridley Scott to rozhodně dokázal. Problém je, že v kinech Poslední souboj neuspěl. Kde ovšem bude mít na růžích ustálo jsou nároční diváci. Ridleymu jsem zase jednou zobal z ruky. Sice mě malinko zneklidnily 3 trošku odlišné úhly pohledu, ale na závěr se na mě vyřítil nejlepší souboj muž proti muži za posledních několik let. Ta intenzita závěrečného duelu je zkrátka parádní. 90% (22.03.2022)