Jmenuju se Dolemite

Další příspěvek v kategorií komedií o natáčení špatných filmů. Kvalit snímku Ed Wood to ovšem nedosahuje. Navíc mám trochu obavy, že mé hodnocení by bylo o hvězdičku slabší, kdybych již nebyl skalním fanouškem Rudyho Raye Moorea (k tomu, abych se jím stalo, mi stačilo zhlédnutí filmu Disco Godfather, k jiným jeho snímkům jsem se bohužel zatím nedostal). Film Ed Wood jsem naopak viděl dříve než Ed Woodovy filmy, tam mám naopak pocit, že ty původní filmy v důsledku Burtona snímku poněkud nadhodnocuju:-) (13.10.2020)

Murphy byl ve své době někdo. Téměř každý rok byl nominován na Zlatý Glóbus a patřil mu titul jednoho z největších králů komediálního žánru. Pak ale ten Zlatý Glóbus konečně získal a k tomu prorazil i na Oscary a už to šlo z kopce. Přišla tuna bizárních komedií díky kterým se Eddie téměř každý rok ucházel o maliny a bylo po kariéře. No a já si troufnu říct že ten správný comeback je konečně tady. Dolemite je skvělá žánrová práce kterou ovšem zvedá především vynikající Murphy (zasloužený návrat na Glóby) a po Churchovi a tomhle  si jsem určitě jistý tím že už ho nikdy nechci vidět v komediích protože v dramatech by mohl opět prorazit mezi oscarovou elitu. 7,5/10 (27.12.2019)

O tři roky později a Eddie Murphy si opět střihl roli, která rozhodně stojí za shlédnutí a opět se mírně odlišuje od toho, v čem ho všichni tak dobře známe. Dolemite je pro mě pojem, o kterém jsem nikdy neslyšel, ale už teď mi je jasné, že ho zařadím do seznamu filmů, kam patří například kousky Ed Wood nebo The Disaster Artist. A originál jednou rozhodně budu chtít vidět! Po filmové stránce je to dlouho na tři hvězdy, ale jakmile se samotný Dolemite začne natáčet, silně mi film začne připomínat Trhák pana Bowfingera. Eddie se i naprosto stejně ksichtí a stejně tak i paroduje kung-fu. Nevím, jestli mě tento melancholický návrat k Bowfingerovi trošku nezastínil kvality filmu, ale ve výsledku jsem skončil u solidní čtyřhvězdy, kterou si tento film podle mě prostě zaslouží. (18.12.2019)

Nejak sa nám roztrhlo vrece s filmami, čo slúžia ako backstage k filmom z dôb dávno minulých. Čo môžeme vidieť tu? Ambiciózneho čáva, čo sa nevzdal, začiatky standupu v Amerike, veľa ľudí pohlcujúcich svetlo a Eddieho, ktorý mi prvu polku filmu neskutočne liezol na nervy. Nebolo to zlé, niečo sa človek dozvie, ale druhý krát by som si to dobrovolne nedal. 2 z 5 (13.11.2019)

Tomuhle se říká kulturní rozdíl. Zatímco titulní postavy považují film Na titulní straně, na který jdou do kina, za nudu, pro mě je to zábavná a střelhbitá konverzačka. Zatímco hlavní postavy se smějí až se za břicho popadají při spršce tupých nadávek, které kolem sebe chrlí hlavní hrdina Dolemite, mě to připadalo tupé, nevtipné a přinejlepším dětinské. Jako, když se zasmějete, když někdo řekne: "prd.l.". Samozřejmě, s ještě drsnějšími výrazy. Těžce se mi tedy odlišovala filmová postava od toho, koho ztvárňuje. Protože vlezle dotíravý a vulgární Dolemite mi nebyl sympatický ani trochu. A jeho snažení natočit film, téměř dle vzoru Eda Wooda, mi bylo zcela lhostejné. Film o postavě, která mi nic neříká, považuji za průměrný. Vzhledem k tomu, o kom pojednává, to táhne hodnocení ještě níž. SHRNUTÍ: Když nemáte talent, zoufale se snažíte prosadit a pak vsadíte na šmíráckou sprostotu. (03.06.2021)