Brutálna Nikita

Asi největším uznáním pro film obecně je připuštění, že se do některých jeho scén snad i chvílemi hodila hudba Erica Serry. Nikita je patrně Bessonův tvůrčí vrchol a jeho nejcitlivější film. Sledujte ty plynulé přechody mezi náladou postav a náladou filmu. Když Nikita poprvé po třech letech sedí v luxusní restauraci na svých narozeninách, celá rozpustilá, aby následně dostala obrovskou bouchačku se kterou musí postřílet několik lidí, což se zvrhne v jedinečný kuchyňský masakr, tak po celou dobu má ten film stejnou hudební stopu i délku záběrů. Nikita nám představuje podivně neurčitě provázaný svět, kde v hotelových slepeních se potí agenti s nahrávacími zařízeními, u výloh si předávají informace špionážní spojky a v každém autě může sedět Viktor čistič, aby zahladil celou zpackanou operaci. Za těmito akcemi pak stojí země, kterou nezastupují v těchto případech bondovští agenti ve světle národních ideálů, nýbrž unesená společenská spodina, která nemá na vybranou. Koneckonců film několikrát naznačuje, že téměř všichni přítomní agenti mají podobnou minulost jako Nikita. A v tomhle všem se pohybuje holka, která nikdy neměla možnost být, pouze 'stát se'. Snad jí na jejích dalších cestách čeká už jen to dobré. "Bude nám chybět." (24.07.2021)

Vysoce nadčasové, stylové, podbarvené vynikající hudbou Erica Serry. Avšak stejně jako u všech Bessonových filmů mi tam to pověstné "něco" chybělo. Nedokážu identifikovat co, ale pocit neúplnosti je neodbytný. Stejně jako u Leona, stejně jako u Pátého elementu. Asi mi Lucův styl moc nesedí, každopádně nechápu proč ted točí Artura a Minikokoty a podobné braky, když v devadesátých letech patřil mezi špičku. (13.01.2011)

Myslím, že Brutální Nikita mi přivodila jeden z největších hudebních šoků vůbec:) Jakmile jsem uslyšela první melodii, následovalo to největší WTF? vůbec. Mé smysly byly rozhozené ještě nějakou dobu, a pak postupně s každou následující skladbou začala má mysl přijímat ten fakt, následovalo kruté prozření, že všechno, čemu jsem dosud věřila a co jsem považovala za hudební mistrovství, byla jen velká iluze a lež. Vysvětlím. Jako fanynka Divokého anděla si pamatuju každý hudební tón, který v tomto seriálu zazněl. Až dosud jsem hudbu v této telenovele považovala za jednu z těch nejlepších (nejen) seriálových vůbec. Nebýt Brutální Nikity, asi bych nezjistila, že všechny ty úžasné melodie, které tam zazněly, byly jen (sprostě?) vykradené z tohoto filmu. Nevím, jak je možné, že jim to někdo povolil, nebo jestli tam mají jiné zákony. Každopádně, Brutální Nikita je mistrovským snímkem, který není možná tak brutální a akční, jak by někteří od podobného filmu čekali, zato nabízí spíše civilnější a klidnější průběh děje, vlastně velmi přesně odpovídající tomu, že ústřední hrdinkou je ženská postava. Jedná se v podstatě o klasickou kriminálku zahalenou do "ženského" kabátku:) Anne Parillaud je v roli Nikity skvělá a připomínala mi Millu Jovovich v Pátém elementu. Zajisté všechny potěší Jean Reno coby Viktor "Čistič", který se tímto svým krátkým "vystoupením" již připravoval na svého fenomenálního Leona. Také se mi zalíbil fešný Francouz Jean-Hugues Anglade, od něhož jsem stále čekala nějakou levárnu, a o to víc jsem byla potěšena, když žádná nenastala. Já jsem divácky uspokojená:) (20.04.2013)

Velké zklamání. Brutalita, kterou si přivlastnil český překlad francouzské Nikity, působí, jak bych to řekl, poněkud podivně. Nikita se potácí mezi bezmeznou naivitou a rolí drsné nájemné vražedkyně, přitom miluje svého snoubence a se slzou v oku ale s chladnou hlavou a pevným prstem na spoušti vraždí vytyčené cíle. Plus s trochou francouzského nebarokního manýrismu. Zní to opravdu zajímavě. Ale výsledek mě moc nevzal. Prostě nevím, kde je chyba. Asi u mě. [LFŠ 2009] (03.08.2009)

Naštěstí tenhle francouzskej film nemá moc společnýho se stejnojmenným seriálem.Luc Besson natočil docela drsnej a realistickej thriller. Anne Parillaud je ve své roli fakt brilantní a její přerod z drogově zavislé na tajnou agentku je vynikající, ale i tak to 100% nebude, něco tomu přece jenom ještě chybí (06.07.2006)