Suburra

Plochý a nezajímavý příběh o běžných, nudných i unuděných lidech a jejich nezáživném pinožení po Věčném městysu. Takový Motejl Jelimanuel a Makovka, ovšem neanimované. Prakticky nic se neděje, fádní politik při neinteresantním mrdu přestřelí týnku s nepozoruhodnýma kozama, a má to jakési upjaté dopady na vágní svět naprosto frigidního podsvětí. Pamětihodnost filmu je zkrátka nulová, vůbec na to nekoukejte. (Komentář je určen bezduchému souchotináři, skrývajícímu se pod nickem LIVINGDEAD. Pokud poslechne, nebude moci tuto vynikající pecku strhat v den, kdy mu sestra zase na chvilku přepustí klávesnici). Vy ostatní, co si při cinemafilních orgiích nestrkáte hlavu do prdele, či nabuzeni novou dávkou levomepromazinu sourozenkyni do výstřihu, platí mírně odlišná verze - je to ďaha, jen do toho! (09.12.2016)

Kdyby v dnešní době měli točit kmotra, přál bych si aby vypadat nějak takhle. Americké tempo je pryč, tohle je evropský art. Hraje se na dokonalost záběrů, dlouhých podotýkám. Prostředí musí být perfektní. Herci absolutně přesní a příběh a postavy musí do sebe krásně zaklapnout. Na téhle italské specialitě jsem si hodně pochutnal. Nejlepší postavou je pro mě cikánský boss. 90% (28.05.2016)

Sebevědomá evropská žánrovka, která sice nikdy nenabídne tak cool hrdiny ani vybroušený scénář jako klasičtí zámořští konkurenti, ale přesto je příkladem divoce esenciální moderní filmařiny, která nehledí na konvence a servíruje takové audiovizuální hody, že plnohodnotně zaplní každičkou minutku své 130 minutové stopáže. Liboval jsem si v dravém tempu, v otevřených sexuálních scénách nebo poměrně naturalistické a uvěřitelné brutalitě a moc se mi líbila práce s nepůvodní hudbou, která paradoxně dodávala filmu v některých scénách ještě osobitější charakter. Příběh je sice rozprostřen mezi velké množství postav, mezi nimiž navíc není jediná, se kterou by mohl průměrný divák ve stádiu duševního zdraví sympatizovat a fandit jí, ale vyprávění je nesmírně konzistentní a střihač odvedl výbornou práci. Hodně velké překvapení, naše kinematografie má v Evropě nový vzor, kde tvůrčí inspirace neznamená úplné sci-fi - alespoň bych si to tedy snažně přál... 85% (11.01.2016)

Tenhle Štefan je fuckt třída a navazuje přesně tam, kde Damiano Damiani nechal Koráda Katániho sežrat chobotnicí. Místy si sice trochu hraje na Refna, nicméně na rozdíl od dánského nudila je každý jeho lysohlávkový záběr tisíckrát vyvážen sugestivně brutální realitou, která vám na patře zanechá nepříjemnou sýrovou pachuť nemytého italského ocasu. Bez jakýchkoliv servítek ukazuje, že Smolíkovic kočka už dávno není ta centrálně řízená Puzova romantická partička nonšalantních staromilských dědků s růži v klopě ručně šitého obleku od Armániho, nýbrž z řetězu urvaná banda hnusných vymaštěných cigošů, vypatlaných socek a bezskrupulózních smažek v sériových teplákovkách od Umbra, vkusně doplněných v Turecku šitými kundami z Boženky, která se bez jakékoliv hierarchie vzájemně řeže padni komu padni a bez jakékoliv úcty k životu terorizuje každého okolo. Do toho pár Babišů berluskoniovského typu bezostyšně hrabe u každého nabídnutého koryta, k čemuž se naprosto bezbožně přidávají i jako vždy nenažrané kudlanky a rozšiřují vatikánský imobiliář. Některé reálie velmi nápadně připomínají povltaví, až na to, že se tam mluví latinsky. No, takovému donu Vitovi by dozajista v hubě zhořkla cassata a rozkutálely se mu pomeranče, načež by ho jeblo z toho, jak se ta pečlivě pěstovaná tradiční chobotnice rozprskla v hejno zkurvených piraní a z Cosa nostry je teď Cosa lora, chaos dezorganizovaného zločinu. Genitálně natočený a hnusně mrazivý spektákl, po kterém si člověk přeje, aby někdo okamžitě odřezal Apeninský poloostrov a přilepil ho k Africe! (26.12.2015)

Audiovizuálně přestylizovaná, málomluvná a přesto více než výřečná freska o temné straně věčného města, která zvládá kvantum postav, bezprecedentní násilí i metaforická podobenství. Některé nitky by ještě potřebovaly v závěru uzel navíc, ale i tak je to v nejlepším slova smyslu intenzivní a vyčerpávající divácký zážitek. (15.01.2017)