Polnočný kovboj

Nejlepší způsob, jak ukázat ztrátu iluzí, je zvolit si hlavního hrdinu pořádně naivního a řekněme poněkud jednoduššího. Schlesinger byl zrovna ve výjimečné formě a jeho režie si toho Oscara právem zasložila. Voight předvedl veškerý svůj talent hned na začátku své herecké kariéry, aby ho pak rozmnělnil v desítkách zbytečných béček. Ještě lepší byl Hoffman, který ještě o nějaké to desetiletí později vypadal mladší než v tomhle filmu. Když se k tomu přidá perfektní scénář, vznikne opravdu nestárnoucí film. (07.04.2005)

Film je to zprvu zvláštní (zmatené vzpomínky), postupem času se však začíná rýsovat úžasně dojemné - a místy absurdní - drama o jednom hodně podivném přátelství a o nenaplněných snech. Upřímně SMEKÁM před výkony obou hlavních představitelů, a kdybych si měla vybrat "toho lepšího", odpověděla bych stejnak OBA JSOU STEJNĚ OKOUZLUJÍCÍ - Voight svou dobrosrdečností a naivitou, Hoffman mimikou těla a roztomilou otevřeností. Amen.:-( (01.01.2011)

Tak ja nevim no, asi jsem cekal drobet vic. Problem je asi v pribehu, protoze se tady nic moc nedeje a je to takovy to klasicky drama o netradicnim pratelstvi. Tentokrat tu mame kovboje - zacinajiciho gigola a zlodeje - vaguse. Film nijak netlaci na pilu, zameruje se na osudy kovboje a nekdy po tretine filmu se skamaradi s vagusem, zacnou si pomahat, film zacne bejt dojemnej a pomalu se dostanem do smutnyho finale. Akorat obcas tu jsou atmosfericky prostrihy na nejakou kovbojovo minulost s zenskou, ktery jsou sice natoceny pusobive, ale v podstate uplne zbytecny. Ale tohle je ten typ filmu, kde jde stejne nejvic o herce, ktery v tomhle pripade celej film tahnou. Voight tu je desne mladej, v podstate jeho prvni hlavni role, takze je to trochu nezvyk a navic se obcas tak nak divne kreni, ale hral hodne dobre. Nicmene vic za pozornost stoji vagus Dustina Hoffmana, kterej tu je taky pekne mladej, vlasne jeho prvni film po Absolventovy a nemocnyho, spinavyho podvodnika zahral naprosto giganticky dokonale, hned bych mu flaknul oskara. Celkove, prave diky hercum a vlasne i rezii, protoze Schlesinger to ma pevne v rukou, to da lepsi 4*. (09.09.2008)

Vidět v krátké době Jona Voighta dvakrát za sebou a z toho v jednom filmu ze současnosti, je téměř nostalgicky bolestný zážitek. Ovšem vidět Dustina Hoffmana v roli Rica, je nezapomenutelný zážitek. Smutné, ale skvěle natočené drama o tom, jak rychle se naivnímu Joeovi rozcupoval jeho americký sen, za kterým tak nadějně vyrazil. Jejich snové představy byla jedna z věcí, které tomu přidaly ten správný šmrnc. A úvodní a závěrečná píseň byla vybraná taky výborně. Jediné, co mi moc nesedlo, byl ten prapodivný večírek, na který byl Joe pozvaný, ale na druhou stranu to tam taky patřilo, protože to charakterizovalo přesně 60léta. Určitě je to jeden z těch silnějších filmových zážitků, které stojí za to vidět. A za Dustina jdu určitě na plný počet. (27.05.2013)

Žádná selanka, spíš sugestivní výpověď o ukázkovém naivkovi, který sám sebe považuje za zhmotnělý sen každé ženy (definovaný v radiovém pořadu) a až v reálu pozná, že na něj skoro žádná nečeká. Nakonec skončí úplně jinde, než si představoval... Vynikající herci, působivé flashbacky a Schlesingerova neotřelá vize amerického snu. Klasika s velkým K. 100% (05.02.2008)