Dítě z Parku jehel

jednu dávám jen proto,že v tomto filmu nevidím nic kladného.Rok1995 - Švýcarsko!Kam to až dovedla svobodomyslnost.vyhradit narkomanům místo a bláhově strčit hlavu do písku!Nevidět že trpí děti.A že se počet narkomanů zvyšuje raketovou rychlostí.Když to zavřeli tak jako co? Jenže zfilmování toho marastu nikoho neodradí.Pokud to bude chtít vzít poprvé do ruky tak to vezme. (28.03.2021)

Veľmi vydarený film, v ktorom tá jeho komunita je mi dobre známa a preto môžem usúdiť, že je aj veľmi realistický. O to sa hlavne pričinili herci dvoch hlavných postáv, ktoré to celé hrajú jak švajčiarske hodinky. To dievča je fakt skvelé, ale ani jej mama za ňou nezaostáva. Zaujímavý je tiež jej neexistujúci, imaginárny kamarát, ktorý zosobňuje jej "ja" a ktorý jej akoby nahrádzal blízku osobu, ktorú chudák dievča tak potrebuje ale nikdy ju nemá po ruke. Ak by sa záver o čosi pritvrdil, išiel by som určite k piatim. (30.04.2022)

„Ty jsi to nejlepší, co na tomhle světě je. Já skončím. Přísahám, zlato. Slibuju!“ Poté, co skončil tolerovaný parčík pro feťáky, mohl to být pro matku s dcerou nový, nadějný začátek. Navíc s finanční podporou státu. Ale to by se nesměla ozvat minulost. Pak už je totiž jedno, kolikrát matka slíbí, že s fetováním sekne, dny na ledničce se stále vracejí k číslici nula…Dítě z Parku jehel neoslní originalitou, podobnou šablonu už člověk viděl i jinde. To mu však nutně neubírá na kvalitě. Hlavní dětská hrdinka s imaginárním hudebním kamarádem a nekompromisním společenským stigmatem je docela sympaťačka a člověk doufá i za ni, že se matka (která není ani tak na baterky jako spíš úplně na hovno) konečně vzpamatuje (ti cyničtější si mohou přát opak, aby dcera raději skončila u otce, jenž se na rozdíl od své ex vzpamatoval). Avšak existuje pro Miu nějaká naděje? Za docela velkou kaňku považuju až podezřele laxní přístup švýcarských úřadů (neznám jejich někdejší legislativu, ale přišlo mi to dost divné), jinak ale hodnotím slabšími, přesto ještě 4*. (10.07.2022)

Láska dieťaťa k matke je pekná vec, ale aj tá má svoje hranice a myslel som, že v prípade Mie tie hranice neexistujú vôbec. Po všetkých tých rokoch, čo si musela s matkou vytrpieť a stále je ochotná ju kryť, že opäť berie a ešte jej zháňať matroš... To si vážne myslela, že jej tým pomáha a že to z nich urobí skvelú rodinku? Zjavne detská naivita. Zvláštny aj postoj sociálky, že nevadí, že je jej mama každý druhý deň zdrogovaná takmer do mŕtva a detská izba obsahuje jeden matrac a nič viac, ale keď dieťa povie, že chce byť s matkou, tak bude s matkou. Každopádne ďalší silný príbeh o smažkách, tentoraz z detského pohľadu. (16.07.2021)

Príbeh tej malej dievčiny bol silný, ale určite sa z toho námetu dalo vyžmýkať trochu viac. Film síce viacmenej po celý čas pôsobil smutným dojmom so všadeprítomnou zarmútenosťou a špinavosťou sveta, pričom sa sem tam dostaví aj nejaká emocionálne pôsobivejšia scéna, no bohužiaľ sa to po celý čas drží tak nejak pri zemi, nezachádza to do krajnosti, nijak to nestupňuje a nenastane ani žiadna katarzia. Čo je určite škoda, pretože začiatok ma dosť navnadil (keď sa poprvýkrát na obrazovke objavil imaginárny kamarát, vyšla mi slza), ale postupne moje "nadšenie" už len padalo. Celkovo ide o solídny film, ktorý však nepatrí medzi tie najdepresívnejšie filmy, aké som videl (aj keď by už len z princípu mal). Najviac sa mi na filme páčila hlavná hrdinka (naozaj obdivuhodný výkon) a jej imaginárny kamarát. (09.06.2022)