Krvavá hostina

Lewis jako zakladatel gore žánrů tímhle filmem zaručeně šokoval, nicméně dnes je to spíš lehce úsměvné, a to hlavně díky krvi která vypadá fakt hrozně. Nicméně na tu dobu mi nezbývá nic jiného než smeknout klobouk, protože takovýhle gore v 60 letech nikde jinde nenajdete. Příběh je sice pitomý klišé a herci se ani nesnaží hrát, ale je to příjemné pokoukání kteeré trvá něco málo přes hodinku tak proč sakra ne? (13.10.2012)

Jednou to prostě začít muselo! A pokud bere člověk v potaz, že tohle vyloženě zvrhlé dílko vzniklo v roce 1963, musí před tímto smeknout. Nejde tady o strach, herce, příběh, nebo cokoliv jiného ... ano, z filmového hlediska je to opravdu slabota, ale Lewis tímto filmem prostě před více jak 40 lety říká: "Takto budou jednou vypadat komerční filmy, lidé po nich budou šílet, budou vyžadovat neustálá pokračování, remaky a prequely a bude to součást běžně lidské kultury!" Věřil mu to tehdy někdo? Pochybuji ... Odporný, slyzký vrahounek tady masakruje opravdu nádherné ženské, kamera se téměř ničemu nevyhýbá, krve je zde požehnaně jako ve filmech o desítky let později, rozřezaná těla, vnitřnosti, spousta naprosto klasických klišé, které se v horrorech objevují dodnes, atd. Prostě základní žánr pro horror typu gore a splatter, kde často o napětí a navození strachu vůbec nejde. Nejkrásnější herečka celého filmu, ta která nakonec vyvázne tak tak jeho mačetě, podává opravdu asi nejhorší herecký výkon, jakého jsem byl kdy svědkem. Spousta jevů je dnes na filmu úsměvných, záleží prostě na divákovi, s jakým přístupem ke sledování filmu usedá. Film hodnotím z pohledu milovníka horrorů. Ovšem i jako film obecně měl některé světlé stránky. Dobrá a podivná atmosféra doprovázející neustálým rytmickým bubnováním, odvaha tvůrců ukazovat to, co nikdy nikdo před nimi neukázal, krásné "herečky" a krátká stopáž která filmu vyloženě prospívá. (12.03.2008)

Chápu, že z hlediska zobrazeného gore je tohle splatter krimi přelomovým snímkem, to je ale asi tak všechno. Naprosto amatérské herecké výkony, kdy herci buď děsivě přehrávají, nebo jen odříkávají text, by se snad i daly trochu odpustit, kdyby vše ostatní fungovalo. Příšerné hudba, děsivý střih a vraždy prokládané kvákáním. Efektní je vytržení jazyka, byť takto možná nereálné, gore a masky jsou obstojné zejména v kontextu doby. Přitom motiv egyptské bohyně nabízel tajemno a strašení, jenže o to zde očividně nešlo. Ramses ze všeho nejvíce připomínal Quasimoda. Z dnešního pohledu beru tenhle film spíše jen jako informaci. (19.02.2023)

Herschell Gordon Lewis a jeho odvážny pilier gore hororu, ktorý v šesťdesiatych rokoch naplno odštartoval krváky tohto typu s plnou vizualizáciou, tvorí samotný a neoddiskutovateľný základ hnusáckej filmovej histórie, nakrútený iba za 9 dní v slnečnom Miami. V dobe svojho vzniku prelomový, odsudzovaný a odpor vyvolávajúci horor je dnes s úctou považovaný skôr za telenovelovú paródiu na horor ako taký, dotvorený šialeným výzorom titulnej postavy, úsmevnými chybami a krásnymi ženami, obeťami egyptského božstva, na čele s Playmate magazínu Playboy z júna 1963 - Connie Mason. Pestrofarebná zábava v klasickom duchu môže teda naplno začať! Herschell Gordon Lewis svoje osobné dielo vyšperkoval zo siedmych pozícii a to: réžia, okrem ktorej je aj autorom príbehu v spolupráci s Davidom F. Friedmanom (hlavným producentom Blood Feast), vo filme je možné počuť Lewisov hlas ako komentátora v rádiu, je vedľajším producentom, autorom hudby k filmu, okom filmovej kamery a autorom špeciálnych efektov. Nemalá odkazová stránka rady neskorších hororov na túto klasiku žánru len posilňuje to jedinečné čaro a silu "Blood Feast". Okrem nich sa konkrétnejšie a celominutážne v roku 1987 pokúsil ešte viac trashovitejšie a zábavnejšie vzdať hold Lewisovej klasike Jackie Kong svojou verziou, voľným pokračovaním Blood Diner (1987). O pätnásť rokov neskôr sa o to isté a s rovnakým úspechom pokúsil samotný Herschell Gordon Lewis autoparódiou Blood Feast 2: All U Can Eat (2002). ### "Blood Feast" sa vďaka svojmu zameraniu muselo okrem nadšených výkrikov vyrovnať aj s neochotou distribúcie, urážkami a zákazmi. Potom, čo vo Veľkej Británii v máji 1982 vydalo štúdio "Astra" "Blood Feast" (64 min.), miestni cenzori z BBFC uvalili po roku (júl 1983) ban na šírenie filmu umiestením na zoznam tzv. "Video nasties". Následne sa "Blood Feast" dočkalo obnovenej voľnej distribúcie v Británii až v roku 2001 vydaním disku štúdiom "Tartan Video" – jednalo sa však o Cut verziu skrátenú o 23 sekúnd. Na Uncut release si britské publikum muselo počkať do roku 2005 (vydanie štúdiom "Odeon", 67 min., Rated: 18). (06.01.2007)

Prý zakladatel samostatného gore žánru. A je to vidět, režisér se v krvavých momentech přímo vyžívá a některé záběry na ně jsou vyloženě dlouhotrvající. Gore efekty jsou na primitivní úrovni, ale vypadá to dobře. Jinak vyložená kravina, s geniálně přehrávajícím úlisákem v roli vraha a asi nejhorším ženským hereckým výkonem co jsem kdy viděl (Connie Mason). Ale vesele přehrává každý a některé dialogy jsou fakt megaprdel. A feast such as this has not been performed in FÁÁÁÁÁJV thousand years. (21.02.2008)