Touha Sherlocka Holmese

Prvních zhruba 40 minut to působí jako velmi zdařily předchůdce filmů Adéla ještě nevečeřela a Tajemství hradu v Karpatech. Adélu to připomíná mimo jiné postavou slavného detektiva (v Adéle je to legendární Nick Carter, tady ještě legendárnější Sherlock Holmes) a Tajemství hradu v Karpatech prostředím opery. Humor sice není tak důrazný a je ho třeba trošku hledat a jít mu trošku naproti, ale jsou tu i opravdu podařené scény (Voskova analýza "cizojazyčné nahrávky) a hlášky ("Nádherný kosým - ne to je můj župan" nebo " Vaše postřehy, byť diletantské, jsou pro mne velmi povzbuzující"). Setkání Holmese s paní Abrahamovou, čili Vlastou Fialovou, silně připomíná první setkání Cartera s hraběnkou Thunovou, čili Květou Fialovou, v Adéle. Povedená je i následná diskuze o vnímání hudby. Bohužel právě zde končí ta kvalitní část filmu a začíná slabší část, ve které přibývají hluchá místa a humor se hledá mnohem hůře. (13.09.2018)

Ja u toho zival od zacatku do konce. Divny sled scenek s Holmesem Lukavskym a jeho houslemi, a s Watsonem Voskou. Spickove obsazena podivna freska, ktera neni ani cistokrevnou komedii a uz vubec ne kriminalkou. Pokud chcete toho spravneho Holmese a Watsona, sahnete radeji jinam. Obsazeno vytecne. Nejlepsi byl Herz. 2+ (14.04.2015)

Sherlock Holmes je unaven z věčného chytání zločinců, které mu nepřináší žádné uspokojení. Jeho kriminalistická genialita je pro něho tak samozřejmá, že již nemusí ani vyvíjet žádné úsilí. A stejně jako je znuděný Sherlock, je znuděný i film a Lukavský. Naprosto bezpříběhová a náhodná skladba je ubíjející. Holmes jen někde neustále stojí, vede rádoby hluboké hovory o smyslu hudby, která mu nyní jako jediná přináší vzrušení, a vůbec nic se neděje. Charisma měl Lukavský na rozdávání, ale jeho Holmes je neskutečně nudný a nezajímavý otrava, jenž odpovídá SH jen vzhledem. Voskův Watson je na tom o chloupek lépe. Velká škoda neskutečné napěchované herecké sestavy a kvalitní výpravy (byť si SH posouvá v čase do modernější doby). Film nemá jedinou zapamatovatelnou scénu a už během sledování jsem si uvědomil, že si nepamatuji, co se dělo před pár minutami. Jediné pozitivum bez much je tu famózní Juraj Herz, jehož šílený multinárodní dirigent Yawayoga je nezapomenutelný a geniální. Ale pravděpodobně si za pár dní nebudu pamatovat, v jakém filmu jsem ho viděl... (11.12.2009)

Ilja Hurník se měl držet svého řemesla a to hudby, tu umí dobře, ale jako autor povídky podle které Skalský film natočil, vyhořel. Nudné, zdlouhavé, bez nějakého záživného příběhu, kde selhala i dramaturgická stránka. Český Sherlock v podání nudného Lukavského a ještě nudnějšího Vosky jako Wattsona prostě vůbec nefungují. A děj, ve kterém si Sherlock chce odpočinout od vyšetřování případů a chce se věnovat hudbě, ale neustále se mu do toho pletou různé případy, tak vyšumívá do ztracena. Nezachrání to ani konfident Landovský, který Holmesovy neustále staví do cesty různé překážky. Skvěle funguje jen neurotický italský dirigent v podání Juraje Herze a nádherná Marie Drahokoupilová jako violoncellistka orchestru. Tato herečka byla jedna z nekrásnějších žen, které se v československé filmové tvorbě objevovaly. Obsazení dalších herců je sice košaté, ale v záplavě nudy nevýrazné. (06.04.2018)

"Hudba je krásná jako zločin. Oba jsou dílem logiky." Takto rozjímá velký detektiv na začátku filmu, kdy má chuť vyhodit lupu z okna a rekvalifikovat se na koncertního houslistu. Při pokusech o nové uplatnění jaksi mimochodem řeší čtyři drobné případy, zajímavě odhalující zvyky, vášně a výstřednosti profesionálních hudebníků... Patříte k milovníkům Sherlocka Holmese a doktora Watsona? Věříte v neprůstřelnost suše analytické dedukce? Chcete detektiva z Baker street vidět pomalu a líně rozplétat klubko motivů, léček a mylných předpokladů? Pak to není film pro vás a stačí si přečíst Němiho komentář. Má pravdu, ten chlapec. Jako detektivka Touha Sherlocka Holmese rozhodně neobstojí a samotné ztvárnění Holmese a Watsona jako těžkopádného suchara a neklidného čmeláčího muže, kteří se z nějakého důvodu pořád osahávají, fanoušky spíš zmate. Přesto se mi film líbil. Povídky Ilji Hurníka mají svou osobitou poetiku - v drobných příbězích velmi literárním způsobem přibližují tu stránku hudby, kterou nelze vyčíst z notové osnovy. Humor, vášeň, dramatický obsah a další aspekty, které lze vnímat citem, ale ne rozumem. Aby to nebylo suchopárně didaktické, konfrontuje s tímto skrytým obsahem osobu, která je tak racionální, že to až hraničí s jistým druhem emoční debility - Sherlocka Holmese. Takto použitý Holmes je naprosto přesně obsazen clinteastwoodovským Radovanem Lukavským, který neměl smysl pro humor, a obklopen naopak výhradně komediálními herci, kteří si každý po svém vybrousili k dokonalosti figurky tak rozmanitě zábavné, jako je prostředí, v němž se pohybují. Každý z nich mě bavil stejně jako podobně laděný ansámbl seriálu Fantom operety a přepečlivá výtvárná krása každého kostýmu, dekorace, exteriéru i poslední rekvizity dělá z filmu nečekanou pastvu pro oči. Jen to propojení vzájemně nesouvisejících povídek možná není úplně funkční a chtělo by pečlivější revizi dramaturga. Přesto nad očekávání solidní film. 80% (03.08.2010)