Láska z pasáže

Náhodou! Neznám na vlastní kůži dobu, jakou popisuje film natočenej rok před mým narozením, ale nějaká ta komoušská atmosféra mě lízla. Sice se člověk neubrání úsměvům při pohledu na Vaculíkovu patku, kudrnatýho Vašuta nebo kozačky Kulíškový a když začnou znít hity Michala Davida, tak už jdu do kolen, ale to k filmům z tohohle prostředí a doby prostě patří....A ta dramatická vlna (rozuměj konec) mi sedla...jen nechápu zařazení do žánru muzikál??? (19.04.2010)

Láska z pasáže je taková kriminální romantika z období osmdesátých let minulého století. Na tehdejší dobu je minimálně ovlivněná režimem a poměrně věrně zobrazuje i tehdejší realitu. Ano, je to film a je upraven a dramatizován na patřičných místech. Je ale fajn, že rozhodně nejde o žádnou propagandu a idealizaci komunistické společnosti. Naopak se tvůrcům podařilo vytvořit depresivní atmosféru, ze které moc není úniku. Napínavý příběh z prostředí malých podvodníků a zlodějů mě napnout dokázal. K tomu přispělo také skvělé obsazení začínajících dobrých herců (Vaculík, Vašut, Vetchý, Dlouhý, …). Svého času jsem Lásku z pasáže viděl vícekrát a fungovala i na několikáté setkání. Rád dávám zasloužené tři hvězdy. (13.08.2021)

Stojíte před naditou pokladnicí pevnosti Boyard a čas běží. Zopakujme si indicie: Pražskej velkosvět vosumdesátých let; Uskřékaná diskokreatura Michael D; Rebel Vaculík na scestí; Škoda že ne poslední kroky Frankieho Janečka; Šmelinář Tofi zrovna u ledu; Guy Ritchie českého socialismu Soukup. Pokud jste si stoupnuli na písmena dávající nápis: "Láska z pasáže" a mince se nesypou, nesmíte se divit. Správné řešení totiž zní: “Řídké lejno"… Byly to ale tenkrát časy. Trika Lonsdale se nesundávala, ani když se měla prát, hlavní hrdinka nosí bundu, v které se John Rambo vracel z Vietnamu a atlantské vedení Coca-Coly koketuje s myšlenkou přestěhovat všechny své fabriky blíž k Praze. Pokud se u filmu koncipovaného jako drama neustále usmíváte, bude asi někde problém. Nejspíš ve mně.. (01.09.2010)

Vidieť ulice a pasáže Prahy nepokryté reklamnými plagátmi, bannermi či bilbordami je dnes ako zjavenie. Mediálne sa to nazvalo normalizačnou šedivosťou. Tá však skôr vyplývala z toho, že v Prahe sa za socializmu nič poriadne nerekonštruovalo, čo sa týka starých budov a obytných domov. Všetko pokrývali nekonečné lešenia. Omietky boli nedbanlivosťou a nepretieraním obnovnými farbami sivo sivé. Ulicami vírili kúdoly prachu, z toho najmä tá šedivosť. Absencia reklamy v uliciach dojem sivej prítomnosti len zdôrazňovala. Za neskalený pohľad na pôvodné socialistické neónové svietidlá a nápisy na baroch a obchodoch, za vtedajšie pasáže si film zaslúži neostať zabudnutý. V pasáži Lucerna vo filme je reklama, akú už dnes neuvidím, hoc by som chcel: "Program filmového umění - Nonstop.". Príbeh nič moc  - mladý umývač okien má dlžobu u miestneho úžerníka. Popri tom zbalí kolegyňu, podieľa sa na vykrádačkách bytov a kšeftuje s čím režim kšeftovať dovolil - napr. s úzkoprofilovým tovarom, akým vtedy boli napríklad bicykle, či televízory, na ktoré boli v obchodoch poradovníky. V tomto smere je príznačná scéna kedy sa na čerstvo umytom výklade obchodu s cajglami zaskvie rukou načarbaná veľká ceduľa  s nápisom: "Kola nejsou!". P. S. Diskotéky nesmeli vtedy púšťať akúkoľvek hudbu - prehrávkové a inšpekčné oddelenia, udeľujúce licencie nielen hudobníkom, ale aj dídžejom, mali inštrukcie o povinnom púšťaní veľkého percenta domácej a socialistickej tvorby. Aj preto vo filme na didžinách znie síce angličtina, ale všetko sú to len hity Miroslava Žbirku, prespievané do angliny. (27.08.2022)

Psychologicko-kriminálna dráma zo života morálne narušené časti súčasnej mládeže. Je vážnym pokusom o sondu do života tých mladých ľudí, ktorí sa vyhýbajú poctivej práci, živí sa čiernym obchodom, vekslováním, podvody, prostitúciou a krádežami. Pred denným svetlom skrývajú svoju činnosť v pražských pasážach, bistrách, baroch a diskotékach. V tomto prostredí prirodzene nemôže krehký vzťah ústrednej dvojice Pavla a Jany dôjsť naplnenie. 7/10 (21.08.2021)