Láska z pasáže

Ještě dříve, než noční život Prahy a jejího podsvětí v 80. letech uhranul Radka Johna a Víta Olmera, pustil se do light verze zobrazení těchto reálií Jaroslav Soukup, který mezi pasáže a noční bary zasadil romanci na šikmé ploše se pohybujícího Lukáše Vaculíka a sympatické Táňi Kulíškové, kteří musejí čelit tlakům ze strany kriminálnických frajerů Miloše Vávry, Marka Vašuta a dalších. Někoho překvapí, jak skvěle ve filmu fungují písně v podání krále diskoték Michala Davida, které kupodivu nijak nenarušují ponurou atmosféru filmu, ale naopak jsou jeho obrovským plusem a dopingem. Jaroslav Soukup asi neměl v plánu natočit nějaké veledílo, ale film jako pomník doby v toku času překvapivě zraje a z žánru "romance s Vaculíkem", jak jsem ho kdysi vnímal, se dostal někam úplně jinam. A není náhoda, že ze všech těch Soukupovsko - Olmerovsko náhledů do pražských barů jsem ho viděl jednoznačně nejvícekrát. (26.01.2013)

Jaroslav Soukup je komerčný režisér. Jeho filmy pre mládež, boli veľmi populárne, lebo boli iné ako sa vtedy točili. Ukázali aj niečo, čo bolo tak trochu tabu. Mladé hvizdy ( Vašut, Vaculík, Vetchý ) už tu ukázali, že sú dobrí. Film o vykrádaní bytov v Prahe. Vo filme je hudba, ktorá sa hrala. Je to plánovite spravené, pre vtedajšiu mladú generáciu. Ja tento film hodnotím 75%. (19.10.2010)

Už jsem tady myslím někam psal, že osmdesátá léta byla v české kultuře spíše krokem zpátky (kdo nevěří, ať si pustí Dalibora Jandu nebo od Olympicu desku Kanagom). Láska z pasáže je jedním z mnoha nablblých filmů téhle doby. Najdete v něm třeba Vaculíka s celkem solidním harlekýnem na hlavě, Vašuta jako vůdce gangu bytařů a spoustu dalších drobností, které dokážou člověka tak nějak retro-pobavit. Hvězdičky dávám jednak kvůli těmhle nechtěným vtípkům (souhlas s dobytkem - roli skořápkáře věřím Jandákovi o dost víc než roli ministra kultury), jednak ze solidarity s hlavním hrodinou, protože já taky jeden čas myl okna a výlohy. Na závěr ilustračně přidávám text ústřední písně filmu z dílny mistrů sraček Michala Davida a Františka Janečka. 1. Už je tu zas zabitej čas, táhnem s ním pasáží, príma kámoš, nedomlouvá, nenadává, dobře je člověku, volnost, mámo, s ním je mi hej, je zabitej, co pořád proti nám máš. 2. To slyším zas, zabitej čas, prosím tě nech mě bejt, znám tvou péči, jakej pak strach, na díze jsem s kámošem zabitým svůj žal léčím, co na něm mám, copak jsem sám, co pořád proti nám má. (11.05.2008)

Pavel (Lukáš Vaculík) se zabývá mytím oken pro firmy, ale i pro domácnosti. Při tomto zaměstnání se dostane do spousty zajímavých bytů, čehož z úspěchem využívá Roby (Marek Vašut) se svojí partou, ke svému obohacení. Ale když jsou jednou přistiženi, chce se Pavel ze spárů party vymanit - ale snadné to mít nebude. Možná právě jeho kolegyně (a láska) Jana mu může pomoci... Jojo, Lukáš Vaculík a jeho filmy z devadesátých let jsou legendou. Ať Vítr v kapse, nebo Láska z pasáže, nebo pozdější Kamarádi do deště jsou legendou, a i když ani v jednom z filmů nebyl světec, i tak se stal legendou mnoha dospívajících jedinců. Dneska už se člověk nad dějem filmu může jen usmívat, ale jako sonda do tehdejší doby je to perfektní a dopomáhá tomu (ať chcete nebo ne) legendární hudba Michala Davida nebo spousta "mladých" a "neokoukaných" tváří (Ondřej Vetchý, Marek Vašut, ..)... (04.06.2009)

Tieto filmy rulujú... Sú presne z éry mojich rodičov, ktorý sa nad nimi rozplývajú, spomýnajú a sú to ich zlaté body v ich vlastnom rebríčku kinematografie. A čo na ne ja? Tie smiechy zo super účesov v 80. rokoch, v tom aký vtedy boli gansta (noo, určite lepší ako dnešný nigazz :)) a tak... Škoda, že mi mama koniec tak škaredo zaspoilovala, pretože ten bol najlepší, inak tento príbeh o nie práve čestnom umývačovi okien bol totálne plytký a herecké výkony vôbec nesúviseli s pocitmi, ktoré hrať mali. Takže ** (za ten koniec hlavne). (06.05.2007)