Pupendo

Vynikající film. Hřebejk ho přinesl v době, kdy český filmový trh ještě nebyl přesycen jím samotným a Holubovou, Duškem, Liškou, Kleplem... a díky tomu se setkal s poměrně slušným a zaslouženým úspěchem u diváků i kritiky. Kdyby stejný film natočil dnes, byl by opět strhán a haněn čistě jen z principu českých filmových pseudoodborníků. (11.12.2008)

S těžkým srdcem musím podotknout, že mě "Pupendo" zklamalo. A přitom ho zpáchali tvůrci takřka geniálních "Pelíšků". Podobně jako u nich zde máme pohled do dvou rodin, jedné komunistické a druhé antikomunistické. Ovšem není zde mnoho vtipu (tedy nějakého, který by mi něco řekl) a herci ze sebe nedokáží vytěžit co se dá. A přitom Bolek Polívka, Eva Holubová a Jaroslav Dušek v "Pelíškách" opravdu excelovali a jeli na plný plyn, tady jen trochu šolíchají pedál. Musím říci, že nejlepší výkon předvedla Vilma Cibulková, která se mi líbí jako herečka i jako ženská. Moje očekávané "Pelíšky" po 20 letech se bohužel nekonaly. Po Akumulátoru 1" moje největší filmové zklamání co se týče českého filmu. (31.08.2007)

Pupendo rozhodne nie sú Pelíšky II. Treba napísať, že režisér sa podstatne zamotal do množstva charakterov a niektoré minipríbehy zostali v deji nedotiahnuté do konca v podstate zabudnuté. Prekvapujúco umelo pôsobí aj exhibicionistická scénka nahej Vilmy Cibulkovej, ktorá bola skôr demonštráciou vylepšených predností ženského tela, ako metaforou úplného odhalenia osobnosti. Okrem jedného pozitíva a to kamery je Pupendo charakteristické aj svojou hudobnou stopou - tvorenou archívnymi skladbami daného obdobia, čo diváka veľmi poteší. Režisér Jan Hřebejk sa raz vyjadril že sa vždy snažil točiť filmy, ktoré sa dajú pozerať aj niekoľko krát. To sa mu v tomto prípade v skutku nepodarilo. Tentokrát nám servíruje podpriemernú nostalgicko-smutno-komickú, jednoduchými metaforami osadenú filmovú zlátaninu. Diváka chce predovšetkým inteligentne baviť a nie ho trápiť skutočnou situáciou rokov osemdesiatych. Nemyslím si, že ho ale za to treba kritizovať. (06.03.2019)

Alternativní pohled na již zapomínanou pozdně stalinistickou normalizaci (BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA) si všímá pohyblivého rozhraní mezi šedou zónou a vlastní disentem. Snaha vidět problém z obou stran - obdobně jako v dalších autorských filmech trojúhelníku Šabach-Hřebejk-Jarchovský - i tady přináší vyvážený výsledek nesený specifickým Duškovým herectvím. Tak trochu loutkovité charakteristiky hlavních postav jsou výstižnějším postižením i této doby než různé prezentní poolistopadové fiomové i literární zkraty, v nichž touha být nemilosrdný s pomocí obávaného černobílého vidění až překvapivě lehce restituuje postkomunistickou zpotvořeninu tzv. socialistického režimu s jasnou hyperfunkcí klišé-teze nad myšlenkou-tvořivostí. Solidní film, solidní zážitek, stálá a věrohodná představa o stále blízké a nemilované době našeho mládí. Rozhodně to není málo. (28.08.2007)

Filmy tandemu Hrěbejk-Jarchovský nemám rád. Pupendo som si pozrel opakovane iba preto, aby som zistil, či pôvodné, priemerné hodnotenie má nejaké opodstatnenie. Nemá. A hviezdička išla dole. Tento film totiž nepokladám iba za priemerný, ale za jeden z viacerých škodlivých filmov, ktoré zmienená dvojica splodila. Pričom je zvláštne, že ak je ich falošný pohľad na nedávnu históriu vtipný, tak je pre divákov stráviteľnejší (prípad oslavovaných Pelíškov). Bohužiaľ Pupendo o vtip ani nezavadilo, i keď pochopím, že časti divákov môžu tie trápnosti pripadať celkom vtipné. (29.12.2017)