Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník Tomáš (I. Jiřík) však jejich skrýš odhalí a s pomocí abbého rozpoutá na "kacířského" nepřítele krvavý hon. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (66)

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Lacinou výpravu milosrdně překrývá všudypřítomná tma, kterou chtěl zřejmě Troška vybudovat ponurou atmosféru. Nepomohlo to, nepomohlo ani to, že alespoň do hlavních rolí obsadil skutečné herce, což nikdy později už neudělal. Začínám Trošku chápat, než být posledním mezi režiséry standardních filmů, to raději bude prvním mezi režiséry pro primitivy. ()

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

Společně s prvními dvěma Slunci a Jasněnkou asi to nejlepší z Trošky.  Poklad jsem léta míjel, možná i proto, že jsem si ho pletl s o mnoho let mladší a zřejmě mnohem horší Andělskou tváří.   Opatrně jsem tedy opět dal na dosud osvědčený tip kolegyně helianto a  vůbec nelituju.  Začátek až ve stylu filmového Hieronyma Bosche je vážně ohromující a jen dokazuje, že v "srdíčku" pana režiséra dřímalo i něco jiného než pitvořící se čertíci,  huhlající babky a  Kikinčuk.  Hned na to jsem se tedy chvíli s jeho neučesaným stylem vyprávění  chvíli ladil, ale vždy, když promluvil pan Cupák byl jsem blíž  a blíž pocitu tzv. "na vlně". Kdo někdy surfoval, ví o čem mluvím. Já tedy na tom nikdy nestál. A ačkoliv mě některé pro dění i důležité figury iritovaly, Kuklové jsem snad (a zase) ten osud i přál, a jiné jsem skoro nevnímal, Hanáka jsem třeba poznal až v posledním jeho záběru, tak celkový obraz byl výborný , a to i po formální  stránce, kdy se Troškovy temnou kamerou dařilo vytvářet a držet pochmurnou atmosféru končící Jiráskovy doby Temna.  A duo Cupák a Bohdanová rovněž vynikající. ()

Reklama

Fingon 

všetky recenzie používateľa

Poklad hraběte Chamaré je dosti rozporuplný film. Na jedné straně je naprosto famózní úvodní sekvence, na straně druhé slepenec scén, kterým také nelze upřít zajímavost, který ale na straně druhé vůbec nedrží pohromadě. Veškerou pozornost na sebe strhává hraběnka, abbé (Cupák si tu znovu zopakoval náboženského fanatika, tentokrát ale na rozdíl od Kladiva na čarodějnice neudává, ale přímo přebírá roli podobnou té Bobligově) a mladý doktor. Ostatní postavy jsou naprosto nevýrazné, což je škoda. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Jak udělat z Jiráska thriller, no to mě podrž... 1) V úmrtní den pršelo a bylo sychravo. Jaká to nepohoda na tak dalekou cestu!, řekla s úsměvem císařovna. Odpoledne se její rysy velice změnily; císař se jí tázal, trpí-li bolestí. Kývla hlavou, nicméně zanedlouho vstala pojednou z lenošky, ve které odpočívala, a přešla komnatu. Za půl hodiny nastal smrtelný zápas. Bylo jí dusno; zvolala, aby otevřeli okna, a chtěla vstát. Císař ji jemně zadržel a tázal se: Kam ráčí Vaše Veličenstvo? K Tobě, jdu, Bože, to promluvila, pak sklesla; pak zašeptala ještě několik nesrozumitelných slov, a veliké císařovny již nebylo více._____ 2) Nechť si čtenář vychutná krásnou češtinu velkého vyprávěče 30letého Aloise Jiráska, jak ji presentuje v úsměvné novele "Poklad", díle to krátkém a dobrodružném. Jako student jsem ji zhltl jedním dechem za pár hodin a dodnes mám z této četby příjemný pocit. Jirásek ji napsal pro široké vrstvy u příležitosti sta let od vyhlášení tolerančního patentu._____ 3) Komunističtí "obrozenci" jistě měli radost, jak pěkně a názorně je ve filmu zobrazeno období temna, a to doslova mj. prací osvětlovačů, kdy zármutlivě působí i sluneční svit pronikající otevřeným oknem. 31letý režisér a scénárista Zdeněk Troška prokázal svůj talent na výběr lokací. A k tomu vytvořil jakýsi psychologický thriller s dusivou atmosférou, tak vzdálenou prosluněné nadějeplné knižní předloze._____ 4) Pokud skousneme tuto koncepční změnu a smíříme se s temným vyzněním díla, pak ovšem nutno říci, že jako thriller se film docela podařil. Silně věci pomohl nádherný herecký výkon 54leté Blanky Bohdanové (ochrnutá hraběnka Chamaré) i kompozice scén připomínající oživlé dobové obrazy. ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Hořící kostel, fanatický kněz, čarodějnice, pekelná jáma a nazí hříšníci srážení do ní Ďáblovými pomocnicemi. Skvostná scéna jako z gotického románu nezklame ani po letech. Herecký koncert Blanky Bohdanové snímané pro změnu šerosvitnou kamerou připomínající dobu baroka. Osvícenské nálady a postoje začínají pomalu prosakovat i na český venkov, kde ale nejsou vítány. Eduard Cupák po Kladivu na čarodějnice znovu v roli církevního hodnostáře, nyní však zatrpklého, nesnášenlivého, nenávistného. V 80. letech působil snímek naprosto překvapivě, divák i věděl, koho si aktuálně kam dosadit. Čas kvality snímku prověřil. Viděno 5x a znovu jsem spokojený. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (7)

  • Ve filmu se objevil bývalý kostel sv. Mikuláše v Dolním Jiřetíně v okresu Most, Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném, zámecká kaple v Hoříně, hrad Valečov, zámek Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí a rokokový zámek Hořín nedaleko Mělníka. Replika železné panny z úvodní scény filmu je k vidění na hradě Křivoklát. (Cucina_Rc)
  • Film získal ocenění na MFF v Montrealu. (M.B)
  • U dramaturgyně Marcely Pittermannové režisér Zdeněk Troška zahlédl scénář Poklad hraběte Chamaré. Povídá: „Jéžišmarjá, paní Pittermannová, to je pro koho?“ A ona, že to dostal pan režisér Karel Kovář. „A vy byste o to měl zájem?“ ptala se. Troška odpověděl, že samozřejmě, že by velmi rád dělal historické výpravné filmy. Ona za deset dní volala a ptala se: „Pane režisére, měl byste ještě zájem o toho Jiráska? On nám to pan režisér Kovář vrátil.“  (sator)

Reklama

Reklama