Siréna od Mississippi
La Sirène du Mississippi
La mia droga si chiama Julie
Mississippi Mermaid
VOD (1)
Obsahy(2)
Mladý pestovateľ tabaku Louis očakáva na tichomorskom ostrove svoju nevestu Juliu, ktorú však počas cesty loďou zavraždila podvodníčka Marion. Luois okamžite podľahne jej kráse a zamiluje sa do nej. Marion však zaujíma predovšetkým jeho peniaze, ktorých sa zmocní a utečie späť do Francúzska. Louis sa vydá po jej stopách, aby získal peniaze späť a pomstil sa... (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (126)
Zprvu oklamán a poté bezhlavě zamilován. Takový je Louis Mahé (Jean-Paul Belmondo), majitel továrny na cigarety na ostrově Réunion. Marion Vergano (Catherine Deneuve) je onou ženou, kterou Louis miluje natolik, že se všeho vzdá a je ochoten dopustit se i zločinu, aby s ní mohl být. Pro Marion jsou ale mnohem důležitější peníze a po předchozích zkušenostech s muži na lásku spíše zanevřela. François Truffaut natočil velmi dobrý film, který však byl diváky i kritikou přijat poněkud rozpačitě. ()
Bohatý továrník Jean-Paul Belmondo si vezme podvodnici Cathérine Deneuve, která se vydává za jeho neznámou snoubenku. Postupně Deneuveová provádí Belmondovi mnohé hrůzy, ale se ten chová jako hodný zamilovaný manželský ňouma. Láska je je pro něj silnější než rozum. Celkově jde o poctivě udělané, ale (obzvlášť na Francouze) dosti chladné milostné drama - citově i filmařsky, navíc s dost nevěrohodným scénářem a s klesající kvalitou ve druhé půli filmu. Z tohoto Truffautova snímku jsem nějaký nadprůměrný dojem nezískal, snad s výjimkou závěru s pohozeným komiksem se Sněhurkou. Trailer (přímý odkaz): http://www.youtube.com/watch?v=Kuy3Xkz0xOI ()
Otevřeně řečeno, s tímhle kouskem mám opravdu problém... Francois Truffaut je můj oblíbený režisér a jeho režie konec konců ani v tomhle případě není zklamáním. Herecké obsazení je luxusní, Jean-Paul Belmondo i Catherine Deneuve jsou hvězdy první velikosti a už jejich pouhá přítomnost na plátně je přínosná. Navíc ani nehrají špatně. Co mi ale vadí, je scénář, resp. základní námět. Tohle melodrama s kriminální zápletkou má totiž značně nedůvěryhodný půdorys, je to vykonstruované až běda. Snímek je evidentně zasazený do doby svého natáčení, tedy konce 60. let, kdy vrcholí sexuální revoluce, technologie rychle zkracují vzdálenosti a spojují lidi z druhého konce planety, vrcholí budování konzumní společnosti, no a v téže době si úspěšný podnikatel vymění několik dopisů se zcela neznámou ženou a domluví s ní sňatek, aniž by se s ní kdy předtím setkal. To si ani nezavolají, aby mohl poznat zabarvení jejího hlasu? Kdyby se příběh odehrával v roce 1900, nemám s ním problém, ve 30. letech - dejme tomu - ale takhle? Poté, co muž zjistí, že byl okraden o všechny své úspory a jeho skutečná snoubenka zavražděna, neuvěřitelnou náhodou se potká s onou podvodnicí a pak stačí jeden krátký rozhovor završený větou: "Stále tě miluji," aby té ženě odpustil a přes její kriminální minulost plánoval společný život, ba co víc, byl ochoten pro ni vraždit a ztratit veškeré své postavení. Prostě mi to celé skřípe a nevěřím tomu ani za mák. Tři slabé hvězdičky za režii a herecké výkony. Celkový dojem: 50 %. ()
Co jsem si o tomto filmu přečet, tak jsem se dozvěděl, že Truffaut tady hodně kopíroval Hitchcocka. Já osobně Hitchcockovy filmy nemám rád, takže jsem od toho nic moc nečekal. Ale první půlka se mi opravdu líbila. O to větší zklamání přišlo ve druhý půlce, která je naprosto neuvěřitelná, odtržená od reality a hlavně taky dost nudná. To jsem akorát kroutil hlavou nad tim, jaký blbosti tam hlavní postavy vyváděj. Jedinej světlej okamžik jsem tam zaznamenal ve chvíli, když Catherine Deneuve ukáže kozy. První půlka je za 4 hvězdy, druhá půlka je zralá pomalu na odpad. Navíc mi Belmondo v roli takovýho naivního trouby, kterej se nechá ovládat od ženský jak loutka, moc neseděl. 50% ()
„Keď vychovávateľky odišli, masturbovali sme o stošesť,” pričom zase pre zmenu, keď zrovna skončil i tento pomerne dosť »žánrový titul,« tak som si vskutku akosi poriadne vydýchol, že to mám vlastne už konečne celé za sebou, pritom na druhej strane bola ústredná zápletka rozohraná ešte naozaj zaujímavým spôsobom, ale nadchádzajúci kolotoč roztržitých [rozumej: scenáristických] situácií, ma napokon primäl k tomu, aby som začal postupne znižovať výsledný kredit tohto titulu, ktorý sa zastavil, kdesi v zlatom strede, kedy si rozhodne myslím, že pôvodné ambície nielen zo strany hereckého hviezdneho ansámblu, boli určite hodne vysokými, no musím zároveň skonštatovať i to, že tentoraz za to vôbec nemohli - ústrední predstavitelia - Belmondo & Deneuveová, ktorí sa mimochodom snažili, čo im v podstate sily stačili; ale najskôr len francúzsky autor v podobe - Françoisa Truffauta, ktorý si toho «filmového závažia» očividne zobral na plecia predsa trocha viac, ako bol schopným uniesť; namiesto čoho následne svoje kinematografické dielo postupne rozkúskoval i na viacero žánrov v podobách: drámy, romantiky a thrilleru atď, kde sa zrejme ani nevedel poriadne rozhodnúť, čomu by mal venovať väčší priestor, a tak zvyčajne len skákal od jedného do druhého, aby si divák pripadal, ako povedzme i nejaký somár! • Na chvíľku sa azda rád povenujem i tomuto pôsobivému názvu - Siréna z Mississipi, kde má byť teda po správnosti uvedené iba jedno koncové "p", nakoľko to druhé slovo za predložkou - predstavovalo akúsi loď, ktorá sa neplavila po klasickej, a k tomu i najdlhšej americkej rieke MISSISSIPPI, ale najskôr len doplávala na ostrov Reunion [ležiaci východne od ostrova Madagaskar; v Afrike], kam sa vylodila akási „bájna bytosť”, označená v prvom slovnom pomenovaní, ako s i r é n a [označenie z gréckej mytológie], aby mimoriadne vábila v tomto prípade sprvoti obzvlášť naivného protagonistu - akéhosi tabakového priemyselníka - Louisa Mahého v podaní J-P Belmonda, ktorého naprosto pomaličky privádzala do akéhosi šialenstva spojeného so záhubou; ale o tom, až niekedy potom, keď to situácia znovu povolí. ← nie je si ťažké domyslieť, že Julie Rousselová/Marion Verganová je dvojrola, ako stvorená pre túto ľadovú princeznú, à la „francúzska Grace Kellyová” → Catherine Deneuvová, ktorá svojej [nad]štandardnej povesti neostala absolútne nič dlžnou, skôr práve celkom naopak; dostatočne si užijete jej chladného pôvabu, ktorého mala na rozdávanie. • Spoznali sa cez "inzerát", keď ešte nejestvovali dnešné [a]sociálne siete; vykali si a tykali si; predtým sa najprv zosobášili; neskoršie sa jednému z nich i dočista účet na bielo vybielil; vtedy sa cítil, ako vriacou vodou obarený; odišiel z tohto miesta na iné miesto; znovu ju stretáva; chce sa pomstiť; čo nastane v tom okamihu, keď zrazu príde na lámanie chleba; dokáže to? • Ja byť na jeho mieste, tak... PS : Od autora som doposiaľ zhliadol všetkých jeho 21 celovečerných a dlhometrážnych titulov; okrem toho poviedkového [spoločne až 5 režisérov] a spolurežírovaného [s Claudeom de Givrayom] ; čiže by sa dalo teraz podotknúť, že tým pádom som i úspešne skompletizoval autorovu tvorbu; inými slovami rovnako povedané: parádne som si rozšíril svoje filmové obzory, resp. zložil som skúšku. → na čo mi chýbal iba jeden počin, a o pár riadkov vyššie rozobraný... () (menej) (viac)
Galéria (56)
Zaujímavosti (18)
- Film sa natáčal v južnom Francúzsku a na ostrove Reunion v Indickom oceáne, aj keď sa dej odohráva na ostrove Nová Kaledónia v Tichom oceáne. (Ampi)
- François Truffaut odkazuje na několik filmů Jeana Renoira. Film začíná úryvkem z filmu Marseillaisa (1938), momentem, kdy se Švýcarská garda v Tuilerijském paláci váhavě sbratří s Národní gardou. Le Crime de monsieur Lange (1936) je evokován ve chvíli, kdy postava Jeana-Paula Belmonda říká postavě Catherine Deneuve, že jde do kina na Arizona Jima, postavu vytvořenou Amédée Langem (René Lefèvre) a hlavní rys nového časopisu, který vytvořilo družstvo zaměstnanců nakladatelství Batala. A konečně závěrečný záběr filmu je přímým odkazem na záběr z filmu La Grande Illusion z roku 1937. (classic)
- Natáčení začalo na Réunionu 2. prosince 1968 a skončilo 28. února 1969. Kostýmy navrhl Yves Saint Laurent a Claude Miller byl vedoucím produkce. Natáčení pokračovalo v Nice – vchod do kliniky, kam byl Louis Mahé (Jean-Paul Belmondo) odvezen sanitkou, byl vchodem (ze zahradní strany) do Musée Masséna na Anglické promenádě – Aix-en-Provence, Grenoblu, Lyonu, Antibes a Paříži. (classic)
Súvisiace novinky
Zemřel Jean-Paul Belmondo
Přichází smutné zprávy z Francie. Svět filmu dnes přišel o jednu z velkých hereckých ikon, ve věku 88 let totiž v Paříži zemřel oblíbený francouzský herec a producent, charismatický Jean-Paul… (viac)
Reklama