Príliš dlhé zásnuby

No i kdyz to je nadhernej film, tak me trochu zklamal. Chybi tu takova ta lehkost jakou mela Amélie z Montmartru a zbyla jen nadherne natocena nuda. Pribeh je zajimavej i napinavej (ale obcas se vlece a chybi tu naka gradace napeti), casti z valky jsou vyborny (Kdyby takle natocil celej valecnej film, byla by to naprosta bomba.), ale kdyz se furt dokola opakuje jak Matilda objevi nejakou osobu, ktera neco vi a jede za ni a tak furt dokola, zacne to byt nuda. Navic je to cele zbytecne protahovane. Urcite se dalo z deje vytezit vic. Navic kuli castejm flashbackum, preskakovani v deji a silenemu mnozstvi postav jsem se v deji misty ztracel. Ale je pravda, ze misty to je skutecne vyborne, nektere sceny jsou hodne pusobive a par odlehcujicich vtipku potesi. Herci jsou docela v pohode, ale Audrey mi tu nesedla tolik jako v Amelii, vetsinu casu se totiz jen divne tvarila, nicmene hrala skvele. Dal me taky zaujali Dominique Pinon, Jodie Foster a Tcheky Karyo. Nebejt naprosto uzasneho vizualniho zpracovani, skvele kamere a slusne hudbe dal bych 3*, ale takle je to za 4*. (24.09.2005)

Vizuálne pestrofarebná love story. Pre mňa rozhodne veľmi chutný dezert od pána, ktorý stvoril geniálnu Améliu. Zásnuby sú obrazový masaker, ktoré si, samozrejme, plnohodnotne vychutnáte len na veľkom plátne, kde sa budete môcť unášať nádhernými obrazmi francúzskeho vidieka, ktoré sa striedajú s depresívnou krutosťou prvej svetovej vojny a to všetko za doprovodu úžasného soundtracku (Badalamenti i tentokrát ukázal svoje kvality). Príbeh, možno pre niekoho až príliš zložitý a obsahujúci nadmerné množstvo postáv, bol pre mňa úžasnou prehliadkou Jeunetovej fantázie, rôznorodosti charakterov a jemného striedania komických scén s emotívnymi - dostalo ma hlavne nádherne vyobrazené detstvo a následné zoznamovanie Mathildy s Manechom. Príliš dlhé zásnuby sú určené pre divákov, ktorý milujú túlanie sa po vlastnej fantázie a majú radi príbehy, i keď sú akokoľvek netradičné. Jeunet je majster originality, svojský génius, ktorého režijný štýl určite nemusí sedieť každému, no ja som si tento jeho počin neskutočne zamiloval, i keď chápem, že jeho čaro spočíva hlavne v obraze. (04.01.2008)

Obrazovo nádherný scenáristický chaos. Prehnané kamerové filtre, až rozprávkovo krásna výprava. Extrémny kontrast medzi krutosťou vojny a nehou lásky. Na jednej strane silné, oslovujúce scény, na druhej strane povrchná gíčovitosť a videoklipová onania. Zopár pasáží ma priklincovalo do sedadla (vzducholoď), zopár pohladilo po duši (sfúkanie zápaliek) a jeden záber ma vyniesol do oblakov (krúženie okolo majáku v protismere deciek, bežiacich po jeho rozhladni). Ale sledovanie dejovej linky som vzdal po prvej polhodine. V takomto pokojnom žánri pôsobí režisérove hektické rozprávanie, rýchly strih a neustále rozpohybovaná kamera veľmi rozporuplne. Nehovoriac o neskoršom odkrývaní súvislotí s pôvodne nejasnými a zbytočne mätúcimi scénkami. Veď toto nemá byť sofstikovaná detektívka, preboha! Ale aj tak sa mi to veľmi páčilo, pre tú životnú energiu a pozitivizmus. (11.02.2005)

Zapeklitá detektivka v nebeském hávu místo těžké válečné romance, které jsem se bála. Překrásná rustikální hrací skříňka s tanečnicí za doprovodu libozvučné hudby by ani s dvojitým dnem s pokladem nevzbudila sladší pocit a oči i pusu víc dokořán. Ps: to Tyler: na sněhuláka je moc horko, tak jsem z toho zlatého opojení aspoň upekla ve starožitné formě bábovku. (25.07.2006)

Pokud vás děsí představa, že strávíte více než dvě hodiny s Audrey Tautou při hledání ve válce ztraceného snoubence (RIP Gaspard Ulliel), přičemž dějová linka je vyprávěna chaoticky a rozhodně ne strhujícím způsobem, jděte o dům dál. Režisér, který na konci devadesátých let křísil Vetřelce a se svou Amélii okouzlil (ještě před zbytkem světa) Karlovy Vary, je chvílemi hektický, občas až kýčovitě romantický a ve své zákopové detektivce chvílemi i překvapivě autentický a krutý. Ale je to strašně dlouhé. (09.03.2024)