WANDRWALL

Velice mě tahle verze Pradané nevěsty rozčílila na základní škole. Třídní učitel ji zmiňoval a řekl, že kritika o ní píše a já mu skočil do řeči, jako o katastrofální opeře, onse mnou nenechal rušit a řekl, jako o skvělé opeře a já že Jeník by nevylezl ani na strom jak byl tlustý, nevěsta byla obstarožní a nevypadala, že by pro ni nějaký muž skákal přes plot, takže jaképak skvělé... A on dál pokračoval, jen trochu znejistěle ve svém chvalořečení, a já rezighnoval, ale viděl na něm, že on se touhle verzí nechal unést, já tedy NE!!! A změnu názoru ve mě nepřivodil, to nedokázal, neb nač jsem byl životem vychováván k vlastnímu úsudku?

Komedie to je snad pro diváky, ale pro ty, co se jich to týkalo na živo, tak pro ty to byla tragédie. Tohle je třeba vést v patrnosti.

Je smutné, že Rusalka, která se dostala až do carského Ruska v době němé éry filmu byla prvně natočena - tedy jen pár scén - v Rusku, a ne v zemi, kde se hudební skladatel A. Dvořák narodil. Jeho věhlas sice může Českou republiku těšit, ale jen pokud znají význam A. Dvořáka pro celosvětovou hudební scénu. Režisér Vasilij Gončarov svěřil hlavní postavu Ruslaky své ženě - Alexandře Gončarov - a jelikož se nepotřebovalo v němé éře, aby herečka uměla zpívat, ba často i hrát, tak byl s jejím výkonoem údajně velice spokojený a dostal potom za svůj počin od své ženy deset večeří bez škemrání. Ale ani tak se mu nepovedlo odvrátit velké krize jejich manželského života...

Tahle Rusalka vypadá, že herci jsou v ní zcela bezradní, pěvci odvedou co se po nich chtělo, ale z herce jen tak operního imitátora nevycvičíte. Take hend dva roky poté se natočila lepší verze, neb soudová kritika byla nelítostná a razantně odsoudial tohle zpracování jako zcela nedůstojné, a že by mistr Dvořák byl v šoku, kdyby ho viděl! Bývalý řezník mistr Dvořák, co by všechno své skladatelské umění pověsil na hřebík, raději by prý byl vynálezcem lokmotivy, než kumštýřem ale musel hudbu milovat, neb jinak by zapichoval prasata a podřezával telata... Inu škoda, že dneska už je tak málo podobných, co pro lásku k hudbě opouštějí řeznictví či felčařství nebo jiné obory, a skládají pěkné skladnička, či opery, či písničky...

Bude nová Rusalka, kříčely smutně holky, když tuhle Rusalku už měly oblíbenou a těšily se na n. Tím pádem prý už nebudou dávat tuhle Rusalku. To mě moc nevadilo, protože svůj vztah k Rusalce jsem popsal v zracování v roce 1977.

Sledoval jsem to několikrát s holkama jako malé dítě. Ony byly nadšené, mě to nudilo. Divil jsem se, co je na tak táhlé nudě baví. Vždyť se to dá všechen obsah vyjádřit v pěti minutách. Hplkám jejich nadšení pro dramatické umění a operu nevydržel, zatímco já se potom později pídil, co je to za kumšt, dělat tak nudné věci a především tak klamat kulturní veřejnost a proč se nechává vůbec tak balamutit. Kolikrát jsem vyšel jako dítě do lesa a nikde žádná Rusalka, žádná Bludiška, nic. Ale, že něco takového by mohlo existovat, tomu jsem jako dítě věřil jen krátce. Rád bych tomu věřil déle, ale bez hmatatelného důkazu mi to nebylo umožněno. A ani později jsem v lese nikdy žádnou nadpozemskou bytost nepotkal, jen houbaře, turisty, malíře atd. nechápal jsem taky, že postavy, které jsem zkritizoval v Prodané nevěstě ma základní škole, tak si dovolí zpívat i jiné postavy, tedy Dvorský a Beňačková a mohou si myslet, že je nepoznám a skrývají se klidně za jiné, co je tentokrát nehrají oni, ale jiní herci. Prostě cítil jsem to jako podvod, a proč se ho dopouštějí, a ještě za to berou peníze? A dost lidí je za to obdivuje... Zkrátka a dobře bylo toho moc, s čím jsem se jako malý televizní divák musel vyrovnávat, a uvědomuji si to zas a znovu, avšak některé árie se mi líbily, ovšem nesměl jsem přitom přemýšlet o souvoslostech, jen si vyslechnout árii...

Případ Kašpara Hausera byl a je stále dosti populární. A přece je oříškem pro filmové zpracování, takže dokument je vždy lepší. Ale to se týká každé osobnosti, nejen záhadného Kašpara Hausera. Tenhle film se - pokud vím - tak snad ani zde nepromítal, ani nebyl uveden v českých TV. A přitom se natáčel zde a to v době, kdy pro zahraničí filmaře zde bylo vše za babku, tedy lákavé. Za babku byli herci, ateliéry i třeba technika či elektřina. Dneska na to ale už mohou jen filmaři ze zahraničí vzpomínat...

Film není zdaleka tak špatný, jak se o něm píše - k mému překvapení - v obsahu. Naopak se mi líbilo, což není u českých filmů až tak časté, jak je výstižně charakterizována hlavní postava, s kterýmžto typem člověka se musí dříve či později setkat každý člověk, který usiluje o něco, ale brání mu v tom právě nerozhodnost a mynýry takové osoby. Zde jde ale o problém samoty, kterou hlavní hrdinka překonává neustálým pokusem prodat dům, ale hlavně díky tomu poutá pozornost jiných, o což jí jde a díky čemuž má její život náplň. Zdá se, že většina uživatelů hodnotila pouze podle obsahu, který je přiložený a který vůbec nepochopil podstatu filmu.

Něco namalovat a pak to ožije a zvířátko to spapá, tak v tom je kouzlo krtečkova života, který obvykle v jednotlivých dílech vůbec nejí. Děti pak neví, co krtek jí. Tady už se to dozví, že třeba koláče!

Krtek a telefon, jistěže ne ještě mobilní, neb na rozdíl od Ufona, tak krteček dobu nepředběhl. Dneska jde o to, aby dětský divák věděl, že existoval i běžný telefon.