BoredSeal

Pokud bych odečetl zábavu plynoucí z přemýšlení při pohledu na účes Charlotte Gainsbourg, kolik veselých historek z dětství použila Asia Argento ve filmu a samozřejmě klasické pobavení z emocionální hysterie Italů, zbyl by obyčejný film o dětství dcery dvou slavných rodičů, s přehnanými scénami vycucanými z prstu. Prostě další explotační film režisérky o pošahaných dospělých a dětech.

Trochu zvláštní dokument snažící se přiblížit osobnost dávno zesnulého režiséra Lucia Fulciho skrz jeho rodinu a přeživší spolupracovníky. Fulci byl známý jako velmi protivný režisér, který nadával svému štábu, šikanoval herečky, které neměl rád a v kombinaci s brutalitou ve svých filmech ze zlaté éry si vysloužil pověst pošahaného mizogyna. Dokument přibližuje jeho osobní život, tragédie, mluví o něm dcery a spolupracovníci (bohužel se nepodařilo získat Daria Argenta, který sehrál významnou roli v závěru Fulciho života a určitě by mohl přispět nějakou zajímavou vzpomínkou) a dojde i na analýzu kariéru filmovým kritikem. Úplně mimo je snaha zarámovat snímek obsazením herce do role Fulciho, který prochází zamyšleně dokumentem ve snaze poznat jeho osobnost. 7/10

Mohl to být o dost lepší film. Pro filmové badatele je tu později-hvězdné obsazení, nemocnice je fajn, je tam výborná postava Joshe Brolina se znepokojivou scénou ponižování prostitutky v restauraci, ale z tohohle zvláštního přátelství by dobrý režisér vytřískal víc. McGregor se tu jen leká, a dělá to, co mu kdokoliv řekne včetně submisivního křoví svému kámošovi. Vrah je odhalený v úplně pitomý předčasný moment, hudba je nudná... něco chybí.