JitkaCardova

Dvě třetiny filmu jsem byla k vývoji děje a jeho zvratům skeptická, připadal mi příliš vykalkulovaný na efekt a přitažený za vlasy, ale ta zdánlivě nerealistická linka se nakonec přece jen postupně prosadila, nebo spíš se skrz ni přesvědčivě protlačila rostoucí tíže nakumulované ztráty pevné půdy pod nohama, bezradnosti a zoufalství, ztráty důvěry, sebeúcty, orientace, tíže rostoucí paniky, chtě nechtě balancování na hraně zločinu... Kvituji, že ani konec nepřináší žádnou úlevu, ale jen ještě podtrhuje, jak křehký a iluzorní je v soudobé společnosti, a nikoli jen té americké, pocit bezpečí a patření. *** Moje první setkání s Andrew Highem - a jsem otevřená dalšímu. (B12) *~

Trochu moc hysterické, útržkovité, roztěkané a plytké, a ve zvoleném tématu radikalizace utlačovaných a limitů politické moci podstatně méně odvážné a dotažené, než to v dnešní době mělo být. Jako by ani neexistoval scénář, nebo jsme viděli jen sestříhaný, 101 minut dlouhý, nekonzistentní trailer. Ladj Ly si zdřímnul na vavřínech, jako by myslel, že jeho značkové téma sociálního bezpráví a z něj plynoucí napětí už pokaždé stačí, aby mu udělalo film. *~

Jak se žije ve větě, kde jakákoli lidská blízkost je už nedosažitelným luxusem i pro ty šťastlivce, kteří ještě mají (jakkoli nehumánní) zaměstnání a stálý příjem? *** Se svěží hořkou ironií, originálními cynickými nápady a přitom velmi realisticky extrapolované dnešní kruté tendence kapitalistické ekonomiky, komodifikovaného bydlení a života. *** Jen trochu zbytečně rozvláčné. Kdyby se to zdrclo na polovinu, byla by z toho jedna ze suverénně nejlepších epizod Černého zrcadla. *** (Viděno v rámci Festivalu za Prahu udržitelnou a sousedskou v Karlínských kasárnách, 17. 5. 2024.) *~