Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Krátkometrážny

Recenzie (586)

plagát

Santo contra hombres infernales (1961) 

Slovy nejmenovaného politika, pánové, tohle nebylo dobrý. I když mám velké pochopení pro filmaře s jejich útěkem z Kuby a nedokončením celého natáčení, výrazný pokles v kvalitě oproti prvnímu filmu který byl natáčen souběžně přehlédnout nemůžu. Stejní herci, horší děj, horší lokace a opakování scén již minule použitých. Tady sice jsou delší a dávají v rámci děje konečně smysl, ale dívat se na ně znova velká zábava moc není. I po dvou filmech jsem pořád nepochopil to, proč je Santo v Mexiku tak oblíbený, ale mám před sebou ještě desítky filmů na to přijít a třeba se jednou skutečně dočkám.

plagát

Savage Harbor (1987) odpad!

Jestli je nějaký film vhodným adeptem na promítání v rámci festivalu otrlého diváka, je to právě Savage Harbor. V hlavní roli brácha největší filmové hvězdy dané doby a jako jeho parťák pro změnu syn filmové legendy. K tomu ochotnici hrající gangstery, které by nikdo nepoužil ani jako křoví v horší epizodě Miami Vice. Pomyslný finální štempl kvality filmu pak dodala Karen Mayo-Chandler jako drogově závislá prostitutka a láska hlavního hrdiny. Tady není nic, než jen hodina a půl nudy, kterou by si opravdu zasloužil spatřit co největší počet diváků.

plagát

El Santo bojuje proti vládci zla (1961) 

Úplně první film ve kterém se Santo objevuje je velice zajímavým počinem. Nejen teda proto, že Santo je zde jen až třetí vedlejší postava, moc toho nenamluví a po akční stránce ani nepředvede. To čím je tento film také obzvláště zajímavým je doba a místo vzniku. Spatřit hlavní město Kuby, Havanu, ještě před nástupem Fidela Castra je vskutku dech beroucí. Žádné vlajky, skoro bych až řekl že se nacházíme někde na Floridě. Na rozdíl od zářné budoucnosti Santa, který se následně objevil v nespočtu filmů, Havana do dnešních dní uvadá a vlastně vypadá pořád stejně. Jen teda o přes šedesát let stařeji. Včetně ve filmu často spatřených aut.

plagát

Pulgasari (1985) 

Od přečtení knížky Kim Čong - il uvádí jsem se dlouho marně snažil film Pulgasari někde najít. To se mi teď nakonec povedlo a byl to rozhodně bizarní zážitek. Takový mix nedělní pohádky na ČT, vojenského cvičení armády KLDR a snahy o novou Godzillu. Souboj hrdinných vesničanů proti zlému vládci tak sice vypadá jako to horší od Shaw Brothers z počátku šedesátých let a všechny věty zní zaníceně jako když mluví moderátorka severokorejské televize, ale o to víc bych film paradoxně doporučil. Možná se budete bavit, možná naopak nudit, ale kolik filmových fanoušků může říct že kdy vidělo skutečný korejský lidově-demokratický film.

plagát

Gauneri (1992) 

Na režijní prvotinu rozhodně úctyhodný film. To jak si Tarantino dokázal zajistit s minimálním rozpočtem tak skvěle obsazení, navíc podpořené jeho výborným scénářem je i dnes opravdu obdivuhodné. Škoda jen samotného závěru, který celému filmu v mých očích dosti uškodil. I tak by ale bylo dobré pro všechny fanoušky filmů si Gaunery alespoň jednu pustit. Pozorování zrodu režijní, ale hlavně scenáristické legendy za to určitě stojí.

plagát

Alien: Covenant - Prologue: Last Supper (2017) 

Milé setkání nad sklenkou alkoholu, kdy ještě postavy netuší co je čeká. Rozhodné nic zajímavého, co by bylo potřeba spatřit.

plagát

Alien: Covenant - Phobos (2017) odpad!

Jak měl tento krátký film víc prokreslit postavy Covenanta je mi záhadou. Zvláště teda proto, že prohlubovat charaktery těchto hloupě se chovajících postav stejně nemá smysl.

plagát

Alien: Covenant - Meet Walter (2017) 

Jako promo na nákup robota možná fajn, ale pro samotné filmové univerzum zcela zbytečná záležitost.

plagát

Alien: Covenant - Advent (2017) 

Děsivé, strašidelné a rozhodně zajímavější než celý film, bohužel.

plagát

Odveta (2018) 

Mé nulové očekávání bylo příjemně překvapeno tím, jak nešpatný tento film je. Jednu dobu jsem dokonce uvažoval i nad druhou hvězdičkou, ale určité problémy mi v tom zabránili. Tím největším je paradoxně účast Bruce Willise. Rok 2018 je už doba kdy se blíží definitivní zlom v jeho kariéře, ale i když je ho tam málo tak ho snad využiji nejlíp jak to jde. Ne že budu jako divák pozorovat cizí zátylek jak běží a většinu stopáže Willise jen chodit v kruhu a něco nesrozumitelně mumlat. Druhým problémem je pak příběh který má v sobě i na poměry levného béčka mnoho chyb a nelogičností. To se pak Frank Grillo může snažit jak chce ale já mu tu zarputilost uvěřit úplně nedokážu. Určitě mě čeká ještě mnohem horších filmů Bruce Willise, tady mi výsledku vzhledem k jinak dobře odvedené práci ale bylo trochu líto.